Matematické Fórum

Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.

Nástěnka
22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.

Nejste přihlášen(a). Přihlásit

#1 02. 11. 2019 23:26

ce4aser
Příspěvky: 60
Reputace:   
 

Gausov zakon

Zdravim trocha mi nejde do hlavy ten gausov zakon v jednej veci.

Mame gulu s polomerom r. Na jej povrchu mame je rovnomerne rozprestreny elektricky naboj (taka slupka). A skumame inezitu pola ktora je vzdalena od stredu gule R.

ak R>r teda skumani bod je vonku tak dostaneme
$E=\frac{Q}{\epsilon_{0}  4\pi R^{2} }$

Toto mi je jasne.

A ked sme vo vnutri tej gule cize R<r , tak
$E=0$ , lebo sa v nej nenachadza ziadny naboj.

A toto mi nejde do hlavy preco ??? Sak sme vo vnutri v slupke a ta slupka posobi na nas ne ? V strede slupky chapem ze je 0.

Toto funguje len pri tejto specialnom pripade alebo aj globalne. Priklad, mas bodovy naboj a od neho skumas intezitu elektrickeho pola. tak si vytvoris gausovu uzavretu plochu niekde na druhu stranu kde nezahrnuje ten bodovy naboj dovnutra a podla definicie tada E=0 ale to zase nie je pravda. Preco potom ked v tej slupke je intezita 0 aj ked sa nenachadza v strede ????

Offline

 

#2 02. 11. 2019 23:51

edison
Příspěvky: 2622
Reputace:   47 
 

Re: Gausov zakon

Souhlasné náboje se odpuzují. Vezmu-li kovovou krabici a dám na ni náboj, rozleze se nějakým způsobem po vnějším povrchu. Pozorovatel uvnitř vidí jen kovový povrch bez náboje a to je vše.

I když ne tak docela, viz:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aharonov% … C5%AFv_jev

Offline

 

#3 02. 11. 2019 23:54

Polopat
Příspěvky: 44
Reputace:   
 

Re: Gausov zakon

↑ ce4aser: Ahoj, myslím, že vím, čím to je. Koukni na tento obrázek. Odkaz

Z každého bodu uvnitř slupky můžeme opačnými směry vést prostorové úhly, které vytínají na slupce dvě plošky. Náboje na těchto ploškách budou na bod uvnitř slupky působit opačnými směry. Přitom čím dál je tento náboj na slupce od uvažovaného bodu, tím slabší silou působí (ta slábne s druhou mocninou vzdálenosti). Zároveň čím jsou ale plošky dál, tím větší jsou (s druhou mocninou vzdálenosti). Čili nezávisle na vzdálenosti od bodu je síla působící na uvažovaný bod stejná, a tak se obě opačné síly ve velikosti rovnají a vyruší se.

Offline

 

#4 03. 11. 2019 01:06 — Editoval ce4aser (03. 11. 2019 01:12)

ce4aser
Příspěvky: 60
Reputace:   
 

Re: Gausov zakon

jj uz chapem toto funguje vdaka symetrii.

A k tomu bodovemu naboju Q a zvoleniu si gausovej uzavretej plochy ktora by nezahrnovala Q. Tak na kazdy bod tej plochy by posobil Q inak. Jak pod inym uhlom aj intezitou (uz by to neboli konstanty E, kosinus uhlu) ale aj ked sialenym sposobom by som to pocital malo by vyjst rovnaky vysledok ako keby si zvolim uzavretu plochu (gulu) kde Q je jej stredom.

Skusal som poctat gausov zakon pre iny typ vektoroveho pola (jednym z nich je gravitacne), v slajde to bolo pisane:

$\int_{}^{} \vec{K} \cdot d\vec{S}=-4\pi GM$ (integral plochy S, LaTeXový editor neumoznuje pridat plosny integral)

Len som musel pridat 4 PI, znamienko minus a gravitacnu konstantu nedelim ale nasobim, aby mi to vychadzalo. (Skoda ze konstatny nespravili tak aby to bolo kompaktibilne, takto sa musim pohrat s konstantou)

Ked som vonku z gule mi vyjde:
$K=G\frac{M}{r^{2}}$

A ked dostava do vnutra gule (R je polomer gule)
$K=G\frac{M}{R^{3}}r$

Je to v celku haluz. Ked sa zavrtavam linearne klesa intezita, a ked sa vzdialujem exponencialne klesa.

