Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
vím, že mezní vrstva kapaliny je vrstva, ve které se tekoucí vrstva reálné kapaliny stýká se stěnami trubice a že tam má nejmeší rychlost. To chápu. Také chápu, že vrstvy se o sebe třou, ale přijde mi divné, že postupně se rychlost z obou stran od mezních vrstev zvětšuje. Neumím si moc představit proč. Jak to tedy s tím pohybem vrstev v trubici je?
Offline
Na podzim jsem posedával na břehu říčky. Voda unášela spadané listy - uprostřed toku pluly nejrychleji, směrem ke břehům pomaleji, ty u břehů se zastavovaly. Občas došlo k nějaké změně - třeba naplavenina z listů u břehu se počala otáčet, část se odtrhla - ale jinak nádherné laminární proudění. Ty vrstvy jsou myšlené - rychlost od stěn se mění spojitě.
Offline

Teba zrejme mätie tento a podobné obrázky, že?
Treba si uvedomiť, že tvar trubice v ktorej kvapalina prúdi má vplyv na tvar tých našich imaginárnych vrstiev, ktorými opisujeme prúdenie reálnej (viskóznej) kvapaliny. Na obrázku je pohľad na rozloženie rýchlosti prúdenia v trubici kruhového prierezu (pohľad zboku).
Naše vrstvy, ktoré pri popise prúdenia uvažujeme, nie sú roviny, ale sú tvarom prispôsobené tej trubici. V tomto prípade sú to valcové plochy, sústredné podľa osi trubice (čierna priamka uprostred). Medzná vrstva je tu valcová plocha s vonkajším polomerom rovným vnútornému polomeru trubice, v ktorej kvapalina prúdi.
Lepšie by to bolo vidno, keby sme sa na danú trubicu pozerali spredu/zozadu, nepodarilo sa mi však na webe rýchlo nájsť vhodný obrázok a na jeho vytvorenie v GeoGebre mi nezostáva čas (som tesne pred odchodom z práce). Keď tak neskôr večer ho sem môžem nahodiť, pokiaľ ho medzitým nenahodí niekto z kolegov.
EDIT: Tak tu je ten obrázok, ktorý som spomínal. [mathjax]\Delta [/mathjax] je nejaká veľmi malá, no konečná hrúbka vrstvy (v obrázku je to kvôli názornosti predimenzované). Intenzita farby zodpovedá rýchlosti prúdenia kvapaliny v danej vrstve, biela znamená nulovú rýchlosť (medzná vrstva), najtmavšia modrá uprostred rýchlosť najväčšiu.
Offline
No já ty obrázky chápu. Já si ale nedovedu představit z pohledu těch vrstev příčinu jejich různých rychlostí. Předpokládám, že je to tím, že se postupně z obou stran od mezní vrstvy snižuje vnitřní tření, ale nedovedu si představit proč. Čím to je?
Offline

↑ Prvočíslo:
Myslím, že za to môže silové pôsobenie medzi molekulami/časticami kvapaliny a časticami materiálu trubice.
Offline
Vrstva kapaliny, která je těsně u trubice, má v důsledku tření o povrch trubice nejmenší (popř. nulovou) rychlost. Po této (mezní) vrstvě se posouvá další vrstvička, která v důsledku vnitřního tření s mezní vrstvou má také malou rychlost, i když o něco větší - a tak dále. Voda tekoucí uprostřed je od povrchu trubice nejdále, proto se pohybuje nejrychleji.
Offline
↑ Prvočíslo:
Tá parabola rýchlostí je pre laminárne prúdenie, (Reynolds <2300)
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Lamin%C … %9Bn%C3%AD
pre turbulentné prúdenie (Re>2900) je to placatá krivka.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Turbule … %9Bn%C3%AD
https://images.app.goo.gl/WHstDA1iyQ3iUKRJA
Offline
Prvočíslo napsal(a):
No já ty obrázky chápu. Já si ale nedovedu představit z pohledu těch vrstev příčinu jejich různých rychlostí. Předpokládám, že je to tím, že se postupně z obou stran od mezní vrstvy snižuje vnitřní tření, ale nedovedu si představit proč. Čím to je?
Né, tření mezi vrstvami je pořád stejné. A je úměrné rychlosti, s jakou se vrstvy po sobě pohybují. Takže při daném tlaku máme nějaký rozdíl rychlosti mezi vrstvami.
