Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj,
negací pátého eukleidova axiomu získáme tzv. neeukleidovskou geometrii. Co kdybychom vyšetřovali, jaké teorie vzniknou negací ostatních axiomů? Jak budou vypadat modely takových teorií? A co je to vlastně geometrie - máme-li dány jen axiomy a nic víc?
Online
↑ check_drummer:
Pozdravujem,
Pozri sem https://cs.wikipedia.org/wiki/Neeukleidovská_geometrie
Aj une verzie ( anglicku, franvuzku, atd….).
Offline
↑ vanok:
Ahoj, tak aby to byla geometrie, tak musí podle té definice splňovat první 4 axiomy. Dobrá, tak tomu neříkejme geometrie, ale zkoumejme takový systém dál. Co třeba když splňuje první 3 axiomy, ale nikoli 4., tj. neplatí že všechny pravé úhly jsou si rovny. Jaký je potom model takové teorie?
Online
↑ check_drummer:
Pozdravujem,
Mas uplne pravdu, pojem geometria je pouzivany vdaka historickemu vyvoju tejto casti ( ci skor “tychto” ) matematiky.
Nic ti nebrani studovat “rozne axiomaticke teorie” ( skus sa zabavit napr. vdaka google …. ).
Offline
check_drummer napsal(a):
Ahoj,
Co je to vlastně geometrie - máme-li dány jen axiomy a nic víc?
Od dob Euklida jsme s geometrií poněkud pokročili.
Geometrie je uspořádaná čtveřice
[mathjax]\langle B, P, R, I \rangle[/mathjax]
po dvou disjuktních množin bodů, přímek, rovin a incidencí
[mathjax] I = I_1 \times I_2 \times I_3 [/mathjax]
kde
[mathjax] I_1 \subseteq B \times P[/mathjax] je incidence bodů a přímek
[mathjax] I_2 \subseteq B \times R[/mathjax] je incidence bodů a rovin
[mathjax] I_3 \subseteq P \times R[/mathjax] je incidence přímek a rovin
Standardně se požaduje splnění minimálně tří axiomů incidence, čímž dostáváme nejjednodušší (tzv. incidenční) rovinnou geometrii.
Axiom 1: Dvěma různými body prochází právě jedna přímka
Axiom 2: Na každé přímce leží alespoň dva různé body
Axiom 3: Existují alespoň tři body, které neleží na téže přímce
Nejjednoduším modelem jsou např. tři děti, které se drží za ruce. Děti jsou body, přímky jsou dvojice rukou, z nichž každá patří jinému dítěti. Dva body na přímce jsou dvě děti, které se drží za ruce.
Trochu složitějším modelem jsou např. diofantické rovnice o dvou neznámých jako přímky a jejich různá řešení jako body, které na nich leží.
Offline
Já zas třeba pořád přemýšlím nad těmi nerozhodnutelnými tvrzeními.
Co když je třeba zrovna tady ten Collatzův problém nerozhodnutelným tvrzením?
Co když prostě neexistuje důkaz pro libovolné N?
Abychom mohli něco dokázat pro každé přirozené číslo, kterých je nekonečno, musíme najít buď nějaký rekurzivní důkaz, nebo důkaz sporem.
V principu bychom to mohli dokázat pro každé N, ale to naše pojetí matematiky prostě nepřipouští. Nepovoluje zkoušet nekonečné množství kombinací. Takže některé věci nemusejí jít dokázat, i když v principu platí - akorát to nemůžeme ověřit.
A tím pádem si můžeme dovolit tvrzení, že existuje nějaké číslo, které tu Collatzovu doměnku nesplňuje. Nikdy ho nenajdeme (protože "ve skutečnosti" takové číslo třeba neexistuje), ale to my se nikdy nedozvíme, takže můžeme pořád předpokládat, že takové číslo existuje - a není to nic proti ničemu. Protože pokud nemáme důkaz platící pro celou tu nekonečnou množinu celých čísel, vždycky si můžeme (trochu bláznivě) představovat, že takové číslo existuje. Někde jinde, než co už jsme zkusili.
Já vím, tohle zrovna není případ kdy by bylo jisté, že důkaz neexistuje, ale mohlo by to tak být, v principu.
Offline
↑ MichalAld:
Co myslíš tím rekurzivním důkazem? Myslíš důkaz indukcí? Dokázat to můžeš různé, třeba podomocí odvozovoacích pravidel nebo z axiomů, nemusíš použít indukci. Třeba tvrzení [mathjax](\forall x \in \mathbb{N})(x=x)[/mathjax] asi nemusíš dokazovat indukncí.
Ano, je možné že ta Collatzova domněnka je nerozhodnutelná. Pokud platí tak to možné je a asi je to možné i pokud neplatí. Pokud neplací a existuje číslo c, u kterého po konečně mnoha krocích neskončíš v 1, tak mohou nastat dvě věci - buď se zacyklíš a nebo utečeš donekonečna. Pokud se zacyklíš, tak je to konečně mnoho kroků a tedy důkaz neplatnosti v principu existuje. Pokud utečeš do nekonečna, tak ani tady důkaz existovat nemusí - nemusí se ti podařit dokázat, že do nekonečna pro tohle číslo utečeš.
