Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj,
sice to téma vznikalo ve fyzikální sekci, ale už je od fyziky zcela očištěno a je možné ho napsat sem. :-)
Lze nějak "rozumně" definovat součet nespočetně mnoha reálných čísel? Nebo konkrétněji - je nějaká šance, že budeme mít nespočetně mnoho kladných reálných čísel a jejich součet bude (konečné) reálné číslo?
Pozor, nejde o určitý integrál, tam se síce "sčítá" nespočetně mnoho hodnot, ale jde o obdélníčky s "nekonečně malou šířkou".
Offline
↑ check_drummer: Pre nezáporné členy rozumný spôsob bude asi definovať takýto súčet ako supremum súčtov cez všetky možné konečne podmnožiny danej množiny.
Offline
check_drummer napsal(a):
Ahoj,
Lze nějak "rozumně" definovat součet nespočetně mnoha reálných čísel? Nebo konkrétněji - je nějaká šance, že budeme mít nespočetně mnoho kladných reálných čísel a jejich součet bude (konečné) reálné číslo?
Není jenom šance. Je to už přes sto let vymyšleno.
check_drummer napsal(a):
Ahoj,
Pozor, nejde o určitý integrál, tam se síce "sčítá" nespočetně mnoho hodnot, ale jde o obdélníčky s "nekonečně malou šířkou".
To, o čem píšeš, je ale jen Riemannův integrál. Existuje ovšem i Lebesgueův integrál, který žádné obdélníčky nepotřebuje. Ilustrací budiž například Dirichletova funkce, která má v racionálních bodech nulu a v iracionálnách jedničku. Riemannovým integrálem ji nezintegruješ, protože na každém i "nekonečně malém" intervalu jsou jak nuly, tak jedničky, takže dolní Riemannův intergál je nula a horní je jednička.
Lebesgueův integrál sčítá skutečně jen úsečky s nulovou šířkou, takže třeba na intervalu <0;1> z Dirichletovy funkce je roven jedné, což je přesne to, co lze očekávat. Pokud by funkce na celém intervalu <0;1> byla rovna jedné, jejím integrálem, jak Riemannovým, tak Lebesgueovým spočítáš obsah jednotkového čtverce. Pokud z toho čtverce vyhodíš spočetně mnoho jednotkových úseček (což je případ i Dirichletovy funkce), je R-integrál v troubě a nespočítá nic. L-integrál ti spočítá jak míru ("obsah") těch vyhozených úseček (nula), tak míru toho, co z toho čtverce zbylo (jedna).
Řekne vpodstatě to, co se dá očekávat: "obsah" spočetného počtu úseček je nula, obsah "rozumného" geometrického útvaru lze považovat za součet nespočetně mnoha úseček, který se vyhozením jejich spočetného množství nezmění.
Offline
Tak jsem o tom večer přemýšlel a nemáme šanci, každá taková suma bude nutně nekonečná...
Búno předpokládajme, že všechna ta čísla xi jsou <=1. Každé číslo xi odhadněme zespoda co nejnižší mocninou čísla 1/2. Těchto mocnin je spočetně a tedy některá pevná mocnina (1/2)^k tvoří odhad pro někonečně mnoho čísel xi - a součet těchto odhadů (nekonečno krát (1/2)^k) je tedy "nekonečný" a tedy stejně tak je nekonečný i součet těchto čísel xi, která ta mocnina (1/2)^k odhaduje.
Offline
↑ vlado_bb:
Ahoj, ale tím bys tou definicí nezachytil tu nespočetnost. ještě si umím představit že by to supremum bylo přes všechny spočetné a nikoli konečné množiny - tady je otázka zda by to odpovídalo tomu co chceme, možná ano. Ale stejně je to asi zbytečné - viz můj minulý příspěvek.
Offline
↑ Eratosthenes:
Ale jak jsem psal - chci se vyhnout obdélníkům s "nulovou" šířkou. To není ta sum co mě zajímá...
Offline
Pořád zkouším vymyslet nějakou kombinaci aby těch čísel bylo nespočetné množství a přitom to prokazatelně dávalo konečný součet. Ale zatím teda bez úspěchu.
Moje myšlenky se zhruba ubírají směrem, že budeme mít čísla, co mají v tom nekonečném desetinném rozvoji převážně nuly ... a nenulové hodnoty až někde v dálce, obecně čím dál tím větší dálce.
