Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
check_drummer napsal(a):
↑↑ Eratosthenes:
Primitvní záleží v jakém smyslu - přijde mi to "jen" pracné...
Výborně. Pochopil jsem, že úloha je primitivní, jenom pracná. Ty na tu práci asi moc nebudeš, ale postup řešení je ti jasný. Já to mám naopak. Práce se nebojím, ale na tu primitivní trigonometrii nějak nemůžu přijít. Poraď - takže
1. krok - Apolloniova věta. Fajn. Mám kvadratickou rovnici o třech neznámých.
Co dál?
Offline
↑↑ kastanek:
Zdá se, že se pomalu blížím, ale jestli to bude jednodušší než to, co máš, to bych si nebyl úplně jist...
Offline
↑↑ kastanek:
A když zapojíš vztah pro výšku, úhel a stranu, cosinovou větu a tento vztah pro těžnici, eliminuješ proměnné b,c, tak nezískáš nějaký jednoduchý vztah pro a? Např. kvadratickou rovnici?
Offline
↑ Eratosthenes:
Tvoje nesprávné dedukce, kterými odvozuješ neschopnosrt jiných, mě udivují. Každopádně jsou chybné, tedy bys je měl použít spíš na sebe.
Offline
↑↑ kastanek:
Také jsem na rovnici 4. stupně...
Offline
A nebo opravdu vyjádřit analyticky kružnici s obvodovým úhlem nad danou úsečkou.... A kopírovat postup konstrukce.
Offline
check_drummer napsal(a):
↑ Eratosthenes:
Tvoje nesprávné dedukce, kterými odvozuješ neschopnosrt jiných, mě udivují.
Tak když se tady místo pomoci jenom pohrdavě vyjadřuješ o úlohách, které jsi ani nezkusil řešit, protože je zřejmě nezvládneš (usuzuji z toho, že tady jenom plácáš), nemáš se čemu divit. A pokud ti moje dedukce připadají chybné, je to jenom tvůj problém.
Offline
↑↑ kastanek:
Změnil jsem souřadnicovou soustavu a vypadá to trochu líp. Pro parametr bodu A mi vychází rovnice sice asi ne moc hezká, ale jenom kvadratická (což vypadá dobře, protože ty body jsou tam obecně dva).
Patří tam samozřejmě [mathjax]A\in p\cap k[/mathjax]
A pokud budu mít bod A, zbytek by neměl být problém...
Offline
↑ Eratosthenes:
Myšlenka s umístěním soustavy souřadnic je moc hezká!
Ale obávám se, že cesta k výsledku je ještě hodně daleká a trnitá...
Offline
Klíčová myšlenka je úhel nevyjadřovat pomocí sinů a kosinů (tangens už vůbec pro nepoužitelnost u pravého úhlu), nýbrž pomocí kotangens, hodně se to zjednoduší:
[mathjax]\cot\alpha=\frac{\cos\alpha}{\sin\alpha}=\frac{\frac{-a^2+b^2+c^2}{2bc}}{\frac{2S}{bc}}=\frac{-a^2+b^2+c^2}{4S}=\frac{-a^2+b^2+c^2}{2av_a}[/mathjax]
Dále platí:
[mathjax]S=\frac{av_a}{2}=\frac{1}{4}\sqrt{4b^2c^2-(-a^2+b^2+c^2)^2}[/mathjax]
Spolu se vzorcem pro délku těžnice máme soustavu:
[mathjax]2av_a\cot\alpha=-a^2+b^2+c^2[/mathjax]
[mathjax]4a^2{v_a}^2=4b^2c^2-(-a^2+b^2+c^2)^2[/mathjax]
[mathjax]4{t_b}^2=2a^2-b^2+2c^2[/mathjax]
