Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Hlásím se po letech s novým poznatkem. Všechno je jednodušší než jsem si myslel. Pokud je konstanta binárně zakódovaná pomocí hexagramů, pak vypadá základní struktura vesmíru takhle.
250735125 / 2^35 = 0,0072973525675 = 1 / 137,0359991166
250735125: 000000 001110 111100 011110 101000 010101
2^35: 100000 000000 000000 000000 000000 000000
Hexagramy desítkově
00 14 60 30 40 21
21 = 3x7
40 = 2x4x5
30 = 2x3x5
60 = 3x4x5
14 = 2x7
21 x 40 = 60 x 14 = 840
840 / 30 = 28 = 4x7
Tohle přece nemůže být náhoda! Co si o tom myslíte?
Offline
↑ mytina:
Co je hexagram a proč myslíš že to co ti vyšlo není náhoda?
Offline
↑ mytina:
Co tvá tabulka vyjadřuje? Co znamená např. 2x3?
Offline
Myslím, že to je elektronová konfigurace atomů.
Offline
Takových nápadů jak vypočítat konstantu jemné struktury už bylo hodně. Všechny vzaly za své s každým dalším upřesněním této hodnoty.
Ale uznávám, že to, že je to bezrozměrná konstanta (a tudíš její velikost nelze měnit tím, jak si volíme naše jednotky) nedá mnoha lidem spát.
Offline
Díky za reakce.
Hexagram je 6 bitů (sex-tet). Používám termín z I-ťingu.
Přijde mi velmi málo pravděpodobné, že by takhle krátké číslo poměrně přesně vyjadřující konstantu mohlo být náhodně kódováno do symetricky uspořádaných součinů prvních čtyř prvočísel.
Hodnota leží uprostřed měření za poslední dvě dekády.
https://en.wikipedia.org/wiki/Fine-structure_constant
2002 0.007297352568(24) 137.03599911(46) CODATA 2002
2007 Jul 0.0072973525700(52) 137.035999070(98) Gabrielse (2007)
2008 Jun 0.0072973525376(50) 137.035999679(94) CODATA 2006
2008 Jul 0.0072973525692(27) 137.035999084(51) Gabrielse (2008), Hanneke (2008)
2010 Dec 0.0072973525717(48) 137.035999037(91) Bouchendira (2010)
2011 Jun 0.0072973525698(24) 137.035999074(44) CODATA 2010
2015 Jun 0.0072973525664(17) 137.035999139(31) CODATA 2014
2017 Jul 0.0072973525657(18) 137.035999150(33) Aoyama et al. (2017)[30]
2018 Dec 0.0072973525713(14) 137.035999046(27) Parker, Yu, et al. (2018)[31]
2019 May 0.0072973525693(11) 137.035999084(21) CODATA 2018
2020 Dec 0.0072973525628(6) 137.035999206(11) Morel et al. (2020)[17]
2022 Dec 0.0072973525643(11) 137.035999177(21) CODATA 2022
2023 Feb 0.0072973525649(8) 137.035999166(15) Fan et al. (2023)[13][e]
Tabulka vyjadřuje počet prvků v segmentu Periodické tabulky prvků. Jsou to součiny prvních čtyř prvočísel.
Offline
Tady je shrnutí, proč si myslím, že vesmírný počítač používá 6 bitové bajty a 36 bitová čísla. Pokud používá i 216 bitové datové typy, tak je to skutečně ďábelská konfigurace reality :)
-----------------------------------
Konstanta jemné struktury - binomická rozdělení a 6-bit kódování
250735125 / 2^35
3·5·5·5·17·37·1063 / 2^35
Binomická rozdělení
n 5 9 9 16
k
0 1 1* 1* 1*
1 5* 9 9 16*
2 10 36* 36 120*
3 10 84 84* 560
4 5* 126 126 1820
5 1 126 126 4368*
6 84 84* 8008
7 36* 36 11440*
8 9 9 12870
9 1* 1* 11440*
10 8008
11 4368*
12 1820
13 560
14 120*
15 16*
16 1*
sumy* 10 74 170 31890
2^n 32 512 512 65536
podíly 0,3125 0,14453125 0,33203125 0,486602783203125
součin čtyř pravděpodobností 0,00729735256754793
obrácená hodnota 137,035999116598
1/2 5 37 85 15945
prvočísla
5 37 5·17 3·5·1063
6 bitové kódování hodnoty 250735125
soustava 2
250735125: 000000 001110 111100 011110 101000 010101
2^35: 100000 000000 000000 000000 000000 000000
soustava 64
250735125: 00 14 60 30 40 21
2^35: 32 00 00 00 00 00
Prvočísla
21 3·7
40 2·2·2·5
30 2·3·5
60 2·2·3·5
14 2·7
Periodická tabulka prvků
celkem
1 1 2·1
2 2·3 2·4
2 2·3 2·4
2 2·5 2·3 2·9
2 2·5 2·3 2·9
2 2.7 2·5 2·3 2·16
2 2.7 2·5 2·3 2·16
Offline
mytina napsal(a):
21 = 3x7
40 = 2x4x5
30 = 2x3x5
60 = 3x4x5
14 = 2x7
21 x 40 = 60 x 14 = 840
840 / 30 = 28 = 4x7
Tohle přece nemůže být náhoda! Co si o tom myslíte?
