Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1

Zdravím, mám po menší odmlce takovou otázku, zda při převádění normálového vektoru na kolmý je jedno, která souřadnice se zneguje pro kolmost, nebo není. Jinak totiž znegovaný směrový vektor (tzn. na jednu nebo na druhou stranu orientovaný) např. v odchylce dvou vektorů dává jiný svíraný úhel a to mě právě zajímá. Děkuji za odpovědi.
Offline
↑ Dreambreaker:
Pokud jde jen o vytvoření nějakého kolmého vektoru, tak to je jedno. Pokud se má tento vektor nějak dál použít, je třeba zvážit, zda ho použít přímo, nebo použít jeho opačný vektor. Např. úloha: Je dán bod A = [3; 1], vektor AB = (5; 6), určete souřadnice vrcholů B, C, D čtverce ABCD. Mluvíme zde o situaci v dvourozměrném prostoru.
Online

Nerozumím dobře pojmu znegovaný směrový vektor.
Platí toto: ax + by = c je rovnice přímky, pak vektor (a;b) je na přímku kolmý (normálový vektor)
-ax - by = -c je rovnice téže přímky, vektor (-a;-b), což je opačný vektor, je též na přímku kolmý.
Normálový vektor je kolmý na směrový vektor přímky.
Ovšem úhel vektorů u,v není stejný jako úhel vektorů -u, v, ale ty úhly dávají dohromady 180° (pí radiánů)
Offline
↑ Dreambreaker:
Důležité je definovat, co znamená, "že je něco jedno".
Pokud ti jde o převedení obecné rovnice přímky na parametrickou, tak to jedno je. Protože parametrická rovnice přímky není jednoznačná - více rovnic dává tu samou přímku.
Pokud jde o úhel dvou vektorů, tak to jedno být nemusí - což nejlépe pochopíš, když si to namaluješ. Nebo se jen zamyslíš nad tím, co je "úhel dvou přímek". Protože když se protínají dvě přímky, tak tam ty úhly jsou dva, větší a menší. A je víceméně jen věcí dohody, který z nich považujeme za "úhel dvou přímek".
Offline

Děkuji za komentáře. Šlo mi o to, že třeba pokud bych dostal zadání udělat z normálových vektorů směrové a vypočítat jejich odchylku, tak jaký by byl správný úhel (zda by se jako správné řešení počítaly oba).
Offline
↑ Dreambreaker:
V tomto případě to je jedno, odchylka vektorů je v obou případech 90° a vyjde tak i dosazením do vzorce.
Online

Já myslel z těch dvou směrových, protože tam to právě vychází v obou součtech do 180.
Offline
↑ Dreambreaker:
Ale o aké uhly ti ide?
Normálový vektor so smerovým zvierajú z definície 90°, sú navzájom kolmé.
Smerové vektory priamky majú tú vlastnosť, že sa dajú na tú "svoju" priamku položiť. Je ich nekonečne veľa a líšia sa svojou dĺžkou (veľkosťou). Začiatočný a koncový bod vektora po umiestnení vektora na priamku patria obidva tej priamke...
Tak o ktorých uhloch sa teda bavíš?
Skalárny súčin dvoch navzájom kolmých vektorov (normálového a smerového tej istej priamky) je 0.
Offline

↑ ((:-)):
Jde mi o ty směrové, protože když je odvodím od dvou normálových, tak tam vznikají odchylky různé (mezi těmi směrovými).
Offline
↑ Dreambreaker:
Uhol medzi smerovými vektormi tej istej priamky?
Offline

