Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
↑↑ Eratosthenes:
Přesně tak, takže to, že "a=a" má smysl není kvůli tomu, že je součástí gramaticky správné formule "a=a+1 => a=a", jak jsi uváděl, ale díky tomu, že je to gramaticky správná formule. Abys totiž mohl říci, že je implikace gramaticky správná formule, tak musí být její předpoklady a závěry gramaticky správné formule.
Offline
↑↑ check_drummer:
Ahoj.
>>> Ale proměnné neoznačují vlastní třídy, jen "řádné" množiny.
To závisí na teorii. Např. v Goedel-Bernaysově TM (která je co do výsledků ekvivalentní
Zermelo -Fraenkelově) je elementárním pojmem"třída" a s proměnnými pro třídy
(včetně vlastních tříd) se běžně pracuje. Např. definice množiny tam zní:
"Třída je množinou, právě když existuje třída taková, že . "
Formálně : , kde je predikát
"třída je množinou".
Offline
Ahoj, výraz chápu jako negaci .
Dále si myslím, že pokud nějaký výraz neexistuje, tak by jej v prvé řadě člověk neměl vůbec psát. Tj. např. než napíšu , tak bych měl nejprve vyšetřit chování funkce a dokázat, že uvedená limita existuje.
Z mého pohledu je tedy zápis typu nesprávný ne proto, že by nebyla negace , ale proto, že již podvýraz je nesprávný a IMHO nemá v pečlivě napsaném textu co dělat.
Offline
↑ bedrnik:
Ok, zeptám se takto: Je zápis
správný, anebo nesprávný? A jak t budeš zjišťovat?
Offline
↑ Eratosthenes:
Pokud správně počítám (pomocí Taylorova rozvoje), platí , takže proti uvedenému výrazu nic nemám :-)
Nicméně bych rád korigoval svůj předchozí příspěvek ↑ bedrnik:, kde jsem psal, že výraz typu je nesprávný a v žádném případě nemá v matematickém textu co dělat. To je příliš silné tvrzení, např. nevidím nic špatného na větě: " neexistuje."
Přesto však trvám na tom, že výrazy typu nebo jsou matoucí, pokud nebo není dobře definovaný matematický objekt.
Takže je podle mě správně napsat např.: "Pokud existuje, pak ." Na druhou stranu bych nepsal rovnou bez dalšího vysvětlení, protože hrozí, že si to čtenář vyloží tak, že uvedená limita existuje (a nerovná se 1).
Offline
↑ Eratosthenes:
Ahoj,¨jak jsem psal někde výše - jsou asi dvě možnosti jak z toho ven:
1) Za správný považujeme jen takový zápis, kdy daný výraz existuje (tj. je roven nějakému konkrétnímu prvku ze zkoumaného oboru, např. z reálných čísel).
2) Za správný považujeme každý syntakticky správný zápis - byť definuje neexistující objekt (např. neexistující limitu, apod.)
Otázka je, co je lepší (správnější) - asi je nutné snést nějaké důvody pro a proti k jednotlivým bodům.
Druhá otázka - jak to zjistit? (Týká se to bodu 1.) To se dá provést šalamounsky - nebudu nic zjišťovat - prostě definuju výraz v (to je např. ta limita) za správný, pokud je dokazatelné, že "existuje reálné číslo r takové, že r=v". Ale to, zda důkaz předchozího tvrzení je znám nebo ne, to neřeším - z matematického hlediska je to dobře definovaný pojem, řekl bych, že i smysluplný, z "konstruktivního" a "praktického" již méně, ale to matematika primárně zas tolik "nezajímá".
Edit: Provedl jsem drobná upřesnění a korekce.
Offline
↑ Rumburak:
Ahoj. Děkuji za upozornění, měl jsem na mysli ZF. Ale jak píšeš, lze obě teorie na sebe "převést". Jestli to tedy chápu správně, tak i na třídu jsou kladena jistá omezení - např. si myslím, že neexistuje třída, která je prvkem sama sebe, že?
A z té definice se mi zdá, že vlastní třídy (na rozdíl od množin) netvoří hierarchickou strukturu, tj. že vlstní třída nemůže být prvkem jiné třídy (ať už vlastní nebo nevlastní).
Offline
↑ bedrnik:
no - počítáš špatně, ta limita neexistuje. A v tom je právě jádro pudla - právě se tady oba dva bavíme docela smysluplně o neexistujícím (podle tebe tedy nesmyslném) čísle. Aniž bys věděl, zda limita existuje, anebo ne, musíš ji vzít a začít s ní počítat. Bez výpočtu té limity totiž není jak zjistit, že neexistuje. Sám jsi teď vzal neexistující číslo (podle tebe "nesmyslný výraz") a musels s tím počítat.
Takže výraz
smysl určitě má, i když číslo ani vlevo ani vpravo neexistuje.
Výrazy typu a=b a "dobře definovaný objekt": Co myslíš "dobře definovaným objektem"? Vezmi si zápis
který od začátku odmítáš. Stejně bys měl nepřipustit zápis
.
Číslo a je v obou zápisech definováno "stejně dobře" nebo "stejně špatně". V obou případech stejně hezky neexistuje.
Odmítneš-li však druhý zápis musíš nejspíš odmítnout i existenci iracionálních čísel a každopádně všechny důkazy sporem...
Offline
↑ check_drummer:
ad 1) Výraz existuje vždy. Existovat začne v okamžiku, kdy se napíše :-) Takže jednoznačně tvoje dvojka. Je totiž třeba rozlišovat to, co stále nerozlišuje ↑ bedrnik: : totiž výraz správný syntakticky a výraz správný sémanticky. Syntakticky správný výraz je výraz napsaný podle pravidel ("gramaticky správný") a výraz správný sémanticky je to, co existuje, resp. pravdivá informace o existujícím objektu ("pravdivý výrok").
Výraz a+a = 2a je správný syntakticky i sémanticky.
Výraz a+1 = a je správný syntakticky. Má smysl, je rozumět, co tím chtěl autor říci. Není správně sémanticky (takové číslo neexistuje). Ale má smysl to napsat a má smysl se o tom bavit - viz složitější případy limit, nebo ↑ Eratosthenes:.
Výraz a== není správně ani sémanticky ani syntakticky. Je nepochopitelný, není jasné, co tím chtěl autor říci. Nemá smysl takové sekvence psát a o takových zápisech se bavit, až snad na výjimečné případy - např. metajazykové souvislosti - mohu ho uvést např. v učebnici logiky jako příklad syntakticky nesprávné formule.
Offline
↑ check_drummer:
Ahoj.
Podrobnou axiomatiku CB teorie tu jen tak z patra nepodám - snad bude k nalezení na webu.
Smozřejmě, ani vlastní třída nemůže být prvkem sama sebe. Kdyby tomu tak bylo, muselo by
nutně jít o množinu (třída, která je zároveň prvkem v nějaké třídě, je dle definice v CBTM množinou).
Že množina nemůže být svým vlastním prvkem, je rovněž vyřešeno.
Offline