Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
těleso se pohybuje z klidu rovnoměrně rostoucím tečným zrychlením tak, že v čase t1=4s má zrychlení velikost a1=20m*s na-22. Určete velikost dráhy, kterou těleso do tohoto okamžiku urazilo a velikost jeho konečné rychlosti.
taj u toho jsem nevěděl jak dál pracovat s tím tečnýám zrychlením
vyjde v(t1)=40m*s na -1
s(0,t1)=53,3m
skokan opouští hranu mamutího mustku rychlostí Vo=110km*h (vodorovným směrem) na -1 a dopadá na svah s uhlem 45stupnu v jake vzdalenosti od mustku dopadne? (uvažuj že je svah je od roviny mustku rovný a pohybuje se skokan jako HB)
tady u toho jsem si nevěděl rady s tou rovinou kdy dopada na šikmou ale vyjde to 269 m
setrvačník jehož úhllové zrychlení
=5 rad*s na -2 je konstantní, se za
t=5s otočil o úhel
75rad. jak dlouho byl již v pohybu(před začátkem 5s intervalu jestliže se rozbíhal z klidu
má vyjít t1=0,5s
Offline
↑ miminacek:
Zdravím, nikdo ne reaguje, tak si zkontroluji, zda jsem se již probudila - dnes mám dovolenou :-)
tecne zrychleni ma stejny smer jako okamzita rychlost, pohyb je primocary, rovnomerne zrychleny
je potreba sestavit funkce
, je to linearni funkce
, ktera je zadana 2 body (bod [0.0] a bod [4, 20]), resenim soustavz rovnic najdeme k, q.
, resime tedy

po vyreseni vznikne zapis pro v jako funkce casu v=f(t), tento zapis se dal pouzije pro vypocet drahy
se najde konkretni hodnota v v case t=4 s.
Podobne postupujeme i u drahy 
Pokud ještě nebylo pouzivano integrovani, tak se da rychlost vypocitat i jako obsah trojuhelniku pod grafem pro zrychleni a=f(t), ale draha uy by se pocitala obtizne.
2. uloha = vrh vodorovny,
vzorce
,
. Z toho, ze dopadan na svah, ktery je pod uhlem 45 plyne, ze h a l jsou stejne, vyresime rovnici
,
najdeme t a nasledne jednu stranu pravouhleho trojuhelniku, napr. L=… Vydalenost od mustku hledame jako preponu pravouhleho rovnoramenneho trojuhelniku s odvesnou l, h.
Staci takto? dosla mi kava, tak ten posledni az za chvilku, pokud se nikdo nezapoji.
EDIT: opravila jsem vzorec, jak jsem byla upozorněna v následujících příspěvcích, děkuji.
Offline

↑ jelena:
Zdravím :-)
Nemá ta rovnice být takto ?
Pak by to bylo takto:
Když tento čas dosadíme do řešení délky přepony rovnoramenného
pravoúhlého trojúhelníku nám pak vyjde délka letu ( přepona trojúhelníku): 269,18 m (přibližně)
PS Počítám s g = 9,81 m/s^2
Zdá se mi to hodně, protože světový rekord na mamutím můstku je jestli se nepletu 239 m.
Offline
http://fyzika.jreichl.com/
↑ Cheop:
Zdravím,
a moc děkuji za opravu - samozřejmě, že má být 2. mocnina (kontrola, zda jsem vzhůru, nedopadla příliš dobře, ale naštěstí mám dohled více spolehlivého kolegy Cheopa). Ale dělat si legraci z někoho, pro koho před poledném i malá násobilka je výkon hodný skoku z mamutiho můstku, není od vás hezké.
Pro pořádek - je to vrh vodorovný a vzorce si hledejte zde.
Tak ještě to třetí zadání.
Setrvačník se rozjiždí z klidu
a za dobu t_1 urazí úhlovou drahu:
pak pokracuje v pohybu a za dobu t_2=5s urazi dalsich uhlovou drahu
(v radianech)
celkove se tady pohybovalo dobu t_1+t_2 a urazilo celkovou drahu 

Edit: Po upřesnění v dalším příspěvku už je všechno OK i v číselném dosazení
Původní text: V postupu nějakou zradu nevidím, ale v číselném dosazení to vychází nějak podivně. Jsou čísla v zadání OK? (jinak by se setrvačním ještě chvilku točil na jinou stranu a to v zadání není). Ale co já vím, je pořad před poledném - tak to zkontroluje.
Edit - opravena číselná hodnota u úhlu phi_2 a zcela nepodstatné drobnosti v textu :-)
Offline
↑ miminacek:
děkuji za upřesnění a za edity, opravim svůj příspěvek v tom smyslu.
