Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Je úloha "je dána strana AB a nebo strana AB není dána, ale má délku 1" polohová nebo ne? :-)
Nebo je vhodnější spojky "nebo" v zadání úloh zakázat (a prostě to řešit jako dvě nezávislé úlohy)? Neochudíme se tak o nějaké zajímavé úlohy?
Offline
Ještě teda jedno slovo do pranice.
Která z následujících úloh je polohová? Vždy je třeba sestrojit trojúhelník s danými délkami stran a,b,c a navíc:
1) Je dána přesná poloha vrcholu A.
2) je dáno, že vrchol A se musí nacházet na dané přímce p.
3) Je dáno, že vrchol A se musí nacházet v množině , která je sjednocením dvou opačných uzavřených polorovin (ano, tedy A může ležet kdekoli v rovině). Tato úloha je defacto nepolohová, ale dal jsem ji sem schválně proto, že je také v podmínkách úlohy dáno (podobně jako u úlohy 2), ale vlastně i u 1)), že bod A musí ležet v nějaké předem dané množině....
Offline
surovec napsal(a):
Dobrá. Úloha "Je dána úsečka AB. Sestroj ABC, když znáš ještě velikost strany a a úhlu gama". Je polohová. Jak ji vyřešíš jako nepolohovou?
Nepolohová úloha zní: Sestroj trojúhelník ABC, když znáš velikosti stran c, a a velikost úhlu gamma.
Její řešení je snadné:
Z věty Ssu o shodnosti trojúhelníků: c>a; c>b ==> jedno řešení
jinak dvě řešení.
surovec napsal(a):
Tak mi už konečně řekni (bez vytáček), co je nepolohového na tom, že použiju zobrazení pro přenesení pomocného shodného útvaru na zadaný polohový objekt. Vlastně mohu odpovědět za tebe: NIC.
Takto mě naposled vyslýchal jakýsi estébák, který taky odpovídal za mě. A pak mě nutil, abych to podepsal. Tenkrát mě nedonutil. Tady to ale podepsat můžu. Nepolohového na tom není nic a polohového všechno. Já jsem taky nikde nikdy netvrdil nic jiného.
Je to tak trochu jako vtip:
Já: Je to polohová úloha.
Surovec: Tak se vsaď - já to říkám taky....
Offline
check_drummer napsal(a):
Ale když mám sestrojit trojúheník, který má strany o délkách a,b,c, tak si taky při konstrukci někde zvolím stranu BC(=a). A je to tedy polohová úloha?
Sestrojit trojúhelník o stranách a, b, c je nepolohová úloha. Pokud si někde zvolíš stranu BC(=a), vyrobíš z nepolohové úlohy úlohu polohovou. Abys vyřešil původní nepolohovou úlohu a,b,c tímto způsobem, musel bys vyrobit ještě zbývající dvě polohové, tj. AC(=b) a AB(=c), vyřešit je, podívat se na řešení těchto tří polohových úloh a říct: všechny trojúhelníky, které jsem v těchto třech polohových úlohách sestrojil, jsou shodné. To znamená, že nepolohová úloha a;b;c má jedno řešení.
Anebo (což je v tomto případě jistě jednodušší a rychlejší :-) nevyrábět žádnou polohovou úlohu, tedy ani BC(=a), a jenom konstatovat:
Je-li a>b+c nebo b>a+c nebo c<a+b, pak řešení neexistuje (trojúhelníková nerovnost)
v opačném případě má úloha právě jedno řešení (věta sss).
check_drummer napsal(a):
Např. jsou následující úlohy indidenční (a proč)?
1. Sestrojte trojúhelník, jestliže je dána jeho strana BC a délka stran b,c. (Ostatně - jak bude to b,c zadáno - předpokládám jako délka nějakých úseček.)