Aby to bylo nerozhodnutelné je podstatné že ten důkaz (ani důkaz negace) neexistuje - ani v principu. Tedy když víš že se to zacyklí, tak důkaz existuje, i když ho zatím nemáš, ani nemusíš vědět na jakém čísle se to zacyklí, stačí jen informace že víš že se to pro nějaké číslo zacyklí.
Online
check_drummer napsal(a):
Aby to bylo nerozhodnutelné je podstatné že ten důkaz (ani důkaz negace) neexistuje - ani v principu. Tedy když víš že se to zacyklí, tak důkaz existuje, i když ho zatím nemáš, ani nemusíš vědět na jakém čísle se to zacyklí, stačí jen informace že víš že se to pro nějaké číslo zacyklí.
Já právě moc nechápu, jak je možné dokázat, že něco nelze dokázat.
Co když nelze dokázat, že takové číslo (které by vedlo třeba na zacyklení) existuje ... tak je to nerozhodnutelné tvrzení? A můžeme si přidat další axiom - že takové čislo existuje. To chápu. Tím se nic nepokazí. I když ho nikdo nikdy nenajde, pořád můžeme předpokládat, že někde existuje.
Ale co když si přidáme axiom že neexistuje ... a pak ho někdo najde. Tak máme spor. Spor pocházející z toho, že něco bylo nedokazatelné, ale někdo takové číslo nakonec uhádl.
Takže mi pořád vrtá v hlavě, jestli to, že je něco nedokazatelné, znamená automaticky, že je to i nerozhodnutelné.
Offline
Třeba tady ta Goodsteinova věta, tam se ví jak to je. V rámci aritmetiky (Peanovy aritmetiky) dokazatelná není, ani ji nelze vyvrátit, takže je to nerozhodnutelné tvrzení.
Ale když přidáme nějaké axiomy o ordinální aritmetice, tak už ji dokázat můžeme. Ale vlastně jen tím, aby nám to tu ordinální aritmetiku nekazilo.
Je klidně možné, že nějaká Goodsteinova posloupnost nulou nekončí, ale protože není v naší moci prověřit nekonečné množství variant, můžeme "beztrestně" předpokládat, že nulou končí každá. I když to tak třeba "ve skutečnosti" není.
Offline
↑ MichalAld:
Ano, to že nulou nekončí se obtížně dokazuje - i v případě že by ti někdo dal to konkrétní číslo, kterým máš začít, tak bys nebyl schopen dokázat, že ta poslounost nulou nekončí....
Ale teď je tedy otázka - co platí ve standardním modelu Peanovy aritmetiky - zda Goodsteinova věta nebo její negace, jedno z toho platit musí.. A protože Goodsteinovu větu lze dokázat v silnější teorii, tak Goodsteinova věta platí ve standardním modelu.... tedy žádný protipříklad v něm neexistuje.
Online
↑ MichalAld:
Ahoj, řekl bych, že s nerozhodutelností pěkně pracuje teorie vyčíslitelnosti.
Odkaz
(Představa Turingova stroje odevzdaně žvýkajícího pásku mě naplňuje melancholií)
Offline
check_drummer napsal(a):
Ale teď je tedy otázka - co platí ve standardním modelu Peanovy aritmetiky - zda Goodsteinova věta nebo její negace, jedno z toho platit musí..
No údajně né. Údajně je to nerozhodnutelné tvrzení. Vlastně zatím jediné takové “hezké” nerozhodnutelné tvrzení, které se podařilo najít.
Jako člověk by řekl, že buď platí nebo né, že to není věc volby. Ale díky tomu, že důkaz nemůže zahrnovat nekonečné množství kroků to prostě ani dokázat ani vyvrátit nelze.
A to že to lze dokázat v silnější teorii - to lze brát tak, že si musíme zvolit takovou variantu, která nám tu silnější teorii nebude kazit. Nevytvoří nám tam spor.
Tedy, že ta silnější teorie zahrnuje nějaké axiomy ekvivalentní tomu, že “Goodsteinova věta platí”
Offline
↑ MichalAld:
Že něco platí (v nějakém modelu) a že je něco dokazatelné jsou dvě různé věci. Aby něco bylo dokazatelné, musí to platit ve všech modelech. Ale v konkrétním modelu to buď platí nebo neplatí, jiná možnost není. Jenže naneštěstí kromě standardního modelu máme i spoustu nestandardních modelů a v některém z nich Goodsteinova věta neplatí.
Online
↑ check_drummer:
Tady je pěkné povídání o rozhodnutelnosti a dokazatelnosti
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodnutelnost
Offline
↑ MichalAld:
To je důležitá věc když chceš studovat dokazatelnost a obecně logiku. Důkaz je obecně manipulace se symboly, model je příklad struktury, kde ta teorie, kterou zkoumáš, platí.
Online
↑ MichalAld:
Taková hodně zajímavá věta je (zhruba řečeno), že když má teorie nekonečný model, tak má spočetný model. Třeba i reálná čísla mají spočetný model, apod....
Online