Matematické Fórum

Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.

Nástěnka
22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.

Nejste přihlášen(a). Přihlásit

#1 02. 01. 2010 16:48 — Editoval Olin (02. 01. 2010 16:50)

Olin
Místo: Brno / Praha
Příspěvky: 2823
Reputace:   81 
 

Důkazy z diskrétní matematiky

Zdravím kolegy,

jako přípravu na blížící se zkoušku si cvičně dokazuji tvrzení, která jsou v mém sešitě nebo v Kapitolách z diskrétní matematiky. Prosím o kontrolu:

1. Každá konečná částečně uspořádaná množina má minimální prvek.
Důkaz zcela vymyšlený mnou, dost krkolomný. Nevím, jestli v něm není nějaký kruh.

Sporem: nechť $(X, \preceq)$ je konečná částečně uspořádaná množina, která nemá žádný minimální prvek, tj. $\forall x \in X \exists y \in X: \, y \prec x$, kde $\prec$ je ostrá verze $\preceq$. Nechť tedy $f$ je zobrazení v $X$ takové, že $\forall x \in X:\, f(x) \prec x$. Označme $f^n = \overbrace{f \circ f \circ \dots \circ f}^n$. Zřejmě je $\{|f^n(X)|\}_{n \in \mathbb{N}}$ nerostoucí posloupnost přirozených čísel, existuje tedy taková $n_0,\, k \in \mathbb{N}$, že $\forall n \geq n_0:\, |f^n(X)| = k$. Protože k-prvkových podmnožin $X$ je jen konečně mnoho, existují taková $s > r \geq n_0$, že $f^r(X) = f^s(X)$. Z toho plyne, že $f^{s-r}$ je bijekce (permutace) na množině $f^r(X)$. Existuje tedy takové $m \in \mathbb{N} \setminus \{1\}$ a $z \in f^r(X)$, že $\(f^{s-r}\)^m (z) = f^{m \cdot (s-r)}(z) = f^{s-r}(z)$, jelikož permutace vždy obsahuje cyklus (na požádání dokážu :-) ). Protože ale $f$ zobrazí každý prvek na nějaký ostře "menší", platí $f^{s-r}(z) \succ f^{s-r+1}(z) \succ \dots \succ f^{m \cdot (s-r)}(z)$, což je spor s tím, že $f^{m \cdot (s-r)}(z) = f^{s-r}(z)$.


2. Pro každé částečné uspořádání na konečné množině $(X, \preceq)$ existuje lineární uspořádání $(X, \leq)$ takové, že $\preceq \subseteq \leq$, tj. každé částečné uspořádání lze na konečné množině zúplnit na lineární.
V mém sešitě je důkaz proveden indukcí podle velikosti $X$, a tak jsem ji zvolil také.

1. Pro $|X| = 1$ zřejmé (každé uspořádání na 1 prvku je lineární).
2. Víme pro $|X| = n$, chceme pro $|X| = n+1$. Nechť $m \in X$ je nějaký minimální prvek v uspořádání $\preceq$. Označme $\tilde{X} = X \setminus \{m\},\, \tilde{\preceq} = \preceq \cap \(\tilde{X} \times \tilde{X} \)$ Jelikož $\| \tilde{X} \| = n$, existuje podle indukčního předpokladu lineární uspořádání $\(\tilde{X},\tilde{\leq}\)$ tak, že $\tilde{\preceq} \subseteq \tilde{\leq}$. Uspořádání $(X, \leq)$ definujeme jako $\leq\, =\, \tilde{\leq} \cup \(\{m\} \times X\)$. Jde zřejmě o lineární uspořádání s nejmenším prvkem $m$. Zbývá ověřit $\preceq \subseteq \leq$. Nechť $x, y \in X$, $x \preceq y$. Pokud $x, y \in \tilde{X}$, pak $x \leq y$, protože $(x, y) \in \tilde{\preceq} \subseteq \tilde{\leq} \subseteq \leq$. Pokud $x = m$ a $y \neq m$, je $x \leq y$ podle definice $\leq$. Alternativa $x \neq m$, $y = m$ nemůže nastat, protože $m$ je minimální prvek. Konečně pokud $x = y = m$, je platnost zřejmá.



Dost pravděpodobně přidám brzy ještě další důkazy.


Matematika = královna věd. Analýza = královna matematiky. (Teorie množin = bohatství matematiky.)
MKS Náboj iKS

Offline

  • (téma jako vyřešené označil(a) Olin)

#2 02. 01. 2010 17:08

Kondr
Veterán
Místo: Linz, Österreich
Příspěvky: 4246
Škola: FI MU 2013
Pozice: Vývojář, JKU
Reputace:   38 
 

Re: Důkazy z diskrétní matematiky

↑ Olin: Oba důkazy vypadají OK. Nebylo by i to první rychlejší indukcí?
Pro |X|=1 platí.
Pro |X|=k+1 vybereme prevek a, uspořádání redukované na $X\setminus\{a\}$ má dle IP minimální prvek b. Pokud je a<b, je a minimální prvek na X, pokud je b<a nebo jsou a,b neporovnatelné, je b minimální prvek na X.


