Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Do nového roku 2016 přicházím s dalšími čerstvě vypěstovanými krystaly:
1. Síran zinečnatý -
Obrázek 1
Obrázek 2
2. Bromid draselný (ten je stále v roztoku a roste) -
Obrázek 1
Obrázek 2
Obrázek 3
Další krystaly jsou na cestě.
Offline
Přehlídka novoročních krystalů pokračuje:
3. Síran železnatý
Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Obrázek č. 3
4. Síran manganatý
Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
5. Chlorid manganatý
Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Obrázek č. 3
Obrázek č. 4
Offline
↑ Pavel:
Zdravím a děkuji za přidání, nástěnku upravím po nějakém čase :-). Obdivuji harmonii barev - podívej se na mé bídné výstupy (po modrem úspěchu jsem chtěla další opavské dominanty ladit do hnědá a výsledkem je, že celá ulice Olbrichova (část napravo) neladí, bude vyřazena + žlutý dolní pruh, toto snad nějak dopadne (ale audioknih je hodně moc - když tak uvažuji, že Ty jen založíš krystaly a klidně čekáš a děláš něco jiného, když to moje vyplnění času - nic moc volba :-)
To jsem se chtěla zeptat - stálo se, že již po umístění do pryskyřice jsi uvažoval nad vyjmutím - to už asi nejde bez poškození? Je to tak? Děkuji.
Offline
↑ jelena:
Ty ruční práce jsou povedené. Vzpomínám si na hodiny výtvarné výchovy, kde jsem si kdysi pokoušel o něco obdobného s nevalným úspěchem. S těmi krystaly je to zhruba tak, jak to říkáš. Proto jsem si kdysi řekl, že bude-li to možné, tak sloučeniny, z nichž krystaly vytvářím, si vyrobím sám. Takže na začátku byly kyseliny, hydroxidy, oxidy a kovy a na konci pak krystaly.
Krystaly vyjmout z pryskyřice nepůjde, šlo by tu pryskyřici postupně obrušovat a k zalitému krystalu se z jednotlivých stran limitně blížit.
Offline
↑ Pavel:
děkuji :-) v hodinách výtvarné výchovy jsme se věnovali výtvarné výchově, potom od 4. třídy jsme měli "vedení domácností" a v 9.-10. třídě (což u nás byl závěr SŠ) se zavedla profesní příprava a tak nás každé pondělí poslali na stavební učiliště, abychom získali odbornost "malíř-omítkář" (děvčata), u chlapců byla např. autodílna, nebo bratr ve stejném programu měl zaměření "hodinář".
S těmi krystaly je to zhruba tak, jak to říkáš. Proto jsem si kdysi řekl, že bude-li to možné, tak sloučeniny, z nichž krystaly vytvářím, si vyrobím sám. Takže na začátku byly kyseliny, hydroxidy, oxidy a kovy a na konci pak krystaly.
tak nitě zatím nespřádám, ale milý syn minulý rok tkal (dobrovolně v rámci SOČ na 8letém gymnáziu), jinak pro svá dílka dělám vlastní propočty (např. tento svetr se počítal i s využitím goniometrických funkcí). Bohužel na ruční práce musí být nejen čas, ale také okolní klid, žádný spěch a pocit, že něco není doděláno, uklízeno apod. tak to je docela vzácnost.
Krystaly vyjmout z pryskyřice nepůjde, šlo by tu pryskyřici postupně obrušovat a k zalitému krystalu se z jednotlivých stran limitně blížit.
škoda opravdu, že to nejde zatavit do skleněné ampule, aby krystal zůstával "živý". Přidám ještě nové vločky a zpět ke krystalotvorbě, jak je téma. Děkuji a ať jsou další novinky.
Offline
A ještě k tomu jeden další úspěch :). Sice se nejedná o krystal, ale dlouho jsem to zkoušel, než se to konečně povedlo.
Tím úspěchem mám na mysli ten tyrkysový roztok vlevo, ty další dva jsou jen pro porovnání. Jedná se o roztok manganičnanu (konkrétně by se mělo jednat o hydrát manganičnanu sodného Na3MnO4.0,25NaOH.12H2O). Jedná se o dost nestabilní sloučeninu, která je stabilní pouze ve velmi silně zásaditém prostředí a při teplotě 0-15°C (při vyšších teplotách pod inertní atmosférou - většinou dusíkovou).
Pro reakci jsem si připravil tři roztoky - 48% NaOH, 25% Na2S2O3 ve 20% NaOH a KMnO4. Všechny tři roztoky jsem vychladil v ledničce na teplotu cca 2°C. Potom jsem do baňky nalil nějaký hydroxid, přidal pár kapek thiosíranu a několik kapek manganistanu. Roztok byl nejprve zelený (vznik mangananu). Když se však nechal stát několik minut v lednici, zredukoval se manganan na tyrkysový manganičnan.
Na fotce jsou pro porovnání vedle manganičnanu i roztoky mangananu a manganistanu - aby bylo vidět, jak se mění barvy roztoků solí manganu se změnou oxidačního čísla.
Nedá mi to a pro jistotu sem hodím upozornění (kdyby na to náhodou narazil někdo, kdo by si to chtěl hrozně vyzkoušet a nic o tom nevěděl), že při pokusu je nutné dodržet bezpečnost práce a mít na sobě alespoň ochranné brýle a plášť. Roztoky hydroxidů jsou silné žíraviny, stačí jedna kapka, aby člověk přišel o zrak. Někomu, kdo s podobnými věcmi nemá zkušenosti bych doporučoval to nezkoušet.
