Matematické Fórum

↑↑ Lukee:Zkoušel jsi gnuplot?

↑↑ BrozekP:Při překladu příkazem (cs)latex to zařeve, ale překlad příkazem pdf(cs)latex běhá v pohodě. Odzkoušeno na Ubuntu + texlive, na Winech s MikTeXem si pamatuju podobné chování pro soubory *.jpg

↑↑ Marian:

Když něco píšu, tak často potřebuju zároveň použít obrázky png a grafy z gnuplotu. Používám kód

\documentclass{article}

\usepackage{czech}
\usepackage{a4wide}
\usepackage{graphicx}

\begin{document}

\begin{figure}[htbp]
\begin{center}
\input{plot1}
\end{center}
\end{figure}

\begin{figure}[htbp]
\caption{Obrázek png}
\begin{center}
\includegraphics[width=60mm]{figure1}
\end{center}
\end{figure}

\end{document}

Pokud použiju pdfCSLaTeX, tak mi sice funguje to png, ale nezobrazí se graf z gnuplotu (v gnuplotu ho vytvářím pomocí "set terminal epslatex") - píše mi to chybu "File 'Plot1' not found" ve zdrojovém souboru Plot1.tex na řádku

    \put(0,0){\includegraphics{plot1}}%

Pokud ten řádek změním na

    \put(0,0){\includegraphics{plot1.eps}}%

tak to napíše chybu "Unknown graphics extension: .eps", nevím, jak ho donutit, aby ji znal.

Pokud použiju CSLaTeX, tak mi to zase dává tu chybu, o které jsem psal. To teď řeším právě tím převodem do eps.

Díky, zkusím se ještě podívat na ten odkaz, jestli tam něco nenajdu.

↑ BrozekP:↑ kaja(z_hajovny):
Další mo6ností je pak použít informaci na konci této stránky.

↑ BrozekP:
Odpověď můžeš hledat na odkazu výše ... (#280)

↑ Marian:

Když jsem příspěvek odesílal, ještě jsem o tvém příspěvku nevěděl. Zkusil jsem a funguje to, díky :-)

Bohužel ale musím vždy vytvořený soubor .pdf před další kompilací zavřít, nepovolí mi to přepsat otevřený soubor, dost to zdržuje. Když použiju CSLaTeX, tak se mi to v DVI Preview (Yap) překreslí hned jak tam kliknu, nic nemusím zavírat.

Jelikož řeším stejný problém, tak si asi budu muset všechny vaše příspěvky vytisknout, seřadit a dlouze studovat. Složitější by to snad být nemohlo.

Typograf nejsem, ale v "Ne příliš stručný úvod do systému LaTeX2e" se o --- v poznámce pod čarou píše:

Tato pomlčka přežívá z viktoriánské éry a je postupně nahrazována půlčtverečníkovou
pomlčkou oddělenou od ostatního textu mezerou.

Půlčtverčíkovou se myslí --.

↑ halogan:

Pojednává o tom mezinárodní konference "Typografie v matematice"

a jak se bliží srpeň, tak se bude stupňovat globalnost problémů - jistě se objeví nové poznátky k "umístění tečky"

Zdravím :-)

Uvažuji však o tom, že bych zakomponoval matematické výrazy do vět  - krásně se to čte. Z místních jsem to viděl snad jen u Mariana (možná se pletu).

↑ halogan:

Polmčka (spojovník?) mezi slovy je na můj vkus příliš dlouhá. Polmčka jako rozmezí dvou čísel mi přijde OK. Při spojování ve slově (je-li) mi přijde příliš tlustá a celkem daleko od písmene l.

To mezi slovy je pomlčka, spojovník se používá na rozdělování slov (:-)) a v případech jako „je-li“, „černo-bílé“ (je to něco jiného než černobílé), Frýdek-Místek nebo třeb dvou- až třípokojový byt. Mimochodem spojovník ve slově neplní funkci rozdělovníku, má-li být slovo rozděleno zrovna v místě spojovníku. Pak se musí zdvojit. Takže „černo-bílé“ by se na konci řádku rozdělilo takhle:

černo-
-bílé

Naproti tomu pomlčka se používá jako oddělovač či pomlka ve větě, někdy i místo čárek: „Tato kniha – vydaná ještě před válkou – je opravdu úžasná.“ Dále se pomlčka užívá při určování intervalů, takže deset až dvacet zapíšeme jako 10–20. Kolem pomlčky nejsou mezery (zatímco když byla ve větě, tak tam mezera byla). Bacha na to, že pomlčka v intervalu znamená „od … do …“ nebo „… až …“, takže třeba věta „máme otevřeno od 8–18“ nemá smysl, protože je tam dvakrát „od“. Často se taky pomlčka používá namísto haléřů: 50,–. Tady akorát bacha na to, že se to fakt používá namísto haléřů, takže tohle je nesmysl: 24,50,–.

Pravidla jako taková neznají více typů pomlček, takže technicky vzato, ať použiješ jakoukoliv pomlčku, použiješ ji správně. Typografové ale rozlišují dvě pomlčky: půlčtverčíkovou – a čtverčíkovou —. Použitím si nejsem jistý, ale mám pocit, že čtverčíková se používá spíše v nějakých ozdobných textech, třeba nadpis nějaké knihy „— Báseň —“ nebo něco takového. Ale ruku do ohně za to nedám. Pokud všude použiješ normální půlčtverčíkovou pomlčku (tj. v TeXu --), neměl bys udělat nikde chybu. Četl jsem kdysi článek od nějakého typografa právě o pomlčkách a ten zase přímo v tom textu používal právě čtverčíkové pomlčky. Pak se v tom vyznej, no… :-)

Co se týče tvarů pomlček a spojovníků: pomlčka je dlouhá a úzká. Přičemž čtverčíková pomlčka má délku jeden čtverčík a čtverčík by měla být délka nejdelšího … ééé jak se to jmenuje … takové to razítko, jak se s tím kdysi tisklo. Bylo jakési razítko, na tom bylo třeba „g“, tak tohle. Nejdelší bylo u písmene „m“, takže teoreticky by čtverčíková pomlčka měla být stejně dlouhá jako písmeno „m“. Což i docela sedí:

m
—

Spojovník jako takový je užší (délkou si fakt nejsem jistý, možná třetina čtverčíku, ale možná taky ne), ale zase hrubší, tlustší. Každopádně vzhled ani jednoho nemáš moc šancí ovlivnit, leda použít jiný font.

Jinak v těch fontech i bývá docela bordel, zahlédl jsem font (snad i nějaký celkem používaný), kde byla (půlčtverčíková) pomlčka a spojovník k nerozeznání… To je pak ideální vybrat jiný font písma nebo případně převést půlčtverčíkové pomlčky na čtverčíkové.

O pomlčkách a spojovnících se také píše na újč.

Vyzkouším obory:



Ještě bych ty indexy zmenšil, ale nevypadají dobře.

Jak to sázíte vy?

Pokud vlastně chcete napsat jen jeden dolar, nemusíte ho ani escapovat, protože regulár hledá dvojici dolarů, takže jeden $ neva.

↑ halogan:

Např. Prázdninová injekce z minulého léta.