Takže vrstva 2 se pohybuje o trochu rychleji než vrstva 1, vrstva 3 o trochu rychleji než vrstva 2 (takže o "dvě trochy" více než vrstva 1), atd...
Offline
No já chápu, že vrstva pod tou mezní se bude posouvat rychleji než ta mezní, jelikož se "neotírá" o stěny trubice, ale jenom o tu mezní vrstvu. Co mi už ale není jasné je to, proč se následující vrstvy pohybují také rychleji. Co zapříčinilo, že se vrstvy pod vrstvou, která je pod mezní vrstvou pohybují postupně rychleji a rychleji? Proč se nemůžou pohybovat stejnou rychlostí? Čím to je?
Offline
Tření nepochází z toho, že by kapalina třela o stěny trubice, ale z toho, že třou jednotlivé vrstvy kapaliny navzájem o sebe.
Ta první vrstva, co se dotýká trubky, tak ta se NEPOHYBUJE VŮBEC. To je tzv. "okrajová podmínka" pro problém proudění. A připouštím, že nemusí platit úplně vždycky, ale pro takové běžné tekutiny, jako je vzduch, voda nebo olej to funguje. Prok "kapaliny" s extrémně velkou viskozitou, jako je třeba sklo, už to teda úplně neplatí...
Offline
↑ MichalAld: No ale proč mají ty vrstvy postupně větší a větší rychlost? Vrstva 1 se nepohybuje, chápu. Vrstva 2 se tře o vrstvu 1 a má větší rychlost, chápu. Vrstva 3 se tře o vrstvu 2. Co ale stojí za tím, že vrstva 3 má zase větší rychlost než vrstva 2? Co to způsobuje? Proč by třeba nemohla mít vrstva 3 stejnou rychlost jako vrstva 2? Co se tam s těmi vrstvami děje, že mají vetší a větší rychlost?
Offline
Prvočíslo napsal(a):
Vrstva 3 se tře o vrstvu 2. Co ale stojí za tím, že vrstva 3 má zase větší rychlost než vrstva 2? Co to způsobuje? Proč by třeba nemohla mít vrstva 3 stejnou rychlost jako vrstva 2? Co se tam s těmi vrstvami děje, že mají vetší a větší rychlost?
No, třecí síla je úměrná té rychlosti ... rychlosti, kterou se vůči sobě pohybují ty dvě vrstvy. Takže kdyb se vrstva 2 a vrstva 3 pohybovala stejně rychle, tak by mezi nimi žádné tření nebylo...žádná odporová síla.
Jenže máme "ze zadu" tlak, co nám vodu tlačí, takže když jí (té vrstvě 3) nebude nic klást odpor, tak bude svoji rychlost zvyšovat ... tím roste tření o vrstvu 2 ... a až se ta odporová síla vyrovná s tou silou, co tlačí vodu dopředu, tak to tak zůstane. Takže jednotlivé vrstvy si vůči sobě udržují konstantní rychlost.
Offline
↑ MichalAld: Takže vnitřní tření je tedy závislé na rychlosti, narozdíl od toho smykového. Ale pořád stejně nevidím nějaký důvod, proč by se vrstvy měly postupně pohybovat stále rychleji. Vrstva 3 tedy zrychluje více než vrsvta 2. Proč ale? Proč má takovou "výhodu"?
Offline
MichalAld napsal(a):
Jenže máme "ze zadu" tlak, co nám vodu tlačí, takže když jí (té vrstvě 3) nebude nic klást odpor, tak bude svoji rychlost zvyšovat ... tím roste tření o vrstvu 2 ... a až se ta odporová síla vyrovná s tou silou, co tlačí vodu dopředu, tak to tak zůstane. Takže jednotlivé vrstvy si vůči sobě udržují konstantní rychlost.
No já to pochopil tak, že všechny ty vrstvy nejdříve zrychlují a v nějakém okamžiku se síla, která je tlačí vyrovná síle vnitřního tření, takže se pak budou vrstvy pohybovat rovnoměrně. Že by to bylo jako padání tělesa ve vzduchu, kde po dosažení nějaké rychlosti těleso již nezrychluje.
Takže kdybych zvyšoval sílu, kterou na tu kapalinu tlačím, tak by vrstvy zrychlovaly, dokud by se nevyrovnala síle vnitřního tření. A každá vrstva by zrychlovala směrem od mezní vrstvy jinak. Nebo jsem to pochopil špatně?
Offline