Offline
Dobrý večer,
poradili byste mi prosím, jak krystaly po vypěstování "zakonzervovat"? Jde mi hlavně o KAl(SO4)2·12(H2O) a KCr(SO4)2·12(H2O), a také modrou skalici.
Na modrou skalici jsem zkusil lak na nehty, ale vrstvy jsou na menších krystalech moc silné a není to ono. Totéž na chromitém kamenci.
Přemýšlel jsem o laku ve spreji, např. akrylátovém, jestli by nepřinesl lepší výsledky. Nemáte někdo zkušenost s tímhle nebo jiným druhem laku anebo jiným způsobem konzervace?
Díky moc, Honza
Offline
↑ JQK:
Osvědčilo se mi vše zalívat pryskyřicí. Takto mám konzervovány i krystaly síranu železnatého a síranu sodného, které velice rychle degradují.
Offline
Dobrý večer,
viděl jsem, že někteří jste vypěstovali krystaly kuchyňské soli. Poradíte mi, jak na ní? Mám s ní jednu zásadní potíž - místo aby narůstal krystal, tak se na hladině tvoří krusta. Plus po niti roztok vylézá nahoru a narůstá jako korál. Na krystalu narostly nějaké malé krystalky. V každém případě tímhle způsobem větší krystal nevypěstuji. Je to už můj druhý pokus po asi půl roce, se stejným výsledkem.
S modrou skalicí, kamencem nebo síranem draselno-chromitým žádný podobný problém nemám, ty rostou v podstatě samy.
Nevíte někdo, v čem může problém spočívat?
Díky, Honza
Jeden výpěstek třeba tady:
Offline
↑ Batman23:
Šel by. Jeden mám, když tak dám foto.
Offline
↑ JQK:
Vím, že po roce a půl je tahle odpověď asi zbytečná, ale kdyby sis toho náhodou všiml nebo to zajímalo někoho jiného - četl jsem o tom, že krystaly NaCl poněkud snáze tvoří monokrystaly v přítomnosti jiných chloridů. Osobní zkušenost ale nemám. Vliv má také teplota, která nesmí přesáhnout 40 °C.
Detaily viz crystal growing.
Offline
Zdravím, nevím, jestli to tady ještě funguje, jsem tu nový a začal jsem pěstovat krystaly, pár ukázek - Skalice modrá, Červená krevní sůl, Žlutá krevní sůl.
Poradí mi někdo, jak vypěstovat krystal ze Skalice zelené? Materiál mám, velmi čistý (FeSO4). Děkuji.
Offline
↑ stanix: Ahoj :-)
a takto si skúšal?
https://m.youtube.com/watch?v=tjBhumIr3OM
Offline
↑ pietro:
Ahoj. Tohle jsem zkoušel, jenže balení koupené běžně v drogerii je směs FeSO4 + nějakého amonného hnojiva a písku, takže při rozpuštění vzniklo bahno. Krystaly sice vznikly, ale byly křehké a zažloutlé.
Včera jsem sehnal chemicky čistý FeSO4, nevím ,jestli tam bude stejný postup přípravy nasyceného roztoku. Děkuji všem za radu. Údajně by se měl roztok něčím okyselit proti oxidaci. Že by H2SO4?? A kolik???
Offline
Mozno by stacilo dat nieco zelezne do toho roztoku, napriklad klinec. Len pozor, nech to nie je z koroziivzdornej oceli alebo to nema nejaky pozink na sebe. Prednostne ti bude oxidovat to Fe na Fe2+ a keby sa tam objavilo Fe3+, tak to je dobre oxidacne cinidlo a malo by sa zredukovat na tom klinci na Fe2+
Offline
↑ stanix:
Zelená skalice z hobby marketů obvykle bývá bez přísad, nicméně bývá značně zoxidovaná. Šlo by si s tím trochu pohrát a přečistit to, ale pokud máš nějaký lepší laboratorní materiál, nemá to cenu.
Okyselit sírovkou stačí trošku - prostě jen aby to bylo kyselé. Dělá se to jednak kvůli hydrolýze a taky kvůli tomu, že je dvojmocné železo o něco stabilnější vůči oxidaci v kyselém prostředí (nicméně to té oxidaci nezabrání). Můžeš tam dát i nějaké hřebíky nebo nějaký jiný kus železa, jak navrhuje ↑ Kenniicek:, abys zamezil oxidaci. Úplně nejlepší by bylo síran železnatý konvertovat na síran amonno-železnatý (stačí v roztoku rozpustit stechiometrické množství síranu amonného). Existuje i analogická draselná sůl. Má to dvě výhody. Za prvé jsou tyhle podvojné sírany stabilnější vůči vzdušné oxidaci než ostatní železnaté soli. A za druhé tvoří hezčí krystaly než síran železnatý (aspoň dle mého názoru). Akorát si dej pozor na nižší rozpustnost. Ve finále ale ten krystal stejně budeš muset chránit proti oxidaci v epoxidové pryskyřici, parafínovém oleji nebo něčem podobném.
Offline
↑ Bedlasky: Děkuji za radu, už to zkouším, dnes se už objevily krásné ale malé zelené krystaly, takže roztok přefiltrován a ty největší znovu ponořeny.
Jinak pokračuje růst krystalu z žluté krevní soli K4[Fe(CN)6]
Offline