Tak už je všechno v pořádku k této sadě úloh?
Offline
↑ jelena:
jo je to vše akorát mi dělá problém ta integrace funkce pro výpočet rychlosti v=f(t), zintegruji to a vychází mi to divně dycky o 4 min v té první uloze SPíš to bude naka prkotinase na to jeste kouknu.....ale díky MOC!!! ocenuji vaší pomoc
Offline
↑ jelena:
Zdravím,
myslím, že tvůj předpoklad, že![kopírovat do textarea $\[\frac{\mathrm{d}a}{\mathrm{d}t}\]_{t=0} = 0$](/mathtex/17/17d9fb8fc2cb66727d763bd0ecf05db7.gif)
je "umělý", v zadání nám chybí. To, že je těleso na začátku v klidu, znamená pouze a jen to, že v
je
, o hodnotách derivací vyšších řádů už to neříká nic (např. když v gravitačním poli Země upustíš těleso, taky je na začátku v klidu, ale taky už na začátku má zrychlení g).
Soudím tedy, že zadání je neúplné. Nevíme počáteční zrychlení ani počáteční derivaci zrychlení (tzv. "ryv").
Pokud jsou obě tyto počáteční hodnoty nulové, pak výsledky sedí, neboť
.
Jinak myslím, že bez znalosti integrálního počtu lze spočíst výsledná rychlost, ale dráha určitě ne.
Offline
↑ Olin:
Zdravím :-)
neber mi moje jistoty, prosím.
Jinak myslím, že bez znalosti integrálního počtu lze spočíst výsledná rychlost, ale dráha určitě ne.
to také říkam, že dráha by se počítala obtížně
Já bych se ovšem měla věnovat svému oblibenému způsobu využití elektrické energie, když už mám tu dovolenou :-)
Offline
jelena napsal(a):
to také říkam, že dráha by se počítala obtížně
Vím, že to říkáš, já si jen myslím, že by to nebylo obtížné, ale přímo nemožné ;-)
Jinak trochu nechápu, co přesně se snažíš ukázat na tom 1. Newtonově zákonu.
Teď po sobě čtu svůj předchozí příspěvek a zjišťuji, že tam mám blbost - počáteční ryv vědět nemusíme, protože je konstantní.
Malý příklad z "praxe": upustím těleso, jak padá, tak zároveň sílí vítr směrem dolů (trochu blbost :-D), takže na začátku je těleso v klidu, má však zrychlení g a toto zrychlení se stále zvětšuje.
Offline
↑ Olin:
Na Newton zákonu není co ukazovat, ten je jasny snad - těleso zůstava v klidu, když... A je v klidu, pokud není donuceno tento stav měnit (tedy žádné zrychlení nemá)
Jak vzníká nekonstantní zrychlení působením nekonstatntní síly to také chapu - ale jak se může působením větru měnít zrychlení g - to mi velmi uniká.
Jak si zdůvodnit, že zrychlení v počátečním okamžiku nulové? - těleso dlooouho leží v klidu, odsud odvodíme, že v(t)=0 a když to derivujeme, tak co nám asi vznikne ve vyšších derivacích?
Připouštím ovšem, že, kombinace "horko+žehlení" nemusí být ideální podmínkou pro debaty o síle větru.
O nemožnosti možného se dá debatovat (po žehlení, ovšem)
---------------------
Stan proti úžehu uletěl jako list a třepetal se nad mořem. (Byl to hezký stan, doufám, že jeho nálezce měl radost).
Offline
Já se trochu obávám, že naše diskuse se stáčí do roviny matematiky a slovíčkaření, takže tomu chybí ten zdravý fyzikální pohled "jak to vlastně doopravdy je".
Ohledně změny g - myslel jsem tím to, že na začátku má zrychlení velikost g a ta se pak zvětšuje (v homogenním poli se g samozřejmě nemění!).
A k nulovému zrychlení - tvá argumentace je ok, ale jen pokud se bavíme o derivaci zleva. Vzhledem k tomu, že při popisu pohybů nás to, co bylo předtím, až tak nezajímá, zaměřil bych se osobně spíše na derivaci zprava.
Opět můj oblíbený volný pád: těleso jsem dlouho držel na místě (nulová rychlost - nulové zrychlení), pak ho v jednom okamžiku pustím a gravitační síla na něj působící již není kompenzována silou mojí ruky (tj. zrychlení je najednou g). Myslím, že v okamžiku puštění můžeme říct, že je "zrychlení zleva" nulové a "zrychlení zprava" g (fyzikové nad takovýmito termíny jistě pláčou).
