dalo přejít k 
?#3 25. 11. 2010 21:51
Re: Rozklad na součin
Vlastně by to šlo tak, že bych jeden kořen našel metodou pokusu a omylu. Byla by to -1, takže by to netrvalo dlouho. A pak bych vydělil rovnici výrazem (x+1). Podobně bych postupoval ještě jednou, až by mi vyšlo (x+1)(x-2)(x^2-x-12). Pak bych použil vzorec s diskriminantem.
To hádání se mi tam sice moc nelíbí, ale je to snadno pochopitelná a ve škole snadno použitelná metoda.
Všichni lidé jsou blázni, jenom já jsem letadlo.
Offline
#6 26. 11. 2010 21:52
Re: Rozklad na součin
↑ byk7:
Dalo by sa aj takto nie ?
a teraz len vyriešiť
Netrápte sa nad svojimi problémami s matematikou, môžem vás uistiť, že tie moje sú ešte väčšie. ~~Albert Einstein~~
Jak spozná člověk, že není pitomec ? - Moudrý člověk to nepozná nikdy a blbci je to jedno. ~~Jak přicházejí básnici o iluze~~
Někteří lidi se nikdy nezmění. Anebo se rychle změní a pak se zase rychle změní nazpátek. ~~Homer Simpson~~
Offline
#7 26. 11. 2010 22:02
- halogan
- Ondřej
- Místo: UK
- Příspěvky: 4528
- Škola: IES FSV UK (09-12, Bc.)
- Pozice: student
- Reputace: 106
Re: Rozklad na součin
Pokud očekáváme hezké výsledky (což se na SŠ očekává), tím myslím třeba kořeny jako celá čísla, tak můžeme použít následující pozorování:
Absolutní člen je tedy produkt všech opačných hodnot kořenů (teď to beru tak, jak to leží a běží, bez konstanty před x^3). Proto je fajn rozložit si ho na prvočísla a zkoušet +- tato čísla dosazovat. Nejjednodušší bývá dosadit +-1, to může být taky kořen.
No a pokud znáš kořen, tak můžeš vydělit členem 
a jedeš dál.
Offline