2. Je dán obdélník D. Sestrijte čteverc, jehož obsah je shodný s obsahem čtverce D.
3. Sestrojte kružnici o poloměru r, která má neprázdný průnik s danou kužnicí k.
4. Sestrojte trojúhelník, který je stejnolehlý s daným trojúhelníkem T, střed stejnolehlosti je daný bod S a koeficient stejnolehlosti je 2.
1. Polohová úloha, podle podrobnějšího členění polohová úloha o jednom neznámém bodu (protože body A, B jsou dány). Ano, a, b jsou délky úseček
2. Nepolohová úloha, protože poloha čtverce, který máš sestrojit, není nijak specifikována Máš prostě sestrojit čtverec s daným obsahem. Je to nepolohová úloha, která má jedno řešení.
3. Kružnice má incidovat s jinou kružnicí. Takže je to polohová úloha. Má nekonečně mnoho řešení.
4. Polohová (incidenční) úloha: Jsou dány body A,B,C,S. Sestroj trojúhelník, jehož vrcholy incidují pořadě s přímkami AS,BS, CS, atd. Má jedno řešení
check_drummer napsal(a):
Jak potom vyřešíš tuto nepolohovou úlohu: Jsou dány délky stran a,b,c trojúhelníka. Sestrojte tento trojúhelník.
Máš dvě možnosti:
1) Vezmeš pravítko a kružítko a začneš:
a) Zvolíš AB=c a pokusíš se sestrojit C
b) Zvolíš BC=a a pokusíš se sestrojit A
c) Zvolíš AC=b a pokusíš se sestrojit B
a zjistíš, že když a>b+c nebo b>a+c nebo c<a+b, tak se ti to nikdy nepovede, v opačném případě se ti to vždycky povede s tím, že všechny trojúhelnáky, které se v a) b) c) povedly sestrojit, jsou shodné. Pak konstatuješ. Je-li a>b+c nebo b>a+c nebo c<a+b, pak úloha nemá řešení. V opačném případě má úloha právě jedno řešení.
anebo
2) Zahodíš pravítko a kružítko a předposlední a poslední větu před "anebo" napíšeš rovnou.
check_drummer napsal(a):
je dán bod A a číslo r, sestrojte kužnici se středem A a poloměrem r. Je to incidenční úloha?
Existuje kružnice, jejíž střed neinciduje s daným bodem A? Pokud ano, je to úloha polohová. Pokud ne, je nepolohová. Takže ano, úloha je polohová. Středy jiných kružnic o poloměru r mohou klidně incidovat s body B, C, P,...
check_drummer napsal(a):
Každou konstrukci ale takto začít musíš. I nepolohovou úlohu: Sestrojte úsečku AB o
délce x začnu tak, že si zvolím bod A...
Nemusíš. Můžeš začít tím, že si zvolíš bod B. Anebo si nezvolíš ani jeden, rovnou napíšeš že všechny úsečky AB s délkou a jsou shodné z definice shodnosti, takže úloha má jedno řešení. A máš hotovo.
check_drummer napsal(a):
Mícháš dohromady zadání úlohy a postup jejího řešení.
Kde?
check_drummer napsal(a):
Neincidenční (dříve nepolohová :-) úloha je úloha sestrojit útvar (chceš-li množinu bodů), který není omezen žádnými incidencemi kromě těch, které vyplývají z definic týkajících se útvaru samotného.
Definovat něco tak, že něco z něčeho nevyplývá je definece poněkud problematická (možná až nekorektní):
1) Není to definice logiky prvního řádu - v definici vlastbně říkáš, že existuje/neexistuje důkaz čehosi. Takže kdybys to měl formalizovat, musel bys použít pojem důkazu atd...
2) Není jasné, zda lze u každé úlohy vůbec určit, zda je incidenční. někdy to může být zřejmé, jindy budeš muset použít různá složitá odvození. Jindy půjde o nerozhodnutelný výrok. :-)
3) Axiomy indicence jsou jasné. Ale není jasné co znamená pojem "být omezen incidencemi".