Offline

 

#5 03. 11. 2019 09:39 — Editoval Polopat (03. 11. 2019 09:48)

Polopat
Příspěvky: 44
Reputace:   
 

Re: Gausov zakon

↑ ce4aser:Nevím, jeslti ti dobře rozumím. Podle Gaussova zákona je tok intenzity uzavřenou plochou přímo úměrný náboji v uzavřeném objemu. O tom, že by ten tok měl být stejný i plochou, která náboj neobsahuje, to nic neříká. Ten by měl být vždy nula (právě proto že náboj uvnitř je nula).

Ty vzorečky, co uvádíš, jsou s tím v souladu. Celkový tok intenzity plochou je konstantní. Když se poloměr uzavřené plochy kolem Země zmenšuje, zmenšuje se s druhou mocninou i její obsah a proto s druhou mocninou roste intenzita v daném bodě na ploše. Když se uzavřená plocha zmenší tak, že se nachází uvnitř Země, zmenšuje se hmotnost uzavřená touto plochou s třetí mocninou poloměru. Celkový tok intenzity je tedy úměrný třetí mocnině poloměru a to se potom ve vztahu pro intenzitu v bodě vykrátí s tím růstem intenzity s druhou mocninou a výsledek je, že intenzita v bodě roste lineárně s poloměrem.

Offline

 

#6 03. 11. 2019 10:15

ce4aser
Příspěvky: 60
Reputace:   
 

Re: Gausov zakon

↑ Polopat: Nevím, jeslti ti dobře rozumím. Podle Gaussova zákona je tok intenzity uzavřenou plochou přímo úměrný náboji v uzavřeném objemu. O tom, že by ten tok měl být stejný i plochou, která náboj neobsahuje, to nic neříká. Ten by měl být vždy nula (právě proto že náboj uvnitř je nula).

Prave to som si myslel aj ja, Proste urobim uzavretu plochu a ked tam nie je naboj tak E=0 a vybavene. Ale ked som sa nad tym zamyslel tak to nie je take jednoduche.

Mas bodovy naboj, zvolis si uzavretu plochu, ktory by nezahrnovala ten naboj, E=0 a vybavene ? Ked z Colomouvho zakona by malo vyjst
$E = \frac{1}{4\pi\epsilon}\cdot \frac{Q}{r^{2}}$

Preto by si malo pocitat aj s externymi zdrojmi el.pola aspon tak mi to hovori selsky rozum.

Offline

 

#7 03. 11. 2019 10:40 — Editoval Polopat (03. 11. 2019 10:40)

Polopat
Příspěvky: 44
Reputace:   
 

Re: Gausov zakon

↑ ce4aser: Gaussův zákon říká, že TOK intenzity, tj. plošný integrál z intenzity, je úměrný náboji v uzavřeném objemu. Intenzita vytvářená nějakým nábojem je samozřejmě kdekoliv v prostoru nenulová.

Jako s rychlostním polem v řece. Máme nějaký zdroj vody (pramen prýštící ze skály třeba; analogie náboje), ze kterého teče voda do koryta a v závislosti na síle podzemní vody (velikosti náboje) je ta intenzita různě velká (voda teče různě rychle). Když do vody ponořím klec, tak stejně vody do klece vteče, jako z ní vyteče, ať ji položím kamkoliv do řeky - celkový tok rychlostního pole klecí je nulový. Kdybych ale klec postavil tak, že v sobě bude mít tu skálu s pramenem (=náboj), tak už tok nebude nenulový. Něco z klece vytéká, ale nic do ní nevtéká. Nebo jakože jasně že vtéká, ten pramen pokračuje někde v té skále, ale v našem modelu bereme ten pramen jakože zázračně někde tryská z ničeho.

