Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
mohu poprosit o nakopnuti, jak na tento příklad? Ideální dvouatomový plyn podrobí e parabolické expanzi z objemu a tlaku na objem a tlak . Určete obecně práci výkonu plynem při dějí a teplo přijaté plynem. Jak v tomto případě urcim, zda jde o izotemicky či adiabaticky děj?
Offline
↑ MichalAld:
Dobrý den, děkuji. Tudíš bych určil práci takto: ?Ale s teplem popravdě nevím.
Offline
Kdybych to mel pocitat ja, asi bych urcil praci zminenym integralem, ze stavove rovnice dopocital zmenu teploty, z ni zmenu vnitrni energie a z 1.PT pak teplo. To by snad melo jit, ne?
Hlavne jsem ale chtel upozornit, ze ve vztahu nesedi jednotky.
Offline
↑ zdenek1:
Dobrý den,
zadání jsem opsal vskutku celé. Pokud tedy dosadím upravený vztah, postup zůstává stejný, jne se trochu změní ty výrazy,že?
Offline
↑ Kája2:
Ano, postup je v pořádku. Já bych každopádně onu konstantu nevolil pevně, ale pěkně bych ji protáhl celým výpočtem a nechal ji ve výsledku (s tím, že má rozměr a ať se s tím každý popere jak umí). Možná to vypadá hnidopišsky, ale podobné věci bych pod koberec nezametal. Rozměry jsou základ.
Offline
LukasM napsal(a):
Možná to vypadá hnidopišsky, ale podobné věci bych pod koberec nezametal. Rozměry jsou základ.
Je to samozřejmě pravda a ve fundamentálních vztazích by měly být také fundamentální konstanty (u kterých rozměr každý zná).
Ale v takových těch aplikovaných vztazích (jako jsou třeba interpolace polynomem nějaké závislosti) se na to dost často kašle, protože ty rozměry stejně nepředstavují nic fyzikálního....třeba pro platinový teploměr se používá (v určitém rozsahu teplot) korekční polynom tvaru
Kde
A úplně běžně se ten vztah udává i bez těch jednotek, které, jak sám určitě uznáš, vypadají beztak dost divně ... jen se musí uvést, že hodnota teploty v korekčním polynomu se musí dosazovat ve °C.
Pro termočlánky se používá polynom 12. stupně ... to už by z toho člověk zblbnul, kdyby měk ke všemu psát příslušnou jednotku ... stejně by to jen málokdo dokázal převést na nějakou jinou stupnici teploty...(myslím z hlavy).
Zajímavá věc je třeba vztah typu
Argument funkce by měl být obecně bezrozměrný, ale zrovna u toho logaritmu to lze takto rozložit, a pak máme přímo logaritmus z voltů, a nikomu to nevadí...
Offline
MichalAld napsal(a):
Ale v takových těch aplikovaných vztazích (jako jsou třeba interpolace polynomem nějaké závislosti) se na to dost často kašle
To já samozřejmě vím. Ale u takových vztahů skutečně musí být uvedené, v jakých jednotkách se tam tedy má dosazovat a v jakých to vyjde (z toho také už vyplynou hodnoty těch konstant). A to jsem si tady nevšiml.
Argument funkce by měl být obecně bezrozměrný, ale zrovna u toho logaritmu to lze takto rozložit, a pak máme přímo logaritmus z voltů, a nikomu to nevadí...
Mně to třeba vadí. Při číselném dosazování nevím, co mám dělat. Ano, když dosadím oboje ve stejných jednotkách, tak to vyjde stejně. Ale při prvním pohledu na vzorec nemusím poznat, že to vzniklo takhle. A také tím přijdu o možnost kontrolovat si své úpravy kontrolou jednotek.
Offline
LukasM napsal(a):
Argument funkce by měl být obecně bezrozměrný, ale zrovna u toho logaritmu to lze takto rozložit, a pak máme přímo logaritmus z voltů, a nikomu to nevadí...
Mně to třeba vadí. Při číselném dosazování nevím, co mám dělat. Ano, když dosadím oboje ve stejných jednotkách, tak to vyjde stejně. Ale při prvním pohledu na vzorec nemusím poznat, že to vzniklo takhle. A také tím přijdu o možnost kontrolovat si své úpravy kontrolou jednotek.
Já jsem z toho taky vždycky vyděšený ... na druhou stranu, do toho zlomku se to taky musí dosazovat ve stejných jednotkách (přitom je jedno, v jakých)
Offline
MichalAld napsal(a):
do toho zlomku se to taky musí dosazovat ve stejných jednotkách (přitom je jedno, v jakých)
Akorát že když to náhodou dosadíš v jiných a důsledně si je tam píšeš, tak najednou počítáš logaritmus něčeho, co má rozměr. A to tě zastaví. Ty jednotky si samy řeknou o to, abys s nimi něco dělal. Tj. .
Offline
↑ MichalAld:
Dobrý den,
my právě máme ve skriptech a na internetu jsme našel obě varianty.
Offline
Dobrý večer,
reaguji ještě na předešlé reakce. Ve skriptech máme vskutku 1. termodynamicky zákon ve tvaru , ovšem koukal jsem i do jiné literatury a tam je to takto .Ve svém původním výsledku bych jen přehodil znaménko u práce. Ovšem nyní jsem tedy zmaten, jak počítat další příklady, zda se držet studijního textu či nikoliv (co se týče matematického zápisu 1.TDZ)?
Offline
↑ Kája2:
Toto je opravdu v každé učebnici jinak a je to tím, že každý těmi symboly značí něco jiného. Např. pokud je přijaté plynem a W práce vykonaná vnějšími silami, tak se 1.PT vyjádří rovnicí . Ale když se dohodneme, že bude značit práci vykonanou tím plynem, tak u něj pak bude záporné znaménko.
Ve svém příspěvku #6 počítáš práci integrálem z , takže je to práce, vykonaná tím plynem. značí teplo, které plyn přijal. Takže musí platit, že .
Obecně je nejlepší si ten vztah nepamatovat, ale pamatovat si jen princip. Pak ho vždy napíšeš s těmi znaménky, jaká potřebuješ.
Offline