Zdravím,
obdobně jako kolegyně začneš od definice a rozepíšeš hodnoty Tvé funkce na celém oboru R, u kolegyně jsou ještě chyby k opravě, ale princip je cca vidět + na fóru už takových úloh bylo více, pohledej, prosím. Děkuji.
Offline

Rozdělíš R všemi krajními body intervalů přiřazených charakteristickým funkcím, takže tady vlastně jedničkou. Pro jedničku si nech zvláštní sloupec.
Offline
Zdravím,
↑ Bberunda: nebude to nějak podstatná chyba, že první interval máš včetně 1 a potom ještě zapisuješ samostatně 1, jelikož ve Tvém zadání hodnota charakteristické funkce je stejná na celém intervalu (-oo, 1>. Má smysl zapisovat otevřené intervaly a samostatně okrajový bod, jelikož tak je dobře vidět jak zde zaznačit na grafu hodnotu funkce ("plné" nebo "prázdné kolečko").
Chybou však bude, že není doděláno pro interval (1, +oo), oprav, prosím.
Offline
Zdravím,
↑ Bberunda: vyšlo mi to stejně.
Offline
↑ Bberunda:
to předchozí již kontroloval kolega ↑ Al1:, graf mi vyšel stejně, jako Tobě a dle poslední kontroly kolegy. Proč se u vás tak používá charakteristická funkce a signum - i v předchozích létech to tak z vaši školy bylo. Vysvětlili, kde to použijete? Děkuji za upřesnění.
Offline
↑ Bberunda:
Zdravím,
tvůj graf je sestrojitelný pouhou transformací grafu y=sgn(x), pokud ho neznáš, pak Odkaz
Namaluj právě tento graf. Pak všechny jeho body posuneš o 1 jednotku doprava, neboť si " dala " číslo do předpisu (nulový bod výrazu (x-1) je právě +1, proto posun doprava). To maluješ graf y=sgn(x-1). A v posledním kroku vezmeš graf y=sgn(x-1) a posuneš ho o dvě jednotky nahoru, protože máš číslo 2 "za předpisem". A máš graf y=sgn(x-1)+2
Offline

Bberunda napsal(a):
Bude ten graf vypadat takto? :D
Moc moc děkuji za rady :D
Takhle ani nemůže vypadat graf žádné funkce. Mezi nulou a jedničkou by taková funkce měla definované zároveň dvě funkční hodnoty.
Napodruhé už je to dobře :-).
Bberunda napsal(a):
↑ jelena:
Děkuji za pomoc. Osobně nevím k čemu se tyto funkce používají. :-)
Já jsem je viděl v pravděpodobnosti a metematické statistice, v teorii míry a integrálu (pro vybudování Lebesgueova integrálu, který je důležitý např. pro teorii parciálních diferenciálních rovnic, která je v pozadí toho, čím se přibližně řeší některé fyzikální úlohy v praxi simulacemi na počítači - proudění tekutin, přenos energie, pružnost a pevnost...), i v matematické analýze - např. Dirighletova funkce je charakteristická funkce množiny racionálních čísel (je to ukázka funkce nespojité v každém bodě). Charakteristická funkce obvykle hraje roli indiátoru, že její vstup padne do množiny, jíž ta charakteristická funkce je. To se hodí ledaskde.
Janule15 napsal(a):
Ahoj,
můžu se zeptat, proč v charakteristické funkci si slečna psala zvlášť sloupec pro jedničku a pak ho nezakreslila do grafu?
Děkuju za odpověď.
Každému sloupci z tabulky odpovídá ta část grafu, která je přiřazena té množině, která je v prvním řádku příslušného sloupce v tabulce. Sloupec odpovídající samostatn jedničce tedy odpovídá části grafu přiřazené jedničce. Jednička je bod a bodu odpovídá také bod grafu. Tento bod v grafu zanesenje. Je to ta "plná brambora" přiřazená jedničce.
Offline
Zdravím,
↑ Sergejevicz: :-) děkuji za osvětu. Já se ptám z toho důvodu, že každoročně o něco málo dřív, než zasněží, tak z JČU se vytrvale diskutuji tyto úlohy na charakteristickou a signum a z ČZU zas na hledání kritických cest v CPM (tento rok zatím ani jedna?). Tak jestli při výkladu zdůraznili, proč to je tak důležité umět.
↑ Bberunda: také děkuji.
Offline