Kdyby se použila místo kotangens kosinová věta, vznikly by tam neumocněné délky b a c, což by to hodně zkomplikovalo. Takto se snadno eliminují členy [mathjax]b^2[/mathjax] a [mathjax]c^2[/mathjax]:
[mathjax]4\cdot a^4-4v_a\cot\alpha\cdot a^3-20{t_b}^2\cdot a^2+{v_a}^2\cot^2\alpha\cdot a^2+9{v_a}^2\cdot a^2-8v_a{t_b}^2\cot\alpha\cdot a+16{t_b}^4=0[/mathjax]
To je sice kvartická rovnice, ale protože je úloha eukleidovsky konstruovatelná, musí to jít rozložit na dvě kvadratické s koeficienty přinejhorším s druhými odmocninami. Tohle je nejtěžší, ale taky nejhezčí část: přerovnám členy, páč v tom začínám vidět (trochu kecám) vzorec [mathjax]A^2-B^2[/mathjax]:
[mathjax]\left(4\cdot a^4-4v_a\cot\alpha\cdot a^3+16{t_b}^2\cdot a^2+{v_a}^2\cot^2\alpha\cdot a^2-8v_a{t_b}^2\cot\alpha\cdot a+16{t_b}^4\right)-9\left(4{t_b}^2-{v_a}^2\right)\cdot a^2=0[/mathjax]
Z toho pak:
[mathjax]\left( 2\cdot a^2-v_a\cot\alpha\cdot a+4{t_b}^2 \right)^2-9\left(4{t_b}^2-{v_a}^2\right)\cdot a^2=0[/mathjax]
Teď už jen vzorec [mathjax]A^2-B^2=(A-B)(A+B)[/mathjax]:
[mathjax]\left( 2\cdot a^2-\left(v_a\cot\alpha + 3\sqrt{4{t_b}^2-{v_a}^2}\right)\cdot a+4{t_b}^2 \right)\left( 2\cdot a^2-\left(v_a\cot\alpha - 3\sqrt{4{t_b}^2-{v_a}^2}\right)\cdot a+4{t_b}^2 \right)=0[/mathjax]
Řešeními první kvadratické rovnice jsou:
[mathjax]a_{1,2}=\frac{1}{4}\left( v_a\cot\alpha + 3\sqrt{4{t_b}^2-{v_a}^2} \pm \sqrt{\left(v_a\cot\alpha + 3\sqrt{4{t_b}^2-{v_a}^2}) \right)^2-32{t_b}^2} \right)[/mathjax]
A pokud má úloha čtyři řešení, tak:
[mathjax]a_{3,4}=\frac{1}{4}\left( v_a\cot\alpha - 3\sqrt{4{t_b}^2-{v_a}^2} \pm \sqrt{\left(v_a\cot\alpha - 3\sqrt{4{t_b}^2-{v_a}^2}) \right)^2-32{t_b}^2} \right)[/mathjax]
Z toho plynou i podmínky řešitelnosti (výrazy pod odmocninami):
[mathjax]\left(v_a\cot\alpha + 3\sqrt{4{t_b}^2-{v_a}^2}) \right)^2-32{t_b}^2\ge 0[/mathjax]
A více než dvě řešení když:
[mathjax]\left(v_a\cot\alpha - 3\sqrt{4{t_b}^2-{v_a}^2}) \right)^2-32{t_b}^2\ge 0[/mathjax]
Teď, když je známé řešení, by bylo zajímavé (a snazší) najít i geometrickou interpretaci. Ve vzorci je vidět Pythagorova věta (ta odmocnina) a tedy pravoúhlý trojúhelník, ale v Eratosthenově obrázku vidím jen [mathjax]\frac{3}{4}\sqrt{4{t_b}^2-{v_a}^2}[/mathjax]. Délku [mathjax]v_a\cot\alpha[/mathjax] tam smysluplně nevidím, ani [mathjax]4\sqrt{2}\,t_b[/mathjax]...
Offline
↑ kastanek:
Tady by to mělo být celé

i když "celé" je relativní pojem - to zpětné dosazování tak, aby v tom rámečku byla opravdu jen alfa, výška a těžnice bude asi ještě docela masakr a je otázka, zda to potom bude vypadat jednodušší, než ten tvůj výsledek (taky nemůžu uplně zaručit, že mi tam nevletěla nějaká chybička :-)
Offline
↑ surovec:
:-) Taky pěkná katedrála...
Offline
↑ kastanek:
Já jsem dospěl k tomuto řešení.