O jaké náhodě zdě mluvíš? Vyjádřil jsi nějaké číslo pomocí nějakého kódování, ale nevidím co by tam mělo být za nějakou (šťastnou) náhodu.
Offline
Myslím si, že to není náhoda. Ta čísla mají nějaký význam a přímý vztah k hodnotě konstanty a snad i ke stavbě atomu. Konstanta je podle mě souborem konkrétních kódovaných dat a nedá se odvodit ze základních matematických konstant, jak se ji obvykle lidé snaží vyjádřit. Ta data mají dokonalou charakteristiku. Jsou kódovaná 6 bitově a jejich délka při vynechání úvodních nul je 28 bitů.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dokonal%C … D%C3%ADslo
Offline
↑ mytina:
Já jsem se ale ptal co konkrétně ti nepřipadá jako náhoda. Napsal jsi poměrně hodně faktů, tak prosím uveď co z toho ti nepřipadá jako náhoda. Pokud je toho více, tak uveď jeden, ať se v tom neztratíme, a na ten jeden se zaměříme.
Offline
↑ MichalAld:
Asi se to musí definovat statisticky, ale je to dost diskutabilní. Už jsem o tom psal tady několikrát. Je třeba náhoda, že uvidím SPZ s čísly 1234 po sobě? Ano je - pokud si předem řeknu, že bych takovou SPZ rád viděl a druhý den ji opravdu uvidím. Ale pokud ji jen uvidím, tak to náhoda není, stejně tak bych mohl vidět jakéhokliv jiné symetrické číslo a říct že je to náhoda, že jsem ho potkal. A přitom to náhoda není, protože symetrických čísel je spousta....
Offline
↑ check_drummer:
No jo, ale jak se to pozná u věcí, které se stanou jen jednou?
Offline
Pokud jde o konstantu jemné struktury, nadšení z její hodnoty by mohl trochu zchladit fakt, že to není jediná taková konstanta. Krom eletromagnetické interakce má svoji konstantu i jaderná a slabá interakce, akorát že jejich hodnoty neumíme stanovit na mnoho desetinných míst, spíš tak na jedno, tuším. I gravitace by mohla mít svoji konstantu, bohužel zatím nikdo nevymyslel funkční kvantovou teorii gravitačního pole.
Offline
↑ MichalAld:
U jakých například?
Offline
↑ MichalAld:
Ale můžeš si říct, že si koupíš kostku a hodíš s ní jen jednou. Pak šestka může padnout taky jen jednou...
Offline
↑ check_drummer:
Né, tak jsem to nemyslel. Spíš jsem měl na mysli věci (experimenty), které nelze nějak jednoduše opakovat.
Třeba vznik života na Zemi. Je to náhoda nebo není?
Jaká je pravděpodobnost, že na takové planetě vznikne život?
Nebo, když už jsi zmínil tu kostku - když bychom nevěděli, kolik tak kostka má stran, a co je na nich za čísla.
Nebo máme posloupnost čísel - a ptáme se, jestli jsou ta čísla náhodná nebo nejsou. To přece nejde nijak poznat.
Jak to chápu já, tak ve fyzice to, že je něco "náhodné" znamená, že to nedokážeme předpovědět. Je to pracovní hypotéza, dokonce můžeme tu samou věc považovat i za náhodnou, i za nenáhodnou, když to nemícháme dohromady. A pokaždé se o světě dozvíme něco trochu jiného. Ale pořád, pokud o něčem tvrdíme že je to náhodné, tak automaticky předpokládáme, že se tenhle jev vyskytuje ve velkém množství, a můžeme nad tím dělat nějakou statistiku.
Nejhezčí příklad jsou Bellovy nerovnosti u propletených částic.
Jde o to, že dvě částice, když se vhodně vyrobí, mají "společnou" hodnotu polarizace. Pokud zjistíme polarizaci jedné z nich, víme i polarizaci té druhé. Bellovy nerovnosti dokonce ukazují, že k určení té polarizace dojde až ve chvíli kdy se ji pokusíme na jedné z částic zjistit - tím určíme i polarizaci té druhé. Pokud jde ovšem o fotony, pohybují se rychlostí světla, a nejsme tuhle informaci získanou z první částice schopní předat pozorovateli měřící druhou částici. Takže pro něj je její polarizace zcela náhodná, a není schopen nijak zjistit, že někdo jiný, na druhé straně světa, už její polarizaci zná.
