Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
mohla bych Vás prosím poprosit jestli byste mi nemohli vysvětlit tyhle příklady děkuji moc,za každou radu budu vděčná nějak v tomhle plavu
Pri hodu 2 kostkami budeme sledovat soucet ok na obou kostkách. S jakou pravdepodob-
ností dostaneme soucet a) roven 6, b)vtší než 7?
Pokud se naucíte ke zkoušce z 50 otázek pouze 25, jakou máte pravdpodobnost, že ze trí
vytažených otázek budete znát a) všechny 3, b) práve 2?
Výskyt náhodných císel lze simulovat na pocítacích pomocí tzv. generátoru pseudonáhodných ísel (jedná se o umelou tvorbu náhodných císel). Pedpokládejme, že necháme vygenerovat pseudonáhodná císla rovnomerne rozložená do intervalu (0; 1); výskyt každého císla z tohoto intervalu je tedy stejne možný. Jaká je pravdpodobnost, že poslední císlo z 50 vygenerovaných císel a) bude z intervalu (0,3; 0,5), b)bude vetší než 0,7?
Dve osoby se dohodly, že se setkají na stanoveném míste mezi 17. a 18. hodinou. Ten, kdo prijde jako první, pocká na toho druhého 15 minut a potom odejde. Jaká je pravdpodobnost, že se setkají, je-li príchod obou v libovolném okamžiku dohodnutého intervalu stejne možný? (dobrovoln)
Offline
a) aka je pravdepodobnost ze pri hode dvomi kockami padne sucet 6? sucet 6 padne vtedy ak padne 1+5, 2+4, 3+3, 4+2, 5+1, to je 5 moznosti. Celkovo by to teda malo byt 
priklad s dvomi osobami poznam, uz som ho niekde videl a da sa pekne riesit graficky
Offline
↑ martanko:
K poslednej. Úloha na geometrickú pravdepodobnosť. Označme čas príchodu osoby A ako
, čas príchodu osoby B
. Ak príde prvá osoba A, tak časy musia spĺňať podmienky
, podobne, ak príde osoba B prvá, tak
. Pravdepodobnosť vypočítaš zo vzťahu
kde S označuje obsah príslušnej množiny.![kopírovat do textarea $A=\{(\tau_1,\tau_2)\in[0,1]\times[0,1]\,:\;\left(\tau_1-\tau_2\le\frac{1}{4}\,\wedge\,\tau_2-\tau_1\le\frac{1}{4}\right)\,\vee\,\left(\tau_1-\tau_2\le\frac{1}{4}\,\wedge\,\tau_1-\tau_2\ge0\right)\}$](/mathtex/5c/5c2f36658429c3cc5a2ab5762cd2fcca.gif)
Malo by to vyjsť
.
Offline
↑ martanko: Děkuji mockrát mohla bych se zeptat proc je ve jmenovateli 36,jenkdyž to budu ctít zapsat do vzorce
↑ : Moc nejsem rozumná z toho zápisu,šlo by to ještě nějak vysvětlit srozumitelněji,nevím jak se nakonec dojde k tem 7/16 ,co se prředtím dosazuje,děkuji za vysvětlení
Offline
↑ janysek_:
Pravdepodobnosť ti určuje podiel priaznivých ku všetkým možnostiam. Priaznivé sú tie, keď je časový rozdiel medzi časmi menší ako 15 minút, teda 1/4 hodiny. Napríklad: A prijde o 17:14, B prijde o 17:18. Toto je priaznivá možnosť, pretože časový rozdiel je 00:04. To do 15 minút sadne. Odtiaľ je podmienka
. Samozrejme požadujeme, aby tento rozdiel bol kladný, odtiaľ druhá podmienka. Keď si to zakreslíš do sústavy súradníc so súradnicami
, tak dostaneš nejakú plochu. Podobný rozbor spravíš pre prípad, že príde prvý B, po ňom A.
Offline
↑ janysek_:
preco 36? pretoze na prvej kocke moze padnut 6 cisel, a na druhej tiez 6 cisel.. 6.6=36 :)