Označme [mathjax]k=\frac{v_{a}}{4}(3\sqrt{(\frac{2t_{b}}{v_{a}})^{2-1}}+\text{cotg}\alpha )[/mathjax]
Pak [mathjax]a_{1,2}=k\pm \sqrt{k^{2}-2t_{b}^{2}}[/mathjax]
Podmínky řešitelnosti plynou z těch dvou odmocnin
Offline
Honzc napsal(a):
↑ kastanek:
Já jsem dospěl k tomuto řešení...
Asi by bylo dobré sem napsat, jak jsi k tomu dospěl. Zda postupem ↑ surovec:, anebo ještě nějak jinak?
Offline
Experimentálně :-) jsem ověřil že pro rozměry na mém obrázku řešení
↑ Honzc: i ↑ surovec:
souhlasí - gratuluji. Ale - nějak jsem si neuvědomil, že ta ekvogonála není jeden oblouk, ale dva, takže
1) V mém řešení chybí průsečíky s tím druhým obloukem, tudíž další řešení
2) Nesedí mi podmínka↑ surovec: pro více řešení. Pro můj obrázek není splněna a řešení jsou tři
3) Marně jsem se snažil vymyslet zadání, které by tu podmínku splňovalo a úloha měla čtyři řešení (ale možná, že jsem na to jenom nešel dostatečně chytře).
Offline
↑ Eratosthenes:
Pohrdlivě jsem se nevyjádřil, řekl jsem že to bude jen trigonometie případně analaytická geometrie.
A nakonec to tak bylo - spousta práce (o té jsem se pohrdlivě nevyjádřil) a do toho jen pár zajímavých bodů (tím je nesnižuju, jen říkám že to bylo hlavně o počítání) - úprava kvartické rovnice na kvadatické, volba vhodné soustavy.
Offline
↑ Eratosthenes:
Ten druhý oblouk máš na druhou stranu, ale vrchol A musí být vlevo od orientované přímky [mathjax]BS_b[/mathjax]. Těžnice může být sklopená ještě na "druhou stranu". Je potřeba volit délku těžnice těsně přes polovinu výšky (třeba va = 10 a tb = 5,05) a alphu pak hodně malou (pro čtyři řešení nemůže být nikdy větší či rovna [mathjax]\arcsin\frac{1}{3}[/mathjax]), třeba 10°.

Offline
↑ surovec:
Ajaj - nějak jsem si nevšiml, že jsem přejmenoval výšku. Svoje "třetí řešení" beru zpět.
>> Je potřeba volit délku těžnice těsně přes polovinu výšky (třeba va = 10 a tb = 5,05) a alphu pak hodně malou (pro čtyři řešení nemůže být nikdy větší či rovna[mathjax]\arcsin\frac{1}{3}[/mathjax])třeba 10°.
Já už jsem měl i 0.1 stupňů a nic :-) Ten malý rozdíl 2tb - va mě nějak nenapadl, i když měl - téměř se jím zlikviduje ta odečítaná odmocnina...
Moc pěkné.
Offline
↑ surovec:
Něco jsem ještě dodal, ale byla to blbost...
Offline
↑ Eratosthenes:
Jájsem to řešil Takto
0pravdu můžou být až 4 řešení
Offline
↑ surovec:
Jenom abych po několika svých posledních omylech řekl něco chytřejšího, tak aspoň drobnůstku: to že ten kvartický polynom šel rozložit na součin dvou kvadratických, nemá s euklidovskou konstruovatelností nic společného. Algebra nám říká, že každý polynom stupně tři a vyššího je nad R rozložitelný na součin kvadratických a lineárních. Jenom pro stupeň víc než čtyři obecný návod neexistuje a i pro tři a čtyři je to obecně dost obtížné a v tomto konkrétním případě by byl obecný postup asi neschůdný. To, že tam byl vzoreček, bylo sice trochu štestíčko, ale velký respekt, že sis toho všiml.
PS: euklidovsky nekonstruovatelné bz to bzlo trekdz, když by to vyžadovalo odmocninu stupně různého od 2^n.
Offline