↑↑ Atero:
Není ten příklad nějak špatně zadaný?
Protože, jestli má determinant vyjít opravdu -104, pak by musel vypadat takto:
A potom by x vyšlo přibližně 
Kdyby se ovšem měl rovnat 104 pak by to bylo takto:
a pak by už x bylo rozumné a to 
Offline
↑ Atero:
Zadání nemusí být "hezké" a výsledek nemusí být "půvabný". Jelikož jsi řešil rovnici, tak jeden ze způsobu kontroly výsledku je dosazení nalezeného kořene do původního zadání. Pokud L=P, potom je celkem velká pravděpodobnost, že výsledek je v pořádku (samozřejmě nedosazujeme výsledek zaokrouhlený, ale tak, jak je).
Zdárné pokračování přeji.
Offline
↑ jelena:
Zdravím,
nevím co je hezkého (nemám na mysli to číslo 52 v determinantu) na výsledném čísle x, které má 156 číslic, které se na normální kalkulačce nedají vyjádřit. Na kalkuačce mu samozřejmě vyjde, že x=(10^52-9)^3 je to samé, jako x=10^156.
Podle mě, cílem školních úloh není počítat s čísly řádu 156 (155), ale s nějakými "rozumnými", tj. s čísly, které jsou normálně vyčíslitelné, a tedy podle mně je chyba v zadání.
Jó kdyby v zadání místo toho logaritmu bylo pouze třeba x pak nic proti tomu, ale proč by někdo zadával příklad takový, aby to vyšlo, tak jak to vyšlo.
Offline
↑ Honzc:
Také pozdrav :-)
Však jsem nenapsala, že považuji výsledek za hezký, ale že nemusí být půvabný. A výsledek snad nepočítáme na kalkulačce, ale jen vyjadřujeme zápisem (i když zde není iracionalita).
Já jen, že kolega zde, ač překonává spoustu těžkostí, tak si musí uvědomit, že ve vztahu k zadání k výsledku došel a výsledek může nějakým způsobem překontrolovat (i když zkoušku u rovnic nelze považovat za důkaz). Podstatné je, aby věděl, že výsledek neodporuje def. oboru.
Ale samozřejmě může s učitelem zadání projít, proč ne, dokonce zdůraznit, že metodicky lepší je determinant 2x2 s x (nebo rovnou lineární rovnice). Co dával v předchozích letech, bohužel část nevidíme a část zas vidíme.
Offline