Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Tvůj pocit, že je to špatně, je správný. :-)
K příkladu a] :
Ptáme se, pro která reálná x je definováno
(jako reálná funkce). Je potřeba si především uvědomit,
za jakých podmínek je definováno
- odpověď na tuto pomocnou otázku je "pro
". Do této dpovědi
dosadíme
a dostaneme tak nerovnici
, jejmž řešením je
, což dává odpověď
na hlavní otázku této úlohy.
Obdobným způsobem se postupuje i v ostatních uvedených úlohách.
Offline
↑ Dare4you: Přijde mi, žes našel obory hodnot místo definičních oborů.
Offline
↑ Rumburak:
je malou chybku sem udělal je to 2 na -x ne na +x teďka na to koukám
Offline
↑ Dare4you: Pro výše uvedený postup řešení to není rozhodující, pouze je třeba příslušným způsobem upravit výrazy,
jichž se chyba týká (a výsledek tím pádem také bude jiný).
Offline
↑ Rumburak:
Tak sem čekal na to vysvětlení ale asi nepřijde :( pořád nevim jestli tomu správně rozumin. např. u arsin je definiční obor <-1;1> takže když dostanu hodnotu mimo tenhle obor co se stane? píšu ho nebo nemá řešení či jak?
Offline
↑ Dare4you:
Tak si tu metodu předvedeme ještě jednou a o něco podrobněji na tu funkci
.
Určit definiční obor funkce znamená určit podmínky na proměnnou (resp. proměnné, pokud jde o fci více proměnných) tak, aby se
při jejich splnění nemohlo stát, že do výrazu definujícího funkci příjde hodnota, pro kterou by ten výraz neměl smysl. Při tom se snažíme
stanovit tyto podmínky tak, aby jejích přísnost nebyla zbytečně velká (zbytečně velká přísnost by například byla, kdybychom zakázali
reálná čísla dělit jiným dělitelem než celočíselným kladným - takovéto dělení by bylo velmi názorné, ale dokázali bychom jím řešit jen
velmi omezený okruh úloh).
Hledáme-li definiční obor složitější funkce, musíme si nejprve uvědomit, jakým způsobem je poskládána z funkcí jednodušších.
V našem případě máme
, kde
.
Na funkci f je tedy možno nahlížet jako na funkci, která je složena z funkcí g , arcsin, přičemž g zde hraje roli funkce vnitřní,
zatímco arcsin zde figuruje jako funkce vnější.
Při určování definičního oboru složené funkce číníme vlastně to, že spojíme definiční podmínky na vnější funkci s definičními podmínkami
na vnitřní funkci, neboť aby mohl být definován celek, musí být definována každá část tohoto celku.
Bývá výhodné začít u vnější funkce , jíž je v našem případě arcsin . Jejím definičním oborem je, jak správně píšeš, interval <-1;1>.
To znamená:
Aby bylo definováno arcsin t , musí číslo t patřit do def. oboru fce arcsin, tedy do výše uvedeného intervalu <-1;1>.
Tento poznatek dále rozvineme:
Aby bylo definováno arcsin g(x), musí být definováno g(x) a zároveň musí g(x) patřit do def. oboru fce arcsin,
tedy do výše uvedeného intervalu <-1;1>.
Tedy
Aby bylo definováno arcsin g(x), musí být definováno g(x) a splněna nerovnost
(2)
.
Tím jsme se dostali o patro níže - k funkci
, do jejíhož definičního oboru však patří všechna reálná čísla, takže od funkce g
již další podmínky nevzniknou. K dokončení úlohy tedy stačí vyřešit nerovnici (2), tj.
,
což je úloha, kterou snad již možno považovt za snadnou.
POZNÁMKA.
Pokud i funkce g by byla složená z nějakých dalších funkcí, které by vyžadovaly diskusi o jejich definičním oboru,
postupovali bychom obdobně jako výše. Takto vzniklé dílčí podmínky od různých funkcí bychom pak dali do konjunkce.
Offline
adjamot napsal(a):
ln(y)+x>0 a co Df této funkce???
To není funkce ale nerovnice.
Offline
↑ adjamot:
Myslim, že s tim se toho moc dělat nedá. Hned z toho dostaneš, že y > 0, a pak taky, že x < -ln(y). Takže
.
Offline
↑ adjamot:
To je ekvivalentní.
Když máme
, tak můžeme na obě strany aplikovat funkci exp a dostaneme
. No jenže exp má obor hodnot (0; oo), takže důsledkem téhle nerovnosti je i to, že y > 0, čímž se ošetří i ten vnitřní logaritmus.
Offline
Stránky: 1