Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Je to zajímavé porovnat obtížnost maturitních otázek tehdy a teď - zvlášť v souvislosti s tím, že oproti tomu roku jsme teď technologicky o tolik na výši....
Taky by mě zajímalo kolik lidí se skutečně významně zasloužilo o pokrok lidstva.
Offline
A mne zas prijde, ze kdyz uz se porovnava obtiznost maturitnich otazek, mely by se porovnat i osnovy a jestli se po studentech muze chtit spocitat neco, cemu se nevenovalo dostatek casu, nebo co dokonce nevideli vubec. Take je otazkou, zda davat do maturitnich uloh priklady, ktere vyzaduji kombinovani ruznych znalosti, nebo pouze typove priklady, ktere se "pocitaly na hodine". Spise nez takto strucne formulovanou otazku bych si dovedl predstavit postupne splneni nekolika dilcich uloh, ktere povedou ke stejnemu vysledku, napr. neco jako:
1) Jaka je rovnice tecny k parabole [mathjax] y=x^2 [/mathjax] sestrojene v bode, jehoz [mathjax]x[/mathjax]-ova souradnice je [mathjax] x=x_1 [/mathjax] ?
2) Uvazujme dve tecny k parabole [mathjax] y=x^2 [/mathjax] sestrojene v bodech, jejichz [mathjax]x[/mathjax]-ove souradnice jsou [mathjax] x=x_1 [/mathjax] a [mathjax] x=x_2[/mathjax]. Jaky vztah musi platit mezi [mathjax]x_1[/mathjax] a [mathjax]x_2[/mathjax], aby byly tecny navzajem kolme? Z tohoto vztahu vyjadrete [mathjax]x_2[/mathjax].
3) Spoctete souradnice pruseciku [mathjax]P=[p_1,p_2][/mathjax] dvou tecen z bodu 2). Dosadte za [mathjax]x_2[/mathjax] tak, aby souradnice zavisely pouze na [mathjax]x_1[/mathjax].
4) Jaka mnozina bodu je urcnena parametrickym popisem [mathjax] x=p_1(x_1),\ y=p_2(x_1) [/mathjax], kde [mathjax]x_1\in\mathbb{R}[/mathjax].
Offline
Když už se tu otevřelo politické téma - tak bych řekl, že primárně by se mělo nějak definovat, co má být vlastně cílem maturitní zkoušky a téhle úrovně vzdělání obecně.
Já si tak úplně nemyslím, že je třeba vyřadit z normálního života všechny kdož nedokáží spočítat tečny k parabole...a když půjdu do špitálu se zlomenou nohou (nebo nedej bože něčím horším), bude mi celkem ukradené, nakolik se místní chirug vyzná v diferenciální geometrii.
Offline
Stejně tak můžu říct, že v roce 1885 sice uměli maturanti sestrojit tečny k parabole a spočítat jejich průsečíky, ale zase neměli tušení, že existuje nějaká DNA a že je to esenciální věc pro život (což dneska ví skoro každý).
Offline
Podle mě nejde o tečny, ale o to umět z nějakých faktů odvodit fakta jiná. A to je potřeba skoro ve všech kvalifikovaných profesích.
Offline
↑ check_drummer:
To můžeme v principu říct o Fermatově větě taky ... že je to jen odvození faktu z jiných faktů, a to celkem jednoduchých, ohledně sčítání a násobení celých čísel.
Jak psal kdesi Feynman, když má člověk nekonečnou inteligenci, nemusí vědět skoro nic, skoro všechno si dokáže odvodit.
Offline
↑ MichalAld:
Asi by ty obory měly být voleny rozumně. Umění bych tam nedával. Ale třeba je otázka jestli tám dávat literaturu. Mluvnici prosím. Podle mě matematika, mluvnice by mohl být takový základ. Matematika ne z důvodu znalostí, ale z důvodu uvažování. Literatura a cizí jazyk je otázka. Cizí jazyk asi ano, ten člověk v praxi potřebuje - řekl bych víc než literaturu.
Offline
↑ MichalAld:
Ale je třeba nějak expertěně kvantifikovat, zda odvození nějakého tvrzení je snadné nebo není. A není to třeba jen v počtu kroků. Upravit nějaký výraz, i když celá úprava může spočívat v provedení třeba 20ti kroků, může být snadné. Ale někdy odvodit z tvrzení P tvrzení Q může být obtížné, i když těch kroků je potřeba třeba jen 5.
Offline
A je to teda přímka nebo není? :-))
Offline
Offline
↑ Aleš13:
Stčí znát směrnici tečny k parabole (nevím zda se to teď na SŠ učí) a směrnici kolmice k dané přímce (taky nevím zda se to učí, ale doufám že ano). Pak už jde jen o to to pěkně poskládat.
Offline
Stačí znát řešení - a pak už je to snadné...
Já si to zkoušel odvodit sám - a dost práce mi dalo jen vymyslet vhodná písmenka, protože osy jsou x,y, parabola je y = x^2 a její tečna je y = kx + q, kde k i q závisí na bodu dotyku, který má zase souřadnice x,y, které splňují rovnici té paraboly...
Offline
Patám P_1, P_2 kolmic vedených z ohniska F na tečny t_1, t_2 jest ležeti na vrcholové tečně v. Jelikož tečny t_1, t_2 dle zadání pravý úhel svírají, čtyřúhelník FP_1PP_2 jest obdélníkem. Vzdálenost d_1 bodu P od vrcholové tečny jest tedy stejná jeko vzdálenost ohniska od vrcholu V. Bodu P jest tedy ležeti na přímce d, jež se zove příímkou řídicí.
Offline
↑ Eratosthenes:
Ahoj, po zpřesněném náčrtku zbývá dotaz:
Proč patám kolmic P_1, P_2 vedených z ohniska F na tečny t_1, t_2 jest ležeti na vrcholové tečně v?
Offline
↑ check_drummer:
Našel jsem si v pozdní hodině trochu času a místo čmáranice vložil lepší obrázek
Offline
check_drummer napsal(a):
↑ Eratosthenes:
Proč patám kolmic P_1, P_2 vedených z ohniska F na tečny t_1, t_2 jest ležeti na vrcholové tečně v?
[mathjax]\Huge V střed\ DF [/mathjax]
[mathjax]\Huge \Delta TPQ \cong \Delta TPF \Rightarrow P střed\ FQ [/mathjax]
[mathjax]\Huge VP střední\ příčka\ \Delta FQD [/mathjax]
Není to tak dávno, kdy se to na středních školách celkem běžně učilo. Dnes už se to často neučí ani budoucí matematici na VŠ
Ten pokrok - kde se to zastaví....
Offline