1) Je to defínice logiky prvního řádu - viz 3.
2) To ale není problém. A pokud v tom problém vidíš, není to problém polohových a nepolohových úloh, ale matematických definic, vět a důkazů. Dejme tomu, že mám úlohu sestrojit trojúhelník, jehož středy všech stran jakož i paty všech výšek leží na kružnici, která je stejnolehlým obrazem kružnice trojúhelníku opsané ve stejnolehlosti se středem v těžišti trojúhelníka a koeficientem 1/2.
Tato úloha je polohová právě tehdy, když neplatí věta:
V každém trojúhelníku leží středy všech stran jakož i paty všech výšek na kružnici, která je stejnolehlým obrazem kružnice trojúhelníku opsané ve stejnolehlosti se středem v těžišti trojúhelníka a koeficientem 1/2.
Takže dokud nevíme, zda věta platí, anebo neplatí, tak nevíme ani to, zda je úloha polohová, anebo nepolohová. A že jsme to o některých větách nevěděli hodně dlouho, o některých dodnes a o
některých víme, že jsou nerozhodnutelné, to přece není důvod k tomu, abychom je z matematiky vyškrtli (ono by to ani dost dobře nešlo).
3)
[mathjax]t_1[/mathjax]; [mathjax]t_2[/mathjax] jsou libovolné trojúhelníky
T je množina všech trojúhelníků
x je libovolný bod
R je rovina
[mathjax]\varphi (x,t)[/mathjax] je libovolná výroková forma s volými proměnnými x,t
[mathjax]U = \{ x \in R| \varphi (x,t) \}[/mathjax] je libovolný útvar
[mathjax]I(U_1; U_2) [/mathjax] je výroková forma "U_1 inciduje s U_2"
[mathjax]O(t;I(U_1; U_2))[/mathjax] je výroková forma "trojúhelník t je omezen incidenceí I(U_1; U_2)"
[mathjax]O(t_1;I(U_1; U_2)) \Leftrightarrow (\exists t_2 \in T) (\neg I(U_1; U_2))[/mathjax]
Offline
Eratosthenes napsal(a):
check_drummer napsal(a):
Každou konstrukci ale takto začít musíš. I nepolohovou úlohu: Sestrojte úsečku AB o
délce x začnu tak, že si zvolím bod A...Nemusíš. Můžeš začít tím, že si zvolíš bod B. Anebo si nezvolíš ani jeden, rovnou napíšeš že všechny úsečky AB s délkou a jsou shodné z definice shodnosti, takže úloha má jedno řešení. A máš hotovo.
Jinde uvádíš, že když si zvolím bod B, tak už je to úloha polohová.
Já tvrdím, že pokud si při řešení úlohy někde zvolím bod, tak je to stále úloha neplohová. Jen musím ukázat, jak touto volbou nepřijdu o jiná řešení.
Toto je tvé míchání zadání a řešení - ty zakazuješ i během řešení volit si útvary (umístit někam bod, úsečku,apod.). Vlastně mi připadá,že zakazuješ při řešení polohové úlohy vůbec něco konstruovat. :-)
Pak ale v jiném příspěvku řešíš polohovou úlohu tak, že si přece jen úsečku někde zvolíš, takže musíš přesně říct jak to má být.
To co uvádíš, aby ses umístění útvarů vyhnul, tj. odkazy na shodnosti a větu sss, apod., to už ale není konstrukce, úkolem je sestrojit ten trojúhelník, nejen určit kolik řešení má úloha.
Offline
↑ Eratosthenes: Bože můj... Tak ještě jednou: co je špatně na mnou uvedeném řešení polohové úlohy? Přečetl sis to vůbec? A odpověď "všechno" neberu.
Offline
↑ check_drummer:
Znovu musím zopakovat číst naší diskuse:
CH_D: Nepolohovou úlohu: Sestrojte úsečku AB o délce x začnu tak, že si zvolím bod A...
