Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
↑ kastanek:
Ahoj, a jak máte definováno číslo [mathjax]e^{a.i}[/mathjax]?
Offline
↑ check_drummer:
No o to právě jde, dokázat, že exp(a·i) = cos(a) + i·sin(a). Myslel jsem nějaký třeba geometrický důkaz, mám pocit, že jsem něco takového kdysi kdesi viděl...
Offline
↑ kastanek:
Ale já se ptám na to jak je definován symbol exp(a·i) a ne co pro něj platí. Abys něco mohl použít musíš to nejdřív definovat. Takže se ptám jak je definováno exp(a·i). A potom až můžeme zjišťovat co pro takový symbol platí.
Např. jednou z možných definicí toho symbolu může být to co uvádíš ty - ale pak se nejdená o tvrzení, ale o definici.
Offline
Podle mě jediné co můžeš je hledat nutný tvar toho symbolu, aby pro něj platilo totéž co pro exponenciální funkci - a pak dospěješ k tomu, že nutný tvar je ten, který uvádíš. Podle mě to bude plynout z Moivrovy věty.
Offline
↑ check_drummer:
Nerozumím otázce. Ten výraz je definovaný sám o sobě, "e" je Eulerovo číslo, "i" je imaginární jednotka a "a" je argument (úhel), všechno jsou jasně definované hodnoty. A mně jde o to, jak z toho odvodit, že se to rovná cos(a) + i·sin(a).
Offline
↑ kastanek:
To doufám nemyslíš vážně. To je jako kdybych řekl, že bagr, tráva a oparace "+" jsou jasně definované věci a tedy je jasně definováno i bagr+tráva. Abys něco definoval nestačí poskládat za sebe známé objekty.
Jak je tedy podle tebe exp(a·i) definováno? Je to komplexní číslo? Pokud ano, jaká je jeho reálná a imaginární složka? Pokud to není tvá definice schopna vyjádřit, tak se nejedná o definici...
Offline
↑ check_drummer:
Neřeš to. Možná se k tomu vyjádří někdo jiný. Jen jsem chtěl jiný důkaz než přes Taylorův rozvoj, dotaz jasný jak facka.
Offline
↑ kastanek:
Každý kdo by takový důkaz chtěl podat bude mít stejnu otázku jako já.
Offline
↑ check_drummer:
Kladu si jedinou podmínku: aby to bylo pomocí středoškolské matematiky. Nijak jinak neomezuju žádné pojmy, které by kdokoliv chtěl použít.
Tzn., číslo exp(a·i) není nijak definováno (umocňování na imaginární exponent totiž není středoškolská látka), jde mi o přesný opak, z cos(a) + i· sin(a) dokázat, že se to rovná exp(a·i). A následně pak pomocí tohoto vztahu definovat obecnou komplexní mocninu (to už by pak šlo středoškolsky snadno).
Offline
↑ kastanek:
Jak můžeš dokázat, že se nějaký výraz rovná výrazu, který označuješ jako "exp(a·i)", když nedefinuješ co to "exp(a·i)" je? To prostě není možné.
Nemusíš "exp(a·i)" definovat explicitně nějakým výrazem. Můžeš ho klidně definovat implicitně nějakou podmínkou - ale musíš pak ukázat, že tak je ten výraz již jednoznačně určen. Třeba si umím představit že by se dal ten výraz definovat tak, že je to komplexní číslo, které má jednotkovou délku a když ho chápeme jako funkci proměnná a, že se chová jako exponenciela, tj. splňuje vztahy, které splňuje exponenciální funkce. Možná tam bude potřeba ještě něco pro dosažení jednoznačnosti.
Jinak rovnost je symetrická relace, takže je úplně jedno jestli dokážeš, že se cos(a) + i· sin(a) rovná exp(a·i) - anebo zda dokážeš že se exp(a·i) rovná cos(a) + i· sin(a).
A jestli teda chceš pomocí toho vztahu definovat komplexní mocninu, tak prostě definuj, že exp(a·i) definujeme jako cos(a) + i· sin(a) (to jsem psal už výše). A pak můžeš dokázat, že se chová tak jak bychom od mocniny očekávali (Moivrova věta, součtové vzorce pro sin,cos).
Offline
↑ check_drummer:
Tady je hezký důkaz, ale vyžaduje znalost derivování:
Odkaz
Offline
Já myslím, že se středoškolskou matematikou (tj. s algebrou) se nejde dostat ani k tomu číslu e. Stejně tak je problém i s funkcemi sin(x) a cos(x). Protože na střední škole (no, možná už na základní) se učíme, že argumentem sinu a cosinu je "úhel", a úhel můžeme měřit v mnoha různých jednotkách. A není žádný zvláštní důvod se domnívat, že některá z jednotek úhlu je něčím speciální, nějak přirozená.
Teprve když dokážeme převádět funkce na mocninné řady, objeví se spousta hlubších souvislostí. A pak také můžeme rozšiřovat definiční obory těch funkcí ... pak už argumentem nemusí být jen reálné číslo, ale cokoliv, co dokážeme celočíselně umocnit. Což mohou být ta komplexní čísla, nebo třeba taky matice.
