Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím, mám tu po delší odmlce opět nějaký můj nápad, který jsem zkusil zkompletovat :D..
Jedná se o to, že jsem došel s rozdělením na tři druhy čísel na základě toho, jak dlouhý rozvoj/periodu budou mít čísla ve zlomku [mathjax]\frac{1}{n}[/mathjax] . Zadám sem definici čísel..:
Jednoduchá čísla jsou čísla celá bez nuly ([mathjax]\mathbb{Z}\setminus 0[/mathjax]) , která mají v daném zlomku krátký desetinný rozvoj či periodu o délce menší než 10 (může být i 9) desetinných míst.
Chaotická čísla jsou čísla celá bez nuly ([mathjax]\mathbb{Z}\setminus 0[/mathjax]), kde délka desetinného rozvoje či jedné periody ve zlomku 1/n je delší než 10 míst.
Hyperchaotická čísla jsou čísla iracionální ([mathjax]\mathbb{R}\setminus \mathbb{Q}[/mathjax]), která mají neperiodický nekonečný rozvoj.
Dá se tak formulovat následovně: pokud [mathjax]L[/mathjax] (počet des. míst) [mathjax]\le [/mathjax] [mathjax]10[/mathjax] jedná se o číslo jednoduché, pokud je to více než 10, jde o číslo chaotické. Hyperchaotičnost čísla se poté určí až v případě, že L jde do nekonečna.
A teď mám tak nějak otázky, ke kterým bych chtěl jakousi pomoc k odpovědi či prostě diskusi.
1) Dá se toto rozdělení někde využít, lze najít nějakou využitelnost?
2) Dá se najít nějaký vzorec, který by určil typ čísla (jakože, že bych nevycházel z té formulace a měl něco, čím bych mohl ty čísla hledat přesně)?
3) Je možnost aplikovat tyto možnosti i třeba v [mathjax]\mathbb{R}[/mathjax] místo [mathjax]\mathbb{Z}[/mathjax]? Nebo pozměnit ten zlomek, zkrátka udělat to více všeobecné..
Díky za odpověd, pochopím jakoukoliv kritiku, přeci jen nejsem nějaký zkušený matik :D.
Offline
↑ donfoxer:
Platí toto: pokud n=(2^k)*(5^l), tak 1/n má konečný desetinný rozvoj délky max(k, l).
Tedy pokud jsou v rozkladu na prvočinitel jen 2 a 5, tak je desetinný rozvoj konečný.
Jinak je nekonečný periodický.
Je-li n prvočíslo, pak je desetinný rozvoj nekonečný periodický.
Nechť k je nejmenší kladné číslo, pro které je 10^k ~ 1 (mod p) kongruence modulo p
tak je počet míst periody k. Platí, že p-1 je dělitelné k.
Příklad 1/7 má 6 místnou periodu
1/13 má též 6 místnou periodu
Offline
↑ donfoxer:
Ahoj, vzhledem k tomu, že tvoje definice závisí na tom, v jaké číselné soustavě ta čísla uvažuješ (zde v desítkové), tak zjištěná tvrzení nebudou mít moc obecnou platnost. Tím ale neříkám, že by nebyly využitelné.
Offline
V čem je číslo 10 tak speciální?
Jinak to co zmínil check_drummer, třeba číslo 0.2 je v desítkové soustavě "hezké", zatímco ve dvojkové je periodické. Do které skupiny by tedy patřilo?
A do jaké skupiny bude patřit číslo, které bude mít za desetinou tečkou třeba dvě miliardy nenulových číslic, a pak už nic?
A k čemu to celé je vlastně dobré? Obecně můžeme rozdělit čísla do skupin dle mnoha kritérií, ale k čemu to bude vlastně dobré?
Offline