BRKOS - matematický korespondenční seminář pro střední školy

Offline

 

#3 02. 01. 2010 17:43

Olin
Místo: Brno / Praha
Příspěvky: 2823
Reputace:   81 
 

Re: Důkazy z diskrétní matematiky

↑ Kondr:
No jo, samozřejmě že je to tak jednodušší. Úvaha byla: "Je přece blbost, aby nějaká ČUMa neměla minimální prvek. Blbosti vedou ke sporu."

Teď jdu na důkaz věty "o dlouhém a širokém".


Matematika = královna věd. Analýza = královna matematiky. (Teorie množin = bohatství matematiky.)
MKS Náboj iKS

Offline

 

#4 03. 01. 2010 12:42 — Editoval Olin (03. 01. 2010 12:44)

Olin
Místo: Brno / Praha
Příspěvky: 2823
Reputace:   81 
 

Re: Důkazy z diskrétní matematiky

Tak posílám ten "slibovaný" důkaz.

3. Nechť $(X, \preceq)$ je částečné uspořádání, $\alpha(X, \preceq)$ značí délku maximálního antiřetěžce (nezávislosti, velikost max. nezávislé množiny) a $\omega(X, \preceq)$ délku maximálního řetězce v tomto uspořádání. Pak platí $\alpha(X, \preceq) \cdot \omega(X, \preceq) \geq |X|$.

Indukcí podle $\omega(X, \preceq)$:
1. $\omega(X, \preceq) = 1 \Rightarrow \alpha(X, \preceq) = |X|$.
2. $\omega(X, \preceq) = n+1$. Nechť $M$ je množina všech minimálních prvků z $(X, \preceq)$. Jde zřejmě o antiřetěz, protože z minimality všech prvků plyne pro $x, y \in M$: $x \preceq y \Rightarrow x = y$. Označme $\tilde{X} = X \setminus M,\, \tilde{\preceq} = \preceq \cap \(\tilde{X} \times \tilde{X}\)$. Platí $\omega \( \tilde{X}, \tilde{\preceq} \) = n$, protože odebráním všech minimálních prvků jsme všechny maximální řetězy v $X$ zkrátili o jeden prvek. Podle IP je $\alpha\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\) \cdot \omega\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\) \geq \|\tilde{X}\|$. Rozebereme dva případy:
i) $|M| \leq \alpha\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\)$. Potom je $\alpha(X, \preceq) = \alpha\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\)$, takže $|X| = \|\tilde{X}\| + |M| \leq \alpha\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\) \cdot \omega\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\) + \alpha\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\) = \alpha(X, \preceq) \cdot \(\omega\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\) +1\) = \alpha(X, \preceq) \cdot \omega(X, \preceq)$.
ii) $|M| > \alpha\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\)$. Potom je $\alpha(X, \preceq) = |M|$, takže $|X| = \|\tilde{X}\| + |M| \leq \alpha\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\) \cdot \omega\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\) + |M| \leq |M| \cdot \omega\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\) + |M| = |M| \cdot \(\omega\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\)+1\) = \alpha(X, \preceq) \cdot \omega(X, \preceq)$.


Matematika = královna věd. Analýza = královna matematiky. (Teorie množin = bohatství matematiky.)
MKS Náboj iKS

Offline

 

#5 07. 01. 2010 01:52

Kondr
Veterán
Místo: Linz, Österreich
Příspěvky: 4246
Škola: FI MU 2013
Pozice: Vývojář, JKU
Reputace:   38 
 

Re: Důkazy z diskrétní matematiky

↑ Olin: Chybu jsem nenašel.


BRKOS - matematický korespondenční seminář pro střední školy

Offline

 

#6 07. 01. 2010 12:28

Olin
Místo: Brno / Praha
Příspěvky: 2823
Reputace:   81 
 

Re: Důkazy z diskrétní matematiky

↑ Kondr:
Díky, já taky ne, jen jsem to opět dělal možná zbytečně složitě - je zbytečné diskutovat velikost množiny $M$, protože vždycky musí platit $\alpha(X, \preceq) \geq \alpha\(\tilde{X}, \tilde{\preceq}\)$.

Každopádně teď jsem se vrátil ze zkoušky z diskrétky a snad by to měl být plný počet bodů, takže už asi další důkazy posílat nebudu. Na druhou stranu, kolega Halogan je průkopníkem nového žánru - skripta jako téma na fóru. Že bych se přidal? :-)


Matematika = královna věd. Analýza = královna matematiky. (Teorie množin = bohatství matematiky.)
MKS Náboj iKS

Offline

 

Zápatí

Powered by PunBB
© Copyright 2002–2005 Rickard Andersson