E: Nemusíš. Můžeš začít tím, že si zvolíš bod B..
CH_D: Jinde uvádíš, že když si zvolím bod B, tak už je to úloha polohová.
Toto je tvé míchání zadání a řešení.
E: Ale já nic nemíchám. Říkám stále totéž. Přečti si pozorně moji odpověď na Tvoji čtvrtou otázku. Zopakuji a něco málo připíšu:
CH_D: Jak potom vyřešíš tuto nepolohovou úlohu: Jsou dány délky stran a,b,c trojúhelníka. Sestrojte tento trojúhelník.
E:
Máš dvě možnosti:
1) Začít řešit polohové úlohy. Vezmeš pravítko a kružítko a začneš:
a) Zvolíš AB=c a pokusíš se sestrojit C (polohová úloha)
b) Zvolíš BC=a a pokusíš se sestrojit A (polohová úloha)
c) Zvolíš AC=b a pokusíš se sestrojit B (polohová úloha)
a zjistíš, že když a>b+c nebo b>a+c nebo c<a+b, tak se ti to nikdy nepovede, v opačném případě se ti to vždycky povede s tím, že všechny trojúhelníky, které se v a) b) c) povedly sestrojit, jsou shodné.
Pak konstatuješ. Je-li a>b+c nebo b>a+c nebo c<a+b, pak úloha nemá řešení. V opačném případě má úloha právě jedno řešení.
Tím jsi pomocí tří polohových úloh vyřešil původní úlohu nepolohovou.
anebo
2) Zahodíš pravítko a kružítko, nikam nic neumisťuješ, nic nevolíš a napíšeš přímo:
a>b+c nebo b>a+c nebo c<a+b ==> úloha nemá řešení (nebo trojúhelník neexistuje)
a zdůvodníš to trojúhelníkovou nerovností
v opačném případě úloha má jedno řešení
a zdůvodníš to větou sss
anebo trojúhelník je jeden až na shodnost.
(třeba množina Z je taky jenom jedna, v tomto případě až na izomorfizmus)
A pokud to někomu jako řešení nebude stačit, protože žádný trojúhelník nevidí, jednoduchá odpověď: No jo, ale to mně musíš říct, kde ho chceš vidět. A v momentě, kdy to řekne, to už není úloha nepolohová, protože ti zadavatel (nějak) určí polohu.
CH_D: To co uvádíš, aby ses umístění útvarů vyhnul, tj. odkazy na shodnosti a větu sss, apod., to už ale není konstrukce.
E: Naopak. Právě až to je konstrukce. Viděl jsem snad desítku knih, kde byla kapitola s názvem "Konstrukce reálných čísel" a v žádné z nich ta konstrukce nebyla provedena tak, že někdo něco někam umisťoval a rýsoval
CH_D: ... Jen musím ukázat, jak touto volbou nepřijdu o jiná řešení.
E: No vidíš - to jsi měl napsat někde na začátku a nemuseli jsme se hádat. Trojúhelník je nepolohově zadán třemi hodnotami. Jakmile jednu hodnotu zvolíš a začneš rýsovat, řešíš polohovou úlohu, protože určils její polohu. Ty ale musíš dokázat, že to, co jsi nqarýsoval, nezávisí na tom, co jsi zvolil a kam jsi to umístil. Takže buď musíš pravítkem a kružítkem sestrojit totéž při zbývajících dvou volbách, anebo dokázat, že kdybys volil jinak, už nic jiného nedostaneš. Přitom se ale speciálně u těch trojúhelníků nevyhneš tomu, o čem tvrdíš, že to není konstrukce (sss, sus...).
Konstrukce u nepolohoové úlohy není to, co načmárám tužkou, i když je to vyvedeno pravítkem a kružítkem a třebas i pozlaceno. Konstrukcí je to, co je poněkud skryto v tom, čemu se dnes říká rozbor a důkaz konstrukce.