Offline
↑ Olin:
Už asi rozumím, co vadí na mém "modelu"
a pak prohlásit, že jisté je pouze:
, odsud bych vyjádřila
a následně používat: 
Nevím, zda předpoklad o existenci počátečního zrychlení je správným překladem zadání:
"těleso se pohybuje z klidu rovnoměrně rostoucím tečným zrychlením"
Přec pokud by bylo počateční zrychlení, tak by nemohlo být těleso v klidu (analogie s volným padem mi moc jasno neudělala).
No, obávám se, že takový vývoj přesahuje možnosti mého standardního uvažování. Já málo co řeším, jak to "doopravdy je", jelikož více věřím tom, že to, co používáme, jsou více meně zdařilé modely.
diskuse se stáčí do roviny matematiky a slovíčkaření, takže tomu chybí ten zdravý fyzikální pohled "jak to vlastně doopravdy je".
více bych uvěřila, kdyby se to právě matematicky popsalo, než mít důvěru v můj zdravý fyzikální pohled.
Ještě ohledně proměnného g při volném padu a stejnosměrně foukajícím větru promenné síly - g není promenné,ale celkové zrychlení tělesa se sklada z konstantního zrychlení g a promenného zrychlení a(t), které je důsledkem působení promenné síly.
---------------------
Bohužel, budu muset debatu ukončit nejen pro nedostatek nápadů, ale také pro okamžitou perspektivu přesunu do práce, pokud se nepodaří vyřešit jinak.
Zdravím :-)
Offline
↑ Olin:
Zdravím,
ano, máš pravdu - úvodní podmínka o zrychlení chybí.
Neboť, pokud bych uvažovala svou "logikou", tak u volného padu v počátečním okamžiku bych prohlásila, že těleso je v klidu a
, v nějakém dalším časě
, z čehož by mi vyplynulo nevím co, protože usuzuji, že v této úvazě nejsem úspěšná :-(
Ovšem, pokud prohlásim, že
,
, pak
. A odpovídá to i situaci, že gravitační síla se nemění a působí pořad stejně po odstranění "protisíly".
Jedinou omluvou mé úvahy může být, že:
pokud si představím realnou situaci pohybu tělesa z klidu, tak to tomu odpovídá - přiložím sílu, musí překonat různé odpory (tření apod.) až se dostanu na stav rovnovahy mezi silou a "protisílou" a pokračují přidkládání stale větší síly. V okamžiku rovnosti síl zřejmě neudělám velkou chybu, když počáteční zrychlení tělesa prohlásím za nulové s následným nárůstem přímo uměrným (sílě) době působení.
Jinak, co se týče číselných výsledků, tak téměř nikdy nekontroluji až do čísel (buď překontroluji přes jednotky - tady nebylo co, nebo důvěřují postupu, ale občas už z obecného výrazu je zřejmé, že leze nějaký nesmysl - viz "úhlová úloha" zde - kolega opravoval číselné údaje).
Jak se budou počítat drahy pomocí nějakých numerických metod asi řešit nebudeme, už bych to své psaní ukončila. Pokud máte zájem diskutovat, tak já už ne, děkuji :-) Ale pokud jsem vykoumala nějaký další nesmysl, tak mi dejte vědet - také děkuji.
--------------------------
Teď to opět byla kontrola, zda jsem se již probudila - neboť včera se do práce věčer šlo a v noci se pracovalo...
Teď mě čeká reálné cvičení matematiky - kolega má nějakou zkoušku a celý měsíc budeme cvičit (myslela jsem si, že v letě nikdo nic nebude chtit, hm).
Ale jsem velmi potěšena, že v návaznosti na své předchozí výkony v tématu mohu sem umístit toto - vůči sobě samozřejmě :-) napravo máte texty a je to velmi efektivní způsob vyuky jazyku - zpěvem, tak si užijte.
EDIT: v mém případě je zbytečné se donucovat uvažovat - buď standard nebo nic - v tomto smyslu jsem editovala začatek příspěvku.
Offline
↑ Lubosim:
Zdravím,
V zadání mi chybí ovšem věta tázací nebo rozkazovací (na co se ptají v úloze?). Děkuji za doplnění.
Příště, prosím dotaz do nového tématu (dle pravidel)
Offline
↑ Lubosim:
Na co se ptáš?
a) rychlost dopadu
m/s
b) doba pádu z rovnice
dostaneš
s
otázku a) lze bez kv. rce, otázku b) zřejmě nikoli.
vrhy, zrychlený pohyb, pohyb po kružnici
Offline