Offline
děkuji Vám oboum,za bližší vysvětlení.
Nevíte ještě někdo prosím ten zbytek?
u te 1: je to b. takhle: součet >7 bude pro 12 případů --> 33,3%
a ta dvojka mohla by byt takto:to je to acko
počet možností jak vytáhnout 3 otázky z 50 (nezáleží na pořadí) je 50!/47!*3! = 19600. Počet kombinací, které ti zajistí 3 otázky z 25 naučených je 25!/22!*3! = 2300. No a nyní je to již jednoduché 2300/19600 * 100 --> 11,7%.
Offline
OCISLUJ si tie otazky cez EDITOVAT...zle sa tak reaguje na tie ulohy
↑ janysek_:
tak uloha s otazkami na skusku... riesenie je
a druhe riesenie je
ak ti nie je jasne preco take cisla tak sa pytaj..
Offline
↑ janysek_:
ako si prisla na 33%? :)
sucet ma byt viac ako 7.. tak t opodme nazorne rozpisovat neni toho vela
sucet bude:
8 pre: 2+6, 3+5, 4+4, 5+3, 6+2 teda 5 moznosti
9 pre: 3+6, 4+5, 5+4, 6+3 teda 4 moznosti
10 pre: 4+6, 5+5, 6+4 teda 3 moznosti
11 pre: 5+6, 6+5 teda 2 moznsoti
12 pre: 6+6 to je jedna moznost
sucet: 5+4+3+2+1 = 15
vysledok je potom
co je cca 41,6%
Offline
↑ martanko:Sem zapomela pridat jeste ty moznosti co se opakuji,mohl by si mi prosim teda vysvětlit ty čísla co které znamená děkuji
tak už tomu rozumím:-D
nemohl by si mi poradit ještě s tou 3.
Offline
↑ janysek_:
predpokladam ze ta kocka ti je uz jasna... tak sa asi pytas na tie otazky ku skuske, takze prve cislo
stale mas zaklad cislo
p je pocet vsetkych moznosti, a tych je tolko, kolko je kombinacii 25 z 50
teraz n to su priaznive udalosti, v prvom pripade sa jednalo, ze z 25 naucenych otazok viem vsetky 3 vytiahnute.. to znamena ze citatel je priaznive moznosti, doplnene o nepriaznive (25 nad 0 je jedna tak to tam ani byt nemusi..je to skor pre ten druhy pripade po b)) teda pocet priaznivych moznosti je tolko, kolko je kombinacii 3tej triedy z 25 a to je 25 nad 3
b) z troch vytiahnutych viem prave 2. menovatel je ten isty, citatel znamena, z 25 naucenych otazok si vytiahnem 2 spravne, to je tolko moznosti, kolko je kombinacii 2ej triedy z 25, teda 25 nad 2, lenze tahas si 3 otazky, cize jedna bude zla (nenaucena) kedze je 50 otazok a naucenych viem 25 tak 50-25=25 co je pocet nenaucenych otazok, z tychto si mozem vybrat tolko, kolko je kombinacii prvej triedy z 25 co je 25 nad 1. staci?
Offline
↑ martanko:
jj uz tomu velmi dobře rozumím,děkui za podrobný výklad,chtěla jsem se zeptat,nevíš náhodou ten příklad s tou 3.
Offline
↑ janysek_:
tak s tym si neviem dat rady.. na ucilisti som pravdepodobnost vobec nemal, .. a toto co viem som si musel dobrat sam na vyske :) bohuzial k takemuto typu prikladu som sa zatial nedopracoval
snad ta nejak navedie tento priklad, je dost podobny..
strelec zasiahne v kazdom vystrele ciel s pravdepodobnsotou 0,6. Aka je pravdepodobnost, te pri 4 vystreloch budu v cieli prave 3?
Re: vyuzije sa tu Bernulliho schema
kde n znamena n-krat opakovany nezavisly pokus, p je pavdepodobnost udalosti, ktora nastane prave k-krat, a k je opakovatelnost udalosti, ktorej pravdepodobnost je p.
teda Re:

Offline
↑ martanko:
No nevím nevím tenhle příklad asi nedám,navíc jsme Bernulliho schema jeste nebrali vis,takže s tím to počítat ani nemuzu,ale i tak dekuji mo za pomoc
Offline

↑ martanko:Zdravím :o) Doplnění ke kostce: určíme, že pravděpodobnost součtu 7 je 1/6. Teď si všimneme, že když dvojici hodů (x,y) přiřadíme dvojici (7-x,7-y), dostaneme dvojici se součtem 14-(x+y). Dvojic se součtem t je proto stejně, jako dvojic se součtem 14-t. Součety větší než 7 tvoří proto polovinu součtů různých od 7. Proto je celková pravděpodobnost součtu většího než 7 rovna
.
↑ janysek_:Třetí příklad je tradiční úloha na geometrickou pravděpodobnost: http://mdg.vsb.cz/zmoravkova/NaSM/pdf/PRAV2.pdf -- strana 10, příklad 2.4.2.
Na geometrickou pravděpodobnost vedou ty příklady, v nichž je jevové pole nekonečné (každý může přijít v nekonečně mnoho časů). Protože zde máme dva nezávislé jevy, můžeme si je představit jako dva rozměry. Kdyby se měli potkat tři lidé, museli bychom kreslit krychli.
Offline
↑ Kondr:
Zdravím :-) úloha 3 je toto:
Výskyt náhodných císel lze simulovat na pocítacích pomocí tzv. generátoru pseudonáhodných ísel (jedná se o umelou tvorbu náhodných císel). Pedpokládejme, že necháme vygenerovat pseudonáhodná císla rovnomerne rozložená do intervalu (0; 1); výskyt každého císla z tohoto intervalu je tedy stejne možný. Jaká je pravdpodobnost, že poslední císlo z 50 vygenerovaných císel a) bude z intervalu (0,3; 0,5), b)bude vetší než 0,7?
To je celé, čeho jsem schopna. Pozdrav :-)
Offline

↑ jelena:Taky zdravím :-) Včera jsem zjistil, že neumím napočítat do 16, že to nezvládnu ani do 3 jsem nečekal.
Omezme zadání na relevantní fakta:
Náhodné číslo se vybírá z intervalu
, každá hodnota je stejně pravděpodobná. Jaká je pravděpodobnost, že bude mít hodnotu z intervalu
a) (0,3;0,5)
b) (0,7;1)
Protože jsou všechny hodnoty stejně možné, aplikujeme geometrickou pravděpodobnost. Podle ní je pravděpodobnost vybrání čísla z intervalu I rovna
, kde ty svislítka značí délku intervalu. V našem případě tedy a) 0,2 b)0,3
Pokud byla probrána spojitá náhodná veličina, šlo by úlohu formulovat takto: náhodná proměnná X má rovnoměrné rozdělení na intervalu
, určete
a) P(0,3<x<0,5)
b) P(x>0,7)
Zde bychom si určili hustotu pravděpodobnosti a spočetli distribuční funkce. Psát to sem nemá cenu, lepší bude prohledat fórum, úloh na náhodné veličiny je tu spousta.
----
Teď bych měl vymyslet rým na čé, ať dělám co dělám vždycky mi to tam přeteče.
Offline
↑ janysek_:Při hodu dvěma kostkami si udělej následující schéma,které tobě i ostatním hodně pomůže:
Jevy shrnem do maice: 11 12 13 14 15 16
21 22 23 24 25 26
31 32 33 34 35 36
41 42 43 44 45 46
51 52 53 54 55 56
61 62 63 64 65 66 a tady je už jasné,že třeba součet bude 7 nám dává počet možností na vedlejší diagonále,nebo,že součet bude větší než 7 je počet možnistí pod touto vedlejší diagonálou a naopak!!
Doufám.,že toto schéma pomůže všem!!
STENLY
Offline

↑ janysek_:Co konkrétně na tom není jasné? Princip geometrické pravděpodobnosti, nebo aplikace na tento příklad? A drobná poznámka: geometrická pravděpodobnost nemá s geometrickou posloupností nic společného.
Offline

↑ janysek_:Ok. Pro výpočet geometrické pravděpodobnosti musíme znát velikost množiny všech jevů a velikostmnožiny těch příznivých. Pokud máme dvě veličiny, jsme v rovině a "velikost" znamená plochu, počítáme poměr ploch. V tomto případě máme jen jednu veličinu, jsme na přímce a počítáme poměr déllek úseček. Úsečka všech možných jevů má délku 1, úsečka těch příznivých má v příkladě a) délku 0,2 a v b) délku 0,3.
Offline
↑ janysek_:Při hodu dvěma kostkami si udělej názornou pomůcku,která se ti bude moc hodit.Je to tato tabulka s všemi možnostmi hodu:
a11 a12 a13 a14 a15 a16
a21 a22 a23 a24 a25 a26
a31 a32 a33 a34 a35 a36
a41 a42 a43 a44 a45 a46
a51 a52 a53 a54 a55 a56
a61 a62 a63 a64 a65 a66
Offline