Offline
↑ surovec:
Přestaň volat svého boha, raději pořádně čti a mysli: "nepolohový" je opak (chceš-li opozitum, antinomum) slova "polohový".
Já ti říkám, že úloha je polohová. Ty se mě ptáš co je na ní nepolohového, jako kdybych někdy tvrdil, že je nepolohová. Vložíš mi do úst opak toho, co jsem řekl, a pak ze mě kvůli tomu děláš vola.
Myslím, že k tomu není co dodat.
Offline
Eratosthenes napsal(a):
↑ check_drummer:
E: Naopak. Právě až to je konstrukce. Viděl jsem snad desítku knih, kde byla kapitola s názvem "Konstrukce reálných čísel" a v žádné z nich ta konstrukce nebyla provedena tak, že někdo něco někam umisťoval a rýsoval
Přitom se ale speciálně u těch trojúhelníků nevyhneš tomu, o čem tvrdíš, že to není konstrukce (sss, sus...).
Konstrukce u nepolohoové úlohy není to, co načmárám tužkou, i když je to vyvedeno pravítkem a kružítkem a třebas i pozlaceno. Konstrukcí je to, co je poněkud skryto v tom, čemu se dnes říká rozbor a důkaz konstrukce.
Takže jsme se dostali k tomu, že každý jinak chápeme pojem konstrukce, přesněji řečeno "konstrukce pravítkem a kružítkem", protože o to v těchto úlohách jde. Nejde o nějaké "zhmotnění" hledaného útvaru, ale opravdu o sérii povolených kroků - tak chápu konstrukci já. Pokud si pod konstrukcí představuješ něco jiného, tak to konkretizuj. Ale z těch poznámek výše to vypadá, že ano.
Nevím jestli bude můj výčet úplný, ale konstrukcí si představuju následujcíí kroky (opakovaně aplikované):
0) předem danou množinu bodů chápeme jako již zkonstruované body
1) libovolná volba bodu (prostě někam "náhodně" umístím bod - buď zcela libovolně nebo do nějaké již zkonstruované množiny, např. na přímku)
2) konstrukce přímky, mám-li dány její dva body
3) konstrukce kružnice, mám-li dán její střed a její poloměr (určen jako vzdálenost dvou již zkonstruovaných bodů)
4) konstrukce bodu, který je dán jako průnik již zkonstruovaných dvou přímek, dvou kružnic nebo kružnice a přímky
Pomocí těchto kroků pak zkonstruuju požadovaný útvar, např. je-li to trojúhelník, tak získám nějaké tři body, o kterých prohlásím,že jsou vrcholy trojúhelníka, který bylo požadováno sestrojit.
Potom ale musím provést krok (myslím, že se tomu říká diskuse nebo tak), abych dokázal, že touto konstrukcí jsem sestrojil právě všechny možné požadované útvary, případně kolik jich může být, apod. A tady už použiju různé teoretické úvahy, jako větu sss, apod.
Takže pod pojmem konstrukce si představuju postup, kdy něco kutím pravítkem a kružítkem a následuje diskuse (teoretická část), kdy musím obhájit, že to, co jsem vytvořil, odpovídá podmínkám zadání.
Offline
↑ check_drummer:
Dřív než odpovím, podívej se na následující příspěvek, který s tím souvisí.
Offline
Tímto odpovídám na dotaz kolegy ↑↑ Honzc:. Dotaz byl sice soukromý, ale odpověď bude myslím užitečná tady.
----------------------------------
Nastudoval jsem a podívej se sem, co zde píšou o počtu řešení v "jedné polorovině" (což tak nějak odpovídá mému "úzusu")
----------------------------------
Jak je ovšem známo, ne všechno, co je na internetu (a dokonce ani v učebnicích) je pravda.
Vezměme si nepolohovou úlohu sestrojit trojúhelník, je-li dáno c, v_b, v_c.
