Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den prosím o pomoc s následujícími příklady
Těleso padá volným pádem z výšky 40 m. V jaké výšce bude jeho kinetická energie stejná jako potenciální? Odpor vzduchu zanedbejte.
odpověď je 20 m ale já vůbec nechápu proč to tak je může mi to někdo vysvětlit
Jaká je intenzita elektrického pole v petrolejí (εr = 2,1) ve vzdálenosti 30 cm od bodového náboje o velikosti 12,56 µC?
mě to vychází 5,29*10-7 N*C-1 ale mělo to vyjít 6*105 N*C-1
Na vodivou kouli o poloměru 6 cm přesuneme náboj 6 nC. Jakou intenzitu má elektrické pole v její těsné blízkosti?
Mě to nějak vychází úplně blbě
děkují za připadnou pomoc s řešením následujících úloh
Offline
Začněme postupně od prvního (i když tu dnes nebudu tak dlouho, abychom mohli spolu všechny příkaldy projít).
Chceš-li to odůvodnit výpočtem, pak nejprve odpověz na následující otázky:
Jaká je potenciální energie tělesa ve výšce h?
Jakou rychlostí poletí při pádu ze čtyřiceti metrů bude-li zrovna ve výšce h?
A jakou bude mít kinetickou energii při této rychlosti?
Z toho už pak snadno půjde vypočítat v jaké výšce bude Ek rovna Ep.
Postačí-li ti drobná úvaha, pak slyš: Těleso má ve výšce 40m potenciální energii Ep. Protože potenciální energie se přemění během pádu jen na kinetickou a protože závisí na výšce lineárně, pak přesně v polovině výšky bude mít těleso přesně polovinu své původní Ep a právě tato polovina se přemění na Ek. Voila.
Offline
Na druhý příklad nemám kalkulačku, ale hrubým výpočtem na windous kalkulačce:) se mi zdá, že by to mělo tak nějak 6.10^5 vyjít, když elektrické pole okolo bodového náboje vyjádříš jako .
Se třetím příkladem na mě nečekej, už nestíhám:)
Offline
Ke třetímu jen nápověda, pole u povrchu koule by, myslím, mělo být stejné, jako kdyby náboj na kouli byl v jejím středu a koule tam nebyla. Jelikož Ti nevyšel ten druhý příklad, je možné, že třetí jsi počítal stejně špatným způsobem, tak teď by už to třeba mohlo jít. Good luck:)
Offline
↑ thriller:
k tomu prvnímu
chápu teda dobře, že při pádu je v první polovině potenciální energie Ep a v půlce se změní na kinetickou se stejnou číselnou hodnotou, je to vlastně jaka si konstanta že jo
k tomu druhému už chápu proč mi nevyšel stejný výsledek já jsem do toho vzorce dal jenom permitivitu v petroleji a nějak zapomněl dat permitivitu vakua
třetí mi vyšel jsem měl použit ten samý vzorec a já jsem použil úplně jiný
poradíš mi s tímhle Mezi dvěma vodivými rovnoběžnými deskami nesoucího náboje +10 nC a -10 nC vložíme skleněnou desku o relativní permitivitě =5. Jak velké vázané náboje se na dielektriku vytvoří? nevím podle čeho se to určuje ale napadlo mě jestli to není 1/4 z náboje??? nebo je to nějak jinak?
hele mohl by jsi mi prosím tě odpovědět v předchozím tématu je to Volný pád koule mám tam ještě jeden dotaz
Offline
Je to něco jako spojené nádoby, energie se z jedné podoby mění do druhé, ale určitě ne skokově, nýbrž plynule.
PS: Je dobré pro nové dotazy založit nové diskuzní vlákno.
Offline
↑ maltamala:
permitivitu tam vůbec nepotřebuješ, použij jiný vzorec bez permitivity!!!
Offline
dobrý den,potřebuji vypočítat příklad Ve vrcholech A,B,D čtverce ABCD o straně 20cm ve vakuu jsou umístěny tři stejné bodové náboje +100nC.Určete intenzitu elerktrického pole ve středu čtverce a ve vrcholu B,ale když náboj ve vrcholu B bude opačného znaaménka.Děkuju
Offline