Ale zatím jsem nevymyslel způsob jak jich vyrobit nespočetný počet, aby bylo zároveň zajištěno, že jejich součet nepřeleze z těch nulových míst.
Intuitivně bych řekl, že to není možné, ale důkaz samozřejmě nevymyslím.
Offline
↑ MichalAld:
Ahoj, vždyť už jsem psal, že to nejde - viz #4,
Offline
↑ check_drummer:
Ale tomu se nelze vyhnout. "Obdélníky s nulovou šířkou" jsou jen geometrickým modelem těch čísel.
Obyčejnou sumu [mathjax]\sum_{n=1}^\infty {1\over n^2}[/mathjax] si můžeš představit jako
1) součet spočetně mnoha racionálních čísel
2) součet obsahů spočetně mnoha obdélníků o stranách 1/n^2 a 1.
Jsou to dva izomorfní modely a ten geometrický je zcela korektní.
Sumu
[mathjax]\sum_{n\in\langle 0;1\rangle - \mathbb{Q}} {1\over n^2}[/mathjax]
si můžeš představit jako
1) součet nespočetně mnoha iracionálních čísel
2) součet obsahů nespočetně mnoha úseček délky 1/n^2
Jsou to opět dva izomorfní modely a ten geometrický je opět zcela korektní.
Offline
Eratosthenes napsal(a):
↑ check_drummer:
2) součet obsahů nespočetně mnoha úseček délky 1/n^2
Co je to obsah úsečky?
Offline
↑ check_drummer:
Obsah úsečky je totéž, co obsah jakékoliv jiné množiny bodů - je to míra v dimenzi dvě. Pro úsečku je to nula.
Offline
↑ Eratosthenes:
Pak mi není jasné jak definuješ součet obsahů nespočetně mnoha útvarů, jejichž obsah je 0.
A taky není jasné, kde se ve tvé definici objevuje ten hledaný součet nespočetně mnoha kladných čísel.
Protože body 1) a 2) v tom tvém nespočetném případě už nebudou izomorfní.
Offline
check_drummer napsal(a):
↑ Eratosthenes:
Pak mi není jasné jak definuješ součet obsahů nespočetně mnoha útvarů, jejichž obsah je 0.
A taky není jasné, kde se ve tvé definici objevuje ten hledaný součet nespočetně mnoha kladných čísel.
Protože body 1) a 2) v tom tvém nespočetném případě už nebudou izomorfní.
Nedefinuji to já, definoval to Lebesgue svým integrálem. A izomorfní to je, jenom ten nespočetný součet holt funfuje jinak než ten spočetný. Nemělo by to být nic překvapivého - nekonečný součet funguje taky jinak než ten konečný.
OK. Zcela bez Lebesgua, úseček a obdélníčků:
Offline
↑ Eratosthenes:
Ale integrál je přeci něco jiného než co požadujeme my - my chceme sečíst konečná čísla, kterých je spočetně mnoho. A ne spočezně mnoho "nekonečně malých čísel".
A Lebesgue to nedefinoval jako součet čísel s obsahem (hodnotou) 0 (ani izormorfně), ale jako nějakou limitu. Protože je rozdíl mezi číslem 0 a výrazem, jehož limita je 0. Už si tu jeho definici přesně nepamatuju, ale určitě tam figuruje nějaká limita.
Takže ne, opravdu ty body 1) a 2) nejsou izomorfní.
Offline
↑ Eratosthenes:
V prvním řádku, kde je rovnost tří sum, není jasné co je myšleno tou druhou sumou, jestli je to tvrzení nebo definicie. Každopádně to nepostihuje co chceme, protože v té poslední třetí sumě se sčítá spočetně mnoho čísel a ne nespočetně mnoho - jak si lze snadno ověřit - indexy k,n jsou přirozená čísla a dvojic (k,n) přirozených čísel je jak známo spočetně mnoho. Taky není jasné jak od jednoho nespočetného indexu n přecházíš k indexu (n,k) pro k,n spočetná. tedy není jasné jak ze členů [mathjax]a_n[/mathjax] vzniknou členy [mathjax]a_{n,k}[/mathjax].
Offline
↑ Eratosthenes:
A taky je nutné definovat hned tu první limitu, protože to není standardní limita z matematické analýzy.
Offline
check_drummer napsal(a):
Ahoj,
Lze nějak "rozumně" definovat součet nespočetně mnoha reálných čísel? Nebo konkrétněji - je nějaká šance, že budeme mít nespočetně mnoho kladných reálných čísel a jejich součet bude
[mathjax]+\infty[/mathjax].