Poslechněme pana Krynického. Věřme, že stačí "řešit v jedné polorovině". Takže
Offline
↑ Eratosthenes:
Nevidím odpověď na otázku "Opravdu?" Taky nevím jaksi ten gif stopnu, abych viděl celé řešení a pořád se mi to nepřetáčelo na začátek. :-)
Offline
↑ check_drummer:
Ten *.gif si asi nestopneš, stopnu ti ho já :-)
Pro jistotu ještě jednou zopakuju úlohu: Sestrojte trojúhelník, je-li dáno c, v_b, v_c.
Pokud chápeš konstrukci jako práci s pravítkem a kružítkem, pak máš ve všech bodech 0 - 4 samozřejmě pravdu. Ale přijít takto na druhé řešení můžeš možná za minbutu, možná za den, ale možná taky vůbec.
Odložíš-li ovšem nástroje a začneě to konstruovat způsobem, který za konstrukci nepovažuješ, přijdeš na to možná během pěti vteřin. A pak to jednoduše sestrojíš i tím pravítkem a kružítkem
Offline
↑ check_drummer:
Anebo ještě jinak: potřetí zopakuju část naší konverzace:
CH_D: Nepolohovou úlohu: Sestrojte úsečku AB o délce x začnu tak, že si zvolím bod A...
E: Nemusíš. Můžeš začít tím, že si zvolíš bod B..
U úsečky to vypadá, že si dělám srandu, ale fakt si ji nedělám.
Offline
↑ Eratosthenes:
Jediné co mě napadá je:
- Konstruovat i "pod" přímkou AB
- Zaměnit orientaci vrcholů AB (tj. B bude "vlevo" od A)
- Umístit úsečku AB "kdekoli jinde" (toje vlastně obecný případ předchozího bodu)
- Nevolit pevně úsečku AB, ale např. další prvek (jednu z výšek, např. vb, když máš tak rád ten starý režim :-)). Tady podle mě dostaneme útvar (trojúhelník) shodný s tím co se narýsuje v předchozích úvahách. Důkaz se provede shodnou transformací výšky vb sestrojené v předchozích úvahách na tu pevně zvolenou výšku vb. A nebo tak, že půjde ukázat, že výše uevdenou konstrukcí s pevně zvolenou stranou AB jiné trojúhelníky vyhovující požadavkům úlohy nedostaneme. Takže všechna možná řešení dostaneme jen libovolnou volbou strany AB (o délce c) a výše uvedené konstrukce.
Offline
Jo, bod C bude ležet v polorovině opačné k té horní. Tím nedostaneme trojúhelník shodný k již sestrojenému (ale dostaneme pro daný náčrtek tupoúhlý trojúhelník).
Ale to je dáno tím, že světle zelená čára odpovíédající vzdálenosti vc od AB musí být narýsována i ve druhé polorvině (pod přímkou AB). Omezení, že vše se musí odehrávat jen "nad" AB je podle mě nekorektní.
Offline
↑ check_drummer:
NE.
Nechceš-li odmítnout pravítko a kružítko, pak řešení nepolohové úlohy o trojúhelníku spočívá v tom, co říkám od začítku - řešení t ř í polohových úloh.
Takže - úvod Tvojí poslední odrážky je správně. Jen to tentokrát (výjimečně) chce nemyslet a konat...
Offline
↑ check_drummer:
>> Omezení, že vše se musí odehrávat jen "nad" AB je podle mě nekorektní.
Jasně. V zadání nic takového není. Takže máme druhé řešení?
Offline
↑ Eratosthenes:
Ano, ale obě řešení jsme dostali pevnou volbou úsečky AB. Ostatní prvky (vb ani vc) jsem jako pevné volit nemusel (tedy jsem nemusel řešit další polohovou úlohu). Samozřejmě, pokud by to někomu vyhovovalo, může jakou pevnou zvolit na začátku třeba vb, ale další řešení (neshodná s těmi již sestrojenými) nedostane.
