Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1 2
Ohledně té přesnosti zlatého řezu jsem položil rovnici.
sqrt(pč) = sqrt(5)/4
((sqrt(5)/4)*x + 1)^2 = (sqrt(5)+1) / 2
x vyšlo 0,48660354 (zaokrouhleno)
pm = 31890 / 2^16 = 0,48660278 (zaokrouhleno)
x*(2^16) = 31890,04973 ... pro přesný zlatý řez
Offline
mytina napsal(a):
Nedokonalý podobně jako počítač reprezentující hodnoty omezeným počtem bitů, což při matematických operacích vytváří nepřesnosti.
Stále jsi nedefinoval nedokonalý design. Pomocí slov "podobně jako" to nelze definovat. Pokud je definice složitá, tak uveď alespoň nějaký příklad možné nedokonalosti designu vesmíru.
Offline
mytina napsal(a):
Souhlasím s tím, jak to vysvětluješ. Píšu o mystické/obrazné formě sdělení informací. Samo číslo 666 vůbec nemusí znamenat něco obecně negativního - ďábelského, jak se to uvádí. Může se jednat o upozornění, že za určitými neblahými událostmi bude stát něco konkrétního složeného z čísel (tzv. Šelma), která se sčítají a jedno z nich spojené s člověkem má hodnotu 666.
Ať pozitivní nebo negativní - má-li mít číslo 666 nějaký zvláštní význam, je to podezřelé až okultní, protože využívá desítková soustavy. Ale podle všeho vesmír se neřídí nějak speciálně podle desítkové soustavy. Ale jak jsem řekl - může to být i náhoda, že zrova toto číslo něco znamená - a náhodou ho lze v desítkové soustavě zapsat pomocí stejných číslic.
Offline
↑ Aleš13:
Ano, pokud nejde o jedno číslo 666, ale o 3 čísla o stejné hodnotě, tak už to na číselné soustavě nezávisí.
Offline
check_drummer napsal(a):
mytina napsal(a):
Nedokonalý podobně jako počítač reprezentující hodnoty omezeným počtem bitů, což při matematických operacích vytváří nepřesnosti.
Stále jsi nedefinoval nedokonalý design. Pomocí slov "podobně jako" to nelze definovat. Pokud je definice složitá, tak uveď alespoň nějaký příklad možné nedokonalosti designu vesmíru.
Neumím matematicky definovat dokonalost. Do velké míry je to subjektivní. Raději to tedy nazvu nepřesný design a uvedu extrémní příklad, co tím myslím. Předpokládejme, že matematika je na vesmírech nezávislá a všechny bytosti ji mohou objevovat.
-----------------------
V nějakém velmi nepřesném vesmíru, který má tvar kruhu, žijí zvídavé bytosti. Část bytostí provádí jakési okultní rituály, při kterém lámou větev na 7 dílů a z nich věští budoucnost, protože 7 je pro ně základním číslem vesmíru. Druhá část uctívá svého boha, který je pro ně stvořitelem tohoto vesmíru, zároveň mají ve svých svatých textech sdělení, že číslem ďábelského protivníka boha je 22. Vědci pečlivě zkoumají vesmír a soustředí se na měření obvodu kruhu. Zjistili, že obvod závisí na průměru, měřením ustanovili konstantu 3,14 a nazvali ji konstanta kruhové struktury.
Jeden matematik pak objevil matematickou konstantu Pí, jak ji známe my a dokázal ji velmi přesně vyčíslit. Vytvořil teorii, že konstanta kruhové struktury je rovná této matematické konstantě. Vědci dále zpřesnili svá měření pomocí větších kruhů s větším obvodem a došli k hodnotě konstanty 3,1429. Poté matematickou teorii zamítli.
Dále zpřesňovali svá měření a došli až k 3,142857. Postupovali přísně vědecky a prohlásili, že nikdy nemohou 22/7 považovat za hodnotu konstanty kruhové struktury, protože ji nedokážou nekonečně přesně změřit.
Offline
↑ mytina:
Stále tam nevidím tu nepřesnost designu.... Většinou čím delší text, tím méně toho vysvětlí. :-) Jediné co jsi řekl, že žijí v nepřesném vesmíru, ale opět jsi neřekl co to znamená....
Jinak v našem případě je 22/7 jakožto aproximace pi řekl bych čistě náhodná že obsahuje dvě stejné cifry. Takže říkat, že kruh je magický, protože má vztah k magickému číslu 22 je velmi nekorektní.
Offline
Tak jsem objevil další hříčku, když se vynechá zelená pravděpodobnost.
pč = 20 / 64
pž = 74 / 512
pm = 31890 / 65536
2 / (pč*pž*pm) = 91,000468
V těch binomických rozděleních je ukrytá nejen sedmička, ale i třináctka.
Dávám do obrázku a odebírám trochu krkolomný zlatý řez:
137-7-13 na uloz.to
Offline
↑ check_drummer:
nedokonalý/nepřesný desing - design používající aproximace celých čísel, zlomků nebo matematických konstant
Offline
↑ mytina:
A co je to tedy design? Protože jsi uvedl příklad, kdy světem je kruh - a ten je tedy celkem "přesný" nebo ne?