Každá analogie má svoje meze, tak to neber doslova :-).

Offline

 

#8 03. 11. 2019 15:15

MichalAld
Moderátor
Příspěvky: 4888
Reputace:   125 
 

Re: Gausov zakon

ce4aser napsal(a):

A ked sme vo vnutri tej gule cize R<r , tak
$E=0$ , lebo sa v nej nenachadza ziadny naboj.

A toto mi nejde do hlavy preco ??? Sak sme vo vnutri v slupke a ta slupka posobi na nas ne ? V strede slupky chapem ze je 0.

Ze samotného Gaussova zákona to obecně neplyne, že uvnitř nabité koule bude nulová intenzita. Je k tomu nutný ještě předpoklad té symetrie (že musí jít o kouli).

Ono je to pak celkem jednoduché - pokud by uvnitř koule byla nějaká nenulová intenzita, musí být její směr radiální (od středu nebo do středu) - kdyby byl nějaký jiný, nutně vzniká paradoxní otázka, jaký - protože na symetrické kouli nemůže existovat žádný preferovaný směr.

A kdyby teda byla uvnitř koule nějaká nenulová intenzita, z Gaussova zákona plyne, že její tok se musí zachovávat - tok to je plocha kráte ta intenzita, zhruba. Takže směrem ke středu by musela její intenzita růst až k nekonečnu, měl li by se její tok zachovávat. Což je zjevně blbost...


Pokud na to chceš koukat z pohledu toho, jak na tebe náboje na povrchu té koule působí - pak věz, že je to tak, že jejich působení se vždy zcela přesně navzájem vyruší ... že to tak bude přesně uprostřed té koule je jasné, ale díky Gaussově větě je zřejmé, že to platí i jinde.


Dále - zmínl jsem že z Gaussovy věty to plyne jen pro dokonalou kouli. Pokud však přidáme ještě i další z Maxwellových rovnic - totiž že integrál E podél uzavřené křivky je (ve statických polích) také nulová, tak už lze ukázat, že uvnitř jakékoliv vodivé uzavřené nabité plochy bude intenzita přesně nulová. Pokud víš co jsou plošné a dráhové integrály vektorového pole, mohu ti ten důkaz i předvést, pokud né, nezbývá než tomu věřit.

Podmínka je, že ta plocha je vodivá (že se po ní mohou náboje bez omezení poybovat) - a klíčová podmínka je také to, že ve vztahu pro elektrické pole je přesně $1/r^2$. Kdyby tam místo té dvojky bylo jakékoliv jiné číslo, tak by to neplatilo. Tímto "trikem" nám příroda umožnila ověřit platnost té druhé mocniny dost velkou přesností.

Offline

 

#9 03. 11. 2019 15:50

MichalAld
Moderátor
Příspěvky: 4888
Reputace:   125 
 

Re: Gausov zakon

Polopat napsal(a):

↑ ce4aser: Ahoj, myslím, že vím, čím to je. Koukni na tento obrázek. Odkaz

Z každého bodu uvnitř slupky můžeme opačnými směry vést prostorové úhly, které vytínají na slupce dvě plošky. Náboje na těchto ploškách budou na bod uvnitř slupky působit opačnými směry. Přitom čím dál je tento náboj na slupce od uvažovaného bodu, tím slabší silou působí (ta slábne s druhou mocninou vzdálenosti). Zároveň čím jsou ale plošky dál, tím větší jsou (s druhou mocninou vzdálenosti). Čili nezávisle na vzdálenosti od bodu je síla působící na uvažovaný bod stejná, a tak se obě opačné síly ve velikosti rovnají a vyruší se.

Jo, to je v podstatě dobré vysvětlení - za předpokladu, že jde o kouli a náboj je rozložen symetricky (na kouli nemůže být jinak - symetrická úloha musí mít symetrické řešení).