Offline
A stejně tak mi nic nebrání, zvolit si pevně prvek, který není zadán. :-)
Např. sestrojte trojúhelník, kde je dána délka stran a,b a [mathjax]\gamma = 90 ^\circ [/mathjax].
Je to tedy pravoúhlý trojúhelník, takže umím spočítat (pomocí Pythagorovy věty) délku jeho strany c, tu sestrojím pomocí úseček o délkách a,b a jako pevný prvek konstrukce zvolím stranu c. :-)
Offline
↑ check_drummer:¨
Ano, obě řešení v tomto případě dostaneme volbou úsečky AB. Jsou tady ale tři věci:
1) Ruku na srdce - přišel bys na to druhé řešení, kdybych neprozradil, že existuje?
2) Kdybys nejdřív umístil v_b, přijdeš na to hned.
3) Máme jistotu, že při volbě v_c bychom už žádné další neobjevili? V tomto případě asi ano, ale v jiných úlohách?
4) Obecně: máme jistotu, že všechny tři volby vedou v každé možné úloze ke stejným, tj. všem možným řešením? Já to nevím a docela rád bych to věděl.
Proto říkám, že je potřeba (když budeme trvat na pravítku a kružítku) udělat všechny tři polohové. Ale i tak samozřejmě můžeme něco přehlídnout.
Anebo samozřejmě udělat jednu a dokázat, že v těch dalších dvou už nic dalšího nebude.
A když na pravítku a kružítku trvat nebudeme? U nepolohových úloh považujeme shodné trojúhelníky za jedno řešení, takže tzv. "věty o shodnosti" slouží jako pravidla, kdy je trojúhelník sestrojen.
Takže u nepolohových úloh a, b c
a, b, gama
alfa, beta, c
není vůbec co řešit - trojúhelník je sestrojen. Je to něco podobného, jako kdybys měl řešit rovnici x=2.
A těch "pár vteřin, za které objevíš, že úloha c, v_c, v_b má dvě řešení?"
Máš jednu stranu, takže potřebujeě buď ještě další dvě strany, anebo (což je lepší) - stranu a úhel. Takže asi nejdřív úhel alfa:
sinus alfa = v_b/c
A okamžitě vidíš, že úloha má dvě řešení (nejmíň - nějaké další se ještě může dál objevit...)
Offline
↑ Eratosthenes:
Už jsem psal, že s tebou končím (ale já toho nakecám)
Konstrukce se podle mě může odehrávat v celé rovině, ale řešení se musí hledat jenom v jedné polorovině
Tady máš obrázek se dvěmi řešeními.
Offline
↑ Eratosthenes:
Jistotu, že víc řešení nedostanu (lze to snadno dokázat, jak jsem uvedl někde dřív, transformací stran AB obou řešení na sebe), mám, pokud dokážu, že pro pevně zvolenou stranu AB jsem daným postupem schopen sestrojit každý trojúhelník vyhovující podmínkám úlohy s touto pevnou stranou AB. To je ale standardní postup každé konstrukce (ověření její "korektnosti").
To platí obecně - zvolím nějaký libovolný pevný prvek, pro něj provedu konstrukci, a dokážu, že touto konstrukcí sestrojím všechny požadované útvary s tím to pevným prvkem. Z toho již plyne, že volbou jiného pevného prvku jiné neshodné řešení nedostanu - viz první závorka tohoto příspěvku.
Při řešení jsem asi nepozorně četl, že je požadováno, že se musí vše odehrávat "nad" stranou AB.
Offline
↑ Honzc:
Otázka je, zda to stačí hledat řešení jen v jedné polorovině. U trojúhelníků možná ano, ale co u jiných typů úloh?
Offline
↑ Honzc:
A ve které polorovině najdeš všechna řešení této úlohy:
Dány přímky p, q, r. Sestroj trojúhelník ABC tak, že [mathjax]A \in p[/mathjax] , [mathjax]B \in q[/mathjax], [mathjax]C \in r[/mathjax]:
Offline