Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Trošku mě zmátly způsoby výpočtů matice přechodu.. V jedne sbírce příkladů je návod asi takový: mám-li dvě báze A,B, pak matici přechodu z A do B dostanu tak, že spočítám blokovou matici B|A , kde první blok upravím na redukovaný tvar a v druhém vyjde hledaná matice přechodu.
Druhý příklad je: v R^5 najděte matici přechodu z A do B
A=((1,0,-1,2,3),(-2,1,4,-3,1))
B=((0,1,2,1,7),(-1,2,5,0,11))
rešení je následující.. vyjádřím si jednotlivé vektory báze A jako lineární kombinaci vektorů báze B :
tj. (1,0,-1,2,3)=a*(0,1,2,1,7)+b*(-1,2,5,0,11)=(-b,a+2b,2a+5b,a,7a+11b)
(-2,1,4,-3,1)=c*(0,1,2,1,7)+d*(-1,2,5,0,11)=(-d,c+2d,2c+5d,c,7c+11d)
kde porovnáváním vyjde a=2, b=-1, c=-3, d=2
čiže matice přechodu z A do B je 2 -3
-1 2
podle prvního postupu by to ovšem vyšlo jinak...
Otázka zní.. záleží v tomto případě na počtu vektorů vzhledem k tělesu, ve kterém se počítá?
Nebo nějaké jiné vysvětlení? Za každou radu směřujíci k cíli mého pochopení budu vděčná :)
edit:
už mi to asi docvaklo, nechala jsem si o tom zdát, ráno jsem se probudila a bylo mi to hned o něco jasnější. Nicméně, kdyby byl někdo schopen mi podat nějaké sofistikované vysvětlení, rozhodně jím nepohrdnu..
Offline

Prvním způsobem vyjdeme z blokové matice
0 -1 | 1 -2
1 2 | 0 1
(matice by měla mít další tři řádky, ale ty by se stejně elementárními úpravami vynulovaly)
Nyní prohodíme řádky a druhý vynásobíme -1
1 2 | 0 1
0 1 | -1 2
a odečteme dvojnásobek druhého od prvního
1 0 | 2 -3
0 1 | -1 2
Vyšla nám stejná matice.
Offline