Jak už jsem zmínil, pro obecný tvar plohy to ze samotné Gaussovy věty neplyne...

Offline

 

#10 04. 11. 2019 11:20 — Editoval ce4aser (04. 11. 2019 11:48)

ce4aser
Příspěvky: 60
Reputace:   
 

Re: Gausov zakon

Dakujem vam vsetkym. Tak  pri dalsom priklade cely vesmir ma homogennu intezitu pola. Pri pouzity gausovho zakona dostaneme 0=0. 0 pre integral a 0 pre Q/konstanta.

Vypada to tak ze som si to idealizoval, a silou mocou sa drzal mylnej idealizovanej myslienky, ktora nie je pravdiva.

Jediny mozny vysledok je. Ze gausov zakon neurci skutocnu intezitu elektrickeho pola. Ale len intezitu, ktora vnikla v uzavretej ploche.

Este raz dakujem, boli ste velmi napomocny :)

Offline

 

#11 04. 11. 2019 15:26

MichalAld
Moderátor
Příspěvky: 4888
Reputace:   125 
 

Re: Gausov zakon

ce4aser napsal(a):

Tak  pri dalsom priklade cely vesmir ma homogennu intezitu pola.

Na tohle si člověk musí dávat v úvahách pozor. Homogenní pole vyplňující celý prostor je hezká idealizace když řešíme, jak se v takovémto poli něco pohybuje či odehrává - ale z hlediska zdrojů tohoto pole je to problematické.

Maxwellovy rovnice obecně nezakazují pole konstantní v celém prostoru - a to i bez výskytu jakéhokoliv náboje, zpravidla ale tohle (triviální) řešení rovnic zahodíme jako nefyzikální.

Pokud tedy uvažujeme nad situací, kde máme v prostoru nějaké náboje a vyšetřujeme pole, jež  vytváří, je vždy dobré uvažovat, že náboje se rozprostírají jen v oblasti konečné velikosti a eletrické pole je v nekonečné vzdálenosti nulové.

Protože při řešení těch rovnic pole (Maxwellových rovnic) musíme specifikovat i tzv. okrajové podmínky, a musíme to dělat tak, aby to mělo fyzikální smysl (a také aby to bylo vůbec matematicky konzistentní).

Takže znovu - konstantní el. pole v celém prostoru je hezké k pochopení toho, co to vlastně el. pole je, ale reálně je to NEFYZIKÁLNÍ situace (která nemůže v reálném světě existovat, a možná vnáší i nějaké ty rozpory do matematického popisu).

Mimochodem - stejně tak je problematická představa bodového náboje - nicméně představa "nebodového náboje" je ještě problematičtější...

Offline

 

#12 04. 11. 2019 15:31

MichalAld
Moderátor
Příspěvky: 4888
Reputace:   125 
 

Re: Gausov zakon

ce4aser napsal(a):

Jediny mozny vysledok je. Ze gausov zakon neurci skutocnu intezitu elektrickeho pola. Ale len intezitu, ktora vnikla v uzavretej ploche.

Gaussův zákon sám o sobě ve skutečnosti neurčuje pole vůbec. Ten dává do vztahu jen tok pole (nějakou plochou) a náboj jež to pole vytváří.

Pouze ve velmi speciálních (symetrických) situacích můžeme pole určit jen podle Gaussova zákona - například pole nad nekonečně velkou rovinou, pole kolem nabité koule či nekonečně dlouhého válce. To je tak asi všechno.

Díky tomu, že vzhledem k symetrii situace je intenzita pole podél vhodné plochy (roviny, kulové plochy, válcové plochy) konstantní. Jen díky tomu se lze k intenzitě dopočítat.

U všech ostatních možných polí to nejde - a musíme využít ještě další "zákony" jimiž se řídí el. pole - akorát že už se nijak speciálně nejmenují, jen všechny čtyři dohromady se jmenují Maxwellovy rovnice.

Offline

 

Zápatí

Powered by PunBB
© Copyright 2002–2005 Rickard Andersson