Zdravím,
kalkulačky prý využívají Taylorův polynom k numerickým výpočtům. Aproximaci tak můžou spočítat sčítáním, což pro ně není problém. Zajímalo by mě, jak to dělají, když počítají:
V derivacích se pak objevuje:
což jde zase jenom numericky. Takže v tom Taylorovi počítají ještě jeden Taylor ln(a)?
Offline
Zdravím,
nejspíš takto:
Offline
A ještě:
No a Taylora
určitě počítají, ale podle mě pouze určitém malém rozsahu, kde rychle konverguje a do toho rozmezí si jej posunou (přepočtem).
Offline
↑ mák:
↑ mák:
Zdravím,
v derivacích těch výrazů je ale pořád ln(a). Mě zajímá, jak zjistí právě tu hodnotu ln(a).
No a Taylora
určitě počítají, ale podle mě pouze určitém malém rozsahu, kde rychle konverguje a do toho rozmezí si jej posunou (přepočtem).
Derivace přirozeného logaritmu jsou (1/x) a tak dále, což právě kalkulačky umí (včetně funkční hodnoty) vypočítat přesně (pro x0=1) součtem.
Otázka 2:
Teď ani nevím, jak kalkulačky počítají podíl, jestli to jde přepsat na součet, nebo jak?
Offline
Už ti rozumím,
oni nepočítají Taylora z
ale z
, nebo něco podobného...
Jinak kalkulačku si můžeš představit jako zjednodušený matematický koprocesor. Je to stejné.
Offline
Ok, takže to aproximují. Ona asi jiná možnost není, když se na tím zamyslím :D.
oni nepočítají Taylora z
ale z
, nebo něco podobného...
Proč zase? Vždyť ten zápis je odlišný od zápisu ln(a).
Offline
Protože z
nelze počítat aproximaci, takže si pomůžou berličkou
, která velmi dobře konverguje pro hodnoty
okolo 1 (včetně).
Taylorů rozvoj je
pro prvních deset členů.
Může se použít
, která konverguje podstatně rychleji (s menším počtem kroků).
Taylorů rozvoj je: 
Offline
↑ mák:
Proč nejde z ln(a) spočítat aproximaci?
Offline
No protože tam vyjde
a protože logaritmus chceme vypočítat (a abychom se nedostali do nekonečné smyčky), tak se za za
volí 1 a tím se počítá aproximace z
a vypadne tento člen
.
Offline