↑ ((:-)):
Uvedu na příkladu, kde mám např. normálové vektory jako [4;-3] a [4;3] a udělám směrové vektory např. [3;4] a [-3;4]. Je to tak na směrové správně? Ptám se z toho důvodu, jak již zmínil pan Tuček, že to tak vychází do potom v součtu do 180 stupňů obě ty možnosti, protože můžu stejně tak např. ten druhý směrový vektor udělat jako [3;-4] a potom vypočítat jejich odchylku, která právě vychází již jinak. Doufám, že to píši srozumitelně.
Offline
Prostě se smiř s tím, že úloha je nejednoznačná.
Pokud dva normálové vektory dvou přímek svírají nějaký úhel, tak tečné vektory těch přímek ten úhel svírat nemusejí, mohou svírat "ten druhý" úhel.
A naopak to platí taky - i normálové vektory můžeš otočit.
U přímek nelze nijak rozlišit, jestli spolu svírají "ten menší" nebo "ten větší" úhel. Vždycky jsou tam oba dva.
U vektorů se to rozlišit dá.
Offline
Otázka nejednoznačně zadaných úloh nespadá tak úplně do matematiky...ale v právu by mělo platit, že kdo nejednoznačnost vytvoří, tak v neprospěch toho by mělo být možné ji použít.
Takže když dostaneš nejednoznačně zadanou úlohu, mělo by být akceptováno každé z možných řešení.
Offline

Dobře, děkuji.
Offline

Mohl bych se ještě zeptat, co znamená ten menší nebo větší úhel u přímek? Souvisí to s tou absolutní hodnotou, aby to vycházelo od 0 do 90 stupňů? Nebo to je myšleno bez výpočtu přes vektory? Děkuji.
Offline

↑ Dreambreaker:
Pokud se přímky protínají, tak svírají spolu ostrý a tupý úhel (když nejsou na sebe kolmé).
Za úhel přímek se bere ten ostrý úhel, proto počítáme skalární součin v absolutní hodnotě.
Můžeme počítat úhel směrových i úhel normálových vektorů, skalární součin dáme do absolutní hodnoty, aby vyšel kosinus kladný.
cosinus úhlů vektorů je skalární součin lomeno součin velikostí.
Offline

↑ Richard Tuček:
Děkuji. A to, co psal Michal, souviselo zase s počty bez vektorů tedy? Např. zjištění úhlu přes směrnici přímky ve funkci? Jen abych si to ujasnil.
Offline
↑ Dreambreaker:
Nejjednodušší bude, když si ty dvě přímky zkusíš nakreslit (když si to teda nedokážeš představit) a označit si tam ty úhly.
Offline

↑ MichalAld:
Já tomu rozumím, že tam jsou vždycky ty dva úhly. Jenom jsem chtěl potvrdit, jestli chápu správě to, co jsi napsal. Takže chápu to správně, že u vektorů to jde díky té absolutní hodnotě v čitateli toho vzorce? A jinak bez vektorů tam jsou vždycky ty dva úhly? Díky za odpověď.
Offline
Jiny pohled na vec:
Transformace z [mathjax](4,3)[/mathjax] na [mathjax](-3,4)[/mathjax] odpovida matici [mathjax]\left(\begin{matrix}0&-1\\1&0\end{matrix}\right)[/mathjax],
protoze
[mathjax]\left(\begin{matrix}0&-1\\1&0\end{matrix}\right)\left(\begin{matrix}4\\3\end{matrix}\right)=\left(\begin{matrix}-3\\4\end{matrix}\right)[/mathjax].
Druha moznost, tj. z [mathjax](4,3)[/mathjax] na [mathjax](3,-4)[/mathjax] odpovida matici [mathjax]\left(\begin{matrix}0&1\\-1&0\end{matrix}\right)[/mathjax].
Snadno uz jiste sam nahlednes, ze prvni pripad odpovida obecne matici otoceni
[mathjax]\left(\begin{matrix}\cos\alpha&-\sin\alpha\\\sin\alpha&\cos\alpha\end{matrix}\right)[/mathjax]
pro volbu [mathjax]\alpha=90^{\circ}[/mathjax],
kdezto druha moznost odpovida [mathjax]\alpha=-90^{\circ}[/mathjax] (nebo ekvivalentne [mathjax]\alpha=270^{\circ}[/mathjax]).
V obou pripadech jde tedy o otoceni o 90°, nejdrive proti smeru hodinovych rucicek (coz ve 2D je beznejsi volba) a potom po smeru h.r.
Offline

Všem děkuji za komentáře. V závěru mi šlo jen o to potvrzení Michalem, jestli se orientuji v matematické rétorice.
Offline
Stránky: 1