Offline
Jinak konstanta jemné struktury se dá "vypočítat" vyřešením rovnice:
[mathjax]x^4-137\,x^3-10\,x^2+697\,x-365[/mathjax]
jejíž jeden z kořenů je x=137.035999168 což je blíže poslední naměřené hodnotě z roku 2020 (137.035999206) než to tvoje "řešení".
Další "hezká" rovnice je:
[mathjax]x^4-136\,x^3-136\,x^2-818\,x+1[/mathjax]
její kořen je také x=137.035999168
Offline
↑ mák:
Je zajímavé, že u té první rovnice je rovněž koeficient 137.
Offline
No, rovnice do které vložíme číslo 136 nebo 137 a vypadne nám číslo 137 celých něco tak nějak postrádá spoustu půvabu...
Tak nějak se dá asi očekávat, že "funkce" závislá na devíti jednociferných číslech dokáže vhodnou volbou těchto čísel vyplivnout nějakou konstantu s přesností na 9 platných číslic...
Offline
Jo když by se ukázalo, že je konstanta jemné struktury třeba kořenem Riemannovy zeta funkce, nebo něčeho takového, to by byla jiná. Ale tadyhleta numerologie, to je celkem k ničemu.
Offline
Jasně je to čarování s čísly.
Například tato rovnice:
[mathjax]x^4-137\,x^3-8\,x^2+424\,x-512[/mathjax]
dává hodnotu přesně dle posledního měření z roku 2020 x=137.035999206
Jinak v literatuře jsem našel tento vzorec:
[mathjax]157-{{337\,{\it ρ}}\over{7}}=137.035999168[/mathjax]
kde [mathjax]ρ=0.4146825098511116[/mathjax] je Prime constant
Offline
↑ MichalAld:
je pravda že ten koeficient je u druhého členu a tedy má přímý vliv na hodnotu kořene. Z tohoto poheldu je to celkem nezajímavé. Ty ostatní členy jsou tam jen z důvodu korekce desetinných míst.
Offline
Na druhou stranu - nelze vyloučit, že tyhle snahy nakonec povedou k odhalení nějaké souvislosti, která nám dosud uniká. Nebo naopak nějaký geniální matematik objeví, jak tu konstantu určit způsobem, který zatím nikoho nenapadl.
Ale zatím se nic takového nepodařilo, a konstantu musíme změřit.
Vlastně nedokážeme určit třeba ani hmotnost a náboj "elementárního bodového náboje".
A jak to psal Feynman ve své knížce - dokonce i když známe hmotnost a náboj elektronu, nemůžeme ho do rovnice dosadit a dostat výsledek. Protože rovnice QED, tak jak se dnes používají, tak divergují, když by se sečetly všechny členy (když by se prostor dělil na stále menší dílky). Takže se musí někde přestat ... a potom se (při daném dělení prostoru) musejí výsledky "renormalizovat" aby náboj a hmotnost elektronu vyšla taková, jaká má.
Takže je hypoteticky možné, že někde v té divergující posloupnosti co popisuje náš svět, je schovaná i ta konstanta. Na druhou stranu - elektromagnetická interakce není jediná, co ovládá tento svět, ještě jsou silné a slabé interakce, a každá má (pokud vím) svoji konstantu.
Offline
↑ MichalAld:
Já vím proč tu fyziku nedělám. Už jen toto by mě děsilo. :-)
Offline
↑ check_drummer:
No ale perturbační teorie (řešení dif. rovnic) je vynálezem matematiků, né ?
Offline
↑ MichalAld:
Abych řekl pravdu nevím.
Offline
↑↑ mytina: Ahoj, prikladám napr. dalšie zhluky konštánt, ktoré sa rovnajú
bezrozmernej jednotke.
https://ctrlv.link/4vep
Vyhovuje pre rôzne číselné hodnoty prírodných konštánt (aj pre tie doteraz uznávané).
Rozmerovo tiež v poriadku.
:-)
Offline
Ten výraz
[mathjax]\sqrt{G}\,M\,h^{{{{\it ln}\left({{q^2}\over{G\,M^2\,{\it ε}}}
\right)}\over{{\it ln}\left({{h^2\,{\it ε}}\over{q^4\,{\it μ}}}
\right)}}}\,q^{{{{\it ln}\left({{G^2\,M^4\,{\it ε}\,{\it μ}}\over{
h^2}}\right)}\over{{\it ln}\left({{h^2\,{\it ε}}\over{q^4\,{\it μ}
}}\right)}}}\,{\it ε}^{{{{\it ln}\left({{h^2}\over{G\,M^2\,q^2\,
{\it μ}}}\right)}\over{{\it ln}\left({{h^4\,{\it ε}^2}\over{q^8\,
{\it μ}^2}}\right)}}}\,{\it μ}^{{{{\it ln}\left({{G\,M^2\,{\it ε}
}\over{q^2}}\right)}\over{{\it ln}\left({{h^4\,{\it ε}^2}\over{q^8
\,{\it μ}^2}}\right)}}}[/mathjax]
má hodnotu vždy 1 bez ohledu na to co se tam dosadí.
Offline
↑ mák:Ahoj a ďakujem za reakciu a tvoj prepis do estetiky.😊
Priložím aj návod, ako som to kedysi dostal (tuším, že nič iné len lineárne kombinácie vektorov).
Tiež som bol nadšený z bezrozmerných
veličín, ale vidím, že matematika ich môže generovať ľubovoľne.
Offline
Stránky: 1 2