↑ Andrejka3:snad nebude tak zle :-)
V originálním článku
Skrytý text:
G. Birkhoff, Bull. Amer. Math. Soc. Volume 50, Number 10 (1944), 764-768
je uváděn Theorem 2., který říká, že: Každou
univerzální algebru 
lze rozložit v
subdirektní součet subdirektně nerozložitelných algeber z téže
primitivní třídy, do níž patří algebra

.
Distributivní svazy tvoří primitivní třídu univerzálních algeber (varietu algeber), proto: Každý distributivní svaz je subdirektním součtem subdirektně nerozložitelných distributivních svazů.
Subdirektně ireducibilní distributivní svaz

je svaz skládající se z nuly a jednotky svazu. Distributivnost svazu

je zřejmá, protože byl by-li svaz

subdirektně ireducibilní, musel by být podsvazem úplného direktního součtu svazů

, přičemž by existovaly homomorfismy

, jež by nebyly izomorfismy. Avšak potom by každý svaz

musel obsahovat pouze jediný prvek, a tedy i úplný direktní součet by byl jednoprvkový svaz a nemohl by existovat svaz

.
Je každý subdirektně ireducibilní distributivní svaz, který obsahuje alespoň dva prvky, je izomorfní se svazem

(?)
Vezměme subdirektně ireducibilní distributivní svaz

obsahující alespoň dva různé prvky. Skládá-li se

právě ze dvou prvků, je zřejmě izomorfní s

(z předchozího odstavce). Obsahuje-li

alespoň 3 prvky, je možno nalézt prvek

různý od nuly i jednotky svazu

, pokud tyto prvky v

vůbec existují (!). Označme ještě

podsvaz všech prvků

, pro něž platí

a

podsvaz všech takových

, že

. Z předpokladů o svazu

a prvku

plyne, že každý z podsvazů

,

obsahuje mimo

ještě alespoň jeden prvek.
Označme

direktní součet svazu

a

v následujícím smyslu (který explicitně napíšu, protože obsahuje princip užitý v závěru důkazu):
Nechť je dána libovolná množina univerzálních algeber s touž množinou operací

, jež všechny patří do téže variety algeber

index

nechť probíhá množinu

, jež může být konečná i nekonečná.
Nechť

je množina, jejíž prvky jsou všechny soustavy

prvků patřících