Muzes to ale udelat jinak, napr. namapovat kazde cislo [mathjax]x[/mathjax] na [mathjax]\delta_x[/mathjax]. Pak i nespocetne soucty davaji smysl, akorat, ze uz si nevystacis pouze s cisly..
Offline
↑ check_drummer:
Ona třeba ta rovnost
[mathjax]\huge \sum_{i\in \langle 0;1\rangle} a_i =\sum_{n=1}^\infty\sum_{k=1}^{2^n} a_{k;n} [/mathjax]
je pro mě zatím paradox. Něco je někde špatně a já nevím, co.
Množina [mathjax]\huge (\mathbb{N}-\{0\})^2[/mathjax] je spočetná. Tím spíš je spočetná její podmnožina
[mathjax]\huge M=\{ [n;k]; n\in \mathbb{N}-\{0\};k\in \{1;2;3;...;2^n\}\}[/mathjax]
OK. Ale je tady velké ALE. Ta rovnost vznikla následovně: Představ si indexy [mathjax] i\in \langle 0;1\rangle [/mathjax] zapsané ve dvojkové soustavě a sestroj z nich strom. Na vrcholu nula. Z ní dvě haluze: 0, a za binární čárkou nula a jednička. Z každé z těch dvou haluzí další dvě haluze - na druhé binární místo zase nula i jednička. Atd. do nekonečna.
Vnitřní suma sečítá řádky stromu, vnější pak součty těch řádků.
Ten strom jednoduše po řádcích očísluješ přirozenými čísly
takže máš pravdu, je spočetný. Ale která čísla z intervalu <0;1> tam chybí? Musí jich být nespočetně mnoho a já nemůžu přijít ani na jedno. Naopak se jich tam nekonečně mnoho nekonečně mnohokrát opakuje (všechny haluze, co jdou doleva)...
:- ((
Offline
↑ Bati:
No právě, to už nebude číslo.
Offline
↑ Eratosthenes:
Problém je v tom, že bereš všechny konečné destinné rozvoje. Sice libovolně dlouhé, ale pořád jen konečné. Nekonečné tím postupem nepodchytíš.
Offline
Pořád se mi honí hlavou jedna myšlenka:
Představme si číslo které má nekonečný desetinný rozvoj ... třeba tam budou jen jedničky a nuly (nemusí to být nutně dvojkové číslo, je to úplně jedno). A "mezery mezi jedničkami" budou postupně narůstat. Např:
0.01000001000000000000000000100000000000000000000000000000000000000001...
Teď si představme množinu takovýchto čísel - takových, že nikdy nemají jedničku na stejném místě jako některé z ostatních. Je tahle množina spočetná?
Offline
↑ check_drummer:
:-((
No jo, máš recht. Takže očíslovat to asi nepůjde, čímž pádem je ten strom fakt nespočetný. Aspoň to je útěcha :-)
Napadlo mě ty sumy přehodit. Tím pádem by ta vnitřní došla až k tomu reálnému číslu. Teď ještě vymyslet, jak to sečíst přes všechny ty cesty...
Offline
↑ Eratosthenes:
Ale já jsem v příspěvku #4 dokázal, že nespočetně kladných čísel nemůže mít konečný součet.
Offline
↑ MichalAld:
Je spočetná - jedničku na i-tém místě může mít jen jedno číslo a míst je spočetně.
Offline
Ahoj,
řekl bych, že každý index [mathjax]i[/mathjax] z nespočetné indexové množiny [mathjax] I = \langle 0;1\rangle [/mathjax] je reprezentovaný jednou větví navrženého nekonečného binárního stromu.
Racionální čísla mají buď konečný rozvoj (od určité úrovně pokračují dál samé nuly) nebo je rozvoj periodický.
Ostatní větve reprezentují iracionální indexy.
Takže strom reprezentuje všechna reálná čísla v intervalu [mathjax]I[/mathjax], to je OK.
Ten převod
[mathjax]\huge \sum_{i\in \langle 0;1\rangle} a_i =\sum_{n=1}^\infty\sum_{k=1}^{2^n} a_{k;n} [/mathjax]
vypadá pěkně. Asi že množina všech podmnožin přirozených čísel je nespočetná? Zdůvodnění by chtělo doladit...
Offline