Ale bez toho máme poněkud svázané ruce. I když víme, jak se v principu určí hodnota [mathjax]e^x[/mathjax], nebo třeba aspoň [mathjax]10^x[/mathjax], kde x je reálné číslo, nijak z toho neplyne, jaká je hodnota když je x číslo imaginární, nebo komplexní. To musíme prostě rozšířit naši definici (na což se kolega check_drummer snažil opakovaně poukázat). Musíme prostě vymyslet takovou definici, aby nám pro reálná čísla dala stejný výsledek jako naše původní definice, a pro komplexní čísla ... no, to je otázka, co máme vlastně chtít. To nikdo dopředu neví. Ale když budeme chtít, aby rozvoj funkce do mocninné řady vedl ke stejné řadě v reálném i v komplexním oboru, tak máme problém tak nějak vyřešený.
Online
↑ MichalAld:
Škoda že jsi nenapsal [mathjax]e^{i.X}[/mathjax], to by určitě bylo rovné cos(X)+i.sin(X). :-) Ale jen tak pro zajímavost - jak by bylo nutné definovat cos(X) a sin(X), aby ta rovnost platila? Ale možná by to ani rozumně nešlo...
Offline
↑ check_drummer:
Ale jo, s tím není žádný problém, pokud umíme mocnit matice, což umíme, protože je umíme násobit, tak můžeme matice používat jako argument pro každou "rozumnou" funkci.
[mathjax]f(X) = a_0 X^0 + a_1X^1 + a_2X^2 + ...[/mathjax]
No, ale dá se ještě udělat takový hezký trik (teda, myslel jsem, že to znáš, já přeci jen žádný matematik nejsem), že matici X můžeme napsat pomocí matice vlastních čísel.
[mathjax]X = P \cdot \Lambda \cdot P^{-1}[/mathjax]
a potom
[mathjax]X^2 = (P \cdot \Lambda \cdot P^{-1})\cdot(P \cdot \Lambda \cdot P^{-1})=P \cdot \Lambda^2 \cdot P^{-1}[/mathjax]
No a matice co má na diagonále vlastní čísla a jinde nuly už se umocňuje snadno, protože se prostě umocní ta jednotlivá čísla na diagonále. Takže výsledek je nakonec docela jednoduchý,
[mathjax]e^X = P \cdot diag(e^{\lambda_1}, e^{\lambda_2}, ...e^{\lambda_n}) \cdot P^{-1} [/mathjax]
PS: je možné, že jsem tam něco trochu pomotal, a samozřejmě to funguje jen s regulárními čtvercovými maticemi. Ale hezky se to dá použít k řešení soustav lin. dif. rovnic
[mathjax]\frac{dX}{dt} = A \cdot X[/mathjax]
[mathjax]X = e^{-A \cdot t}[/mathjax]
Online
↑ MichalAld:
Ahoj, rekl bych, ze ten tvuj postup funguje i pro singuarni matice. Dulezitejsi ale je, ze museji byt diagonalizovatelne ;)
Offline
↑ MichalAld:
To ale definuješ exponenciální funkci matici, to je ok, to je celkem známá věc. Mně šlo o to definovat cos(X) a sin(X), kde X je matice. Ale možná by to šlo udělat prostě tak, že vezmeme reálnou a imaginární složku matice e^{iX}. Otázka je, zda by taková definice měla nějaké použití.
Jinak teda podle mě exponenciela matice lze definovat úplně pro každou matici, pomocí řady ne? Nevím ale jak je to s konvergencí, ale možná půjde dokázat že konverguje vždy, podobně jako řada pro normální exponencielu.
Offline
Pro funkci sin se to dá udělat úplně stejně … vyjádřit ji jako řadu a na místo x dát X.
A ano, I Exponenciála imaginární matice má své použití stejně jako lineární diferenciální rovnice s imaginární mi koeficienty běžně se to používá v kvantové mechanice
Online
↑ MichalAld:
No a paltí i pro matice Eulerův vzorec? Asi ano, když ty řady jsou formálně stejné jako pro reálnou proměnnou ne?
Offline
↑ check_drummer:
No jo, platí to i pro matice. Když rozepíšeme jednotlivé funkce do řad, tak vidíme, že funkce sin obsahuje liché mocniny a funkce cos zase sudé mocniny, a alternující znaménka. exponenciální funkce obsahuje všechny mocniny a všechna znaménka jsou kladná. Ale když tam namísto x dosadíme ix (případně namísto X iX), tak u členů s lichými mocninami zůstane to i, zatímco u členů se sudými mocninami né. A zároveň se nám tam objeví ta znaménka, protože i^2 = -1. Takže polovina členů bude mít i, a druhá né, a když to tedy rozdělíme na dvě řady, tak vidíme, že jsou to řady sinu a cosinu. To zařídí to i, bez ohledu na to, co je x, jestli číslo, nebo matice nebo něco jiného.
Online
↑ MichalAld:
Akorát je potřeba vyšetřit konvergenci.
Offline