Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý večer, mám pro otáčky větrníku vztah
f= k * v³ * S
kde k je nějaká konstanta, v je rychlost větru a S plocha větrníku. Pro jednoduchost vítr fouká kolmo na plochu S a to konstantní rychlostí. Zajímalo by mě, zda je tento vztah správný.
Dále pak, jak je to s plochou větrníku, který je tvořen např. 8 trojúhelníkovými segmenty - stačí vzít pro S celkovou plochu těchto segmentů?
A pokud by byly segmenty pootočeny vůči rovině větrníku, bral by se pro plochu S jejich průmět?
A pokud by segmenty nebyly pootočeny vůči rovině, točil by se takový větrník?
Mohl by mi prosím někdo poradit?
Offline
↑ navi53:
Můj názor je, že frekvenci rotace si uživatel spíš koriguje sám. Podle různých článků, které jsi předpokládám také sám prostudoval, na ploše a rychlosti závisí výkon + ještě ta konstanta. Plochou by měla být myšlena plocha, kterou vrtule opíše.
Offline
Ahoj, tipnu si, že naopak čím bude větrník větší - a tedy S větší - tím bude frekvence otáčení pomalejší. Rověž bude ta frekvence záviset na hmotnosti větrníku.
Offline
↑ navi53:
Já se taky nezabývám větrnou elektrárnou a proto předpokládám, že jsi se před dotazem podíval na internet, co kde je napsáno. Proto se ptám, co jsi našel o ploše ty.
Zatím tady všichni odpovídali jen co si myslí nebo tipují.
Jde o to, že třeba při otáčení cívky v mag. poli taky stačí to, jakou plochu vytváří ta smyčka a ne "plocha" drátu. Takže to může být podobné.
Offline
Jinak obecně bych nějaké chatboty nebral jako spolehlivé pomocníky při studiu.
Offline
↑ navi53:
Zdravím,
to je vztah pro výkon větrné turbíny, viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Wind_turbine nebo totéž na české wikipedii.
Plocha [mathjax]S[/mathjax] je skutečně průřez plochy, kterou opisují vrtule.
Vztah pro frekvenci otáček proto bude s vysokou pravděpodobností jiný.
Offline
↑ Mirek2:
Já na té wiki nevidím vztah pro skutečný výkon, ale jen pro maximální teoreticky možný výkon...
Offline
↑ check_drummer:
skutečný výkon se bude lišit jen koeficientem, viz česká wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Btr … rb%C3%ADna
Offline
Přiznám se, že si neumím představit ten děj, kdy elektrárna "odebírá kinetickou energii pohybujícímu se vzduchu", jak se píše (chápu, že ten Betzův horní odhad je asi správný, když je prakticky ověřený). Ale nějak si neumím představit tu vyšší rychlost vzduchu před turbínou a nižší za ní (jak to jde dohromady s rovnicí kontinuity?). Když si to představím jako škrcení proudu vzduchu, kdy je tlak před turbínou vyšší a za ní nižší, pak to rozměrově vychází (objemový průtok [m^3 s^-1] . tlakový spád [Pa] = výkon [W]), snad by se tam našla i ta kubická závislost (tlak roste kvadraticky s rychlostí, krát rychlost), ale tím představivost končí :-)
Podle fotek to zase spíš vypadá, že ty turbíny vytvářejí nějaké víry, https://www.in-pocasi.cz/clanky/images/ … 77-733.jpg , ale co si s tím počít dál?
Offline
Hele, proudění tekutin je věc, která se nedá nějak rozumě počítat. Rovnici sice známe (Navier-Stokesova rovnice), ale dostat z ní jednoduše jednoduché výsledky - na to je matematika zatím krátká. Takže všechno co se proudění tekutin týče je dosaženo pomocí mnoha různých "hacků", a nelze to odvodit podobně jednoduše jako třeba v elektrických obvodech.
Ale samozřejmě, některé výsledky lze získat prostě jen z nějakých základních fyzikálních principů.
Vrtule ve volném prostoru je taky dost velká komplikace, takže je asi jednodušší si představit vrtuli uvnitř kruhového potrubí - stejného průřezu jako je ta vrtule. Pak už se zdá být celkem přirozené, že výkon by mohl být úměrný třetí mocnině rychlosti. Protože druhé mocnině je úměrný ten rozdíl tlaků před a za vrtulí (to platí obecně, i když tam není vrtule ale štěrbina), no a průtok je určitě úměrný rychlosti. Otázka je jaké rychlosti, protože v potrubí máme jinou rychlost před a jinou za vrtulí. Pokud ale nebude tlakový rozdíl příliš velký, tak je to jedno. Ale dává smysl, že takto nějak bude vypadat fyzikální limit, protože tlak krát průtok je obecně výkon, a tím je limitováno, co z toho může vrtule získat.
Někdo tu zmínil rovnici kontinuity - tak tohle je jediná věc, kterou vím celkem jistě - u plynu se průtok zachovává stejně jako u kapalin - pokud jde o hmotnostní průtok, tedy v kg/s. Objemový průtok se samozřejmě nezachovává, protože se se změnou tlaku se mění i objem plynu.
Celou věc dále komplikuje fakt, že listy vrtule se nepohybují vůči plynu stejnou rychlostí - kraje listů mají vysokou rychlost, blízko ke středu zase nízkou. Proto se také profil a sklon vrtule mění od středu ke kraji. Měl jsem za to, že profil vrtule je vždy optimalizován na nějaké konkrétní otáčky, a při jiných je už účinnost dost mizerná. To tedy znamená i optimalizaci na konkrétní rychlost toho vzduchu.
Další komplikace nastane, jakmile se rychlost okraje vrtule začne blížit rychlosti zvuku.
No - já tomuhle prostě nerozumím, jen jsem chtěl zmínit že proudění tekutin je nekonečně složitá problematika. Všechny vztahy, co sem na tohle téma viděl, a které obsahovaly nějakou tu konstantu - tak tak konstanta vždycky taky závisela na rychlosti proudění. To samé bude i tady. Ta konstanta v tom vztahu [mathjax]k \cdot S \cdot v^3[/mathjax] taky nebude konstantou, ale bude záviset na rychlosti.
Naproti tomu to S se zdá být celkem přirozené, že když postavíme vedle sebe dvě vrtule, budou mít dvojnásobný výkon.
Pokud jde o otáčky, intuitivně bych řekl, že otáčky vrtule naprázdno (nezatížené) budou odpovídat rychlosti toho větru. TJ. že dvojnásobný vítr bude dělat plus minus dvojnásobné otáčky. Minimálně u anemometru to tak je...
Online
Nedalo mi to a hledal jsem a myslím, že tenhle obrázek je dobré vodítko:
https://www.researchgate.net/figure/Con … _323785932
Je vidět, že jsem předpokládal špatně, ta turbína se naopak nesmí brát jako zaškrcené potrubí, ale i s okolím, pak je ta situace i to, že tam funguje ta Betzova rovnice představitelnější :-)
Offline