Offline
↑ MichalAld:
Tady už je spíš potřeba se zamyslet i nad lingvistickým významem. Vše začalo u rčení "to nemůže být náhoda". Tím se myslí to, že situace, která nastala, je velmi nepravděpodobná - a tedy že spíš než aby nastala "náhodou" jako jedna z (mnoha) možností je za tím skyto něco víc. Ale to jsme zpět u toho co jsem psal k těm SPZ, proto jsem na autorovi požadoval ať konkrétně napíše co tím myslí.
Otázka je, jestli lze nějak rozumně zjistit pravděpdoobnost u těch jevů co píšeš.
Jaká je pravděpodpnost, že vznikne život? Můžeme si říct - s tím co víme velmi malá. Ale můžeme si také říct - třeba vznikla spousta vesmírů a tedy je nevyhnutelné, že v nějakém vznikne život a bytosti, které se otázkou pravděpdoobnosti vzniku života budou zabývat. A pak je ta pravděodobnost velká.
U té kostky - když nevíš kolik má stran a hodíš jen jednou, tak tam asi nejsi schopen určit nic.
U posloupnosti čísel - tam je otázka jak ta posloupnost vznikla. Když to nevíš, tak nejsi zas schopen k tomu nic říct. Ale když víš že je to posloupnost čísel 0,1 a máš třeba ověřit hypotézu že každé padne s pravděpdoobností 1/2 a vygenerovaná posloupnost je tvořená sty samými jedničkami, tak asi bych tu hypotézu zamítli. Existují metody ověřující zda je pravděpodobné že daná posloupnost je vygenerována z konkrétního rozdělení....
Offline
Díky za obsáhlé komentáře.
Proč mi to nepřipadá jako náhoda? Protože je to podle mě definice obří číselné soustavy 21168000 se smíšenými základy něco jako je naše šedesátková soustava 6, 10 (nebo například 5040: 14, 18, 20 resp. 14, 360)
00:14:60:30:40:21
alfa ?= ---------------------- (soust. 64) -> soust. 21168000 ... 14, 60, 30, 40, 21 ... 840, 30, 840 ?-> n, l, m, s a pravidlo n+l
32:00:00:00:00:00
Je taková číselná soustava a její uspořádání něčím výjimečné?
Může být zodpovědná za čtyři kvantová čísla a uspořádání elektronů?
Je použití 6 bitových datových struktur efektivní? V čem by mohlo být lepší než naše 8 bitová konstrukce?
Offline
Čistě technicky navrhuji v další diskuzi používat pro inteligenci za předpokládaným designem termín Amiga po bájné herní bohyni. :) Tedy Amiga a my.
V čem si můžeme být podobní?
Offline
↑ mytina:
co znamená "definice obří číselné soustavy 21168000 se smíšenými základy"? O jaké soustavě se tu bavíme? Číslo není soustava....
Offline
Možná by se to co se tu odehrává dalo popsat tak, že ka každému číslu lze najít jeho aproximaci, která je něčím zajímavá. :-)
Offline
Smíšená číselná soustava (anglicky mixed radix) je nepoziční nebo smíšený poziční systém zápisu čísel, kde hodnota (váha) jednotlivých pozic číslice není konstantní mocninou jednoho základu (jako u desítkové soustavy), ale mění se v závislosti na pozici.
Základem pro každou pozici je počet jednotek, které tvoří další vyšší jednotku.
Základní principy
Proměnlivý základ: Zatímco v desítkové soustavě platí vztah, ve smíšené soustavě je to např.
Využití: Nejčastěji se používá tam, kde se měří čas (sekundy, minuty, hodiny, dny) nebo jednotky měr (palce, stopy, yardy).
Zápis: Číslo se obvykle zapisuje řadou čísel oddělených čárkami nebo ve formátu
s uvedením příslušných bází.
Příklady ze života
Čas (sekundy -> minuty -> hodiny):
Čas 1 den, 3 hodiny, 46 minut a 40 sekund lze zapsat ve smíšené soustavě s bázemi [24, 60, 60] jako 1, 3, 46, 40.
Faktoriálová číselná soustava:
Velmi známá matematická smíšená soustava, kde váhy pozic jsou faktoriály ().
Starověké systémy:
Babylonský systém (střídání základu 10 a 6).
Offline
↑ check_drummer:
Píšu o přesné hodnotě ne o aproximaci :)
4 bitové dělení
1110 1111 0001 1110 1010 0001 0101
14, 15, 1, 14, 10, 1, 5
Opět první čtyři prvočísla jinak uspořádaná. Součet je 60 a součin 147000.
21168000 / 147000 = 144
Další náhoda nebo dva soubory dat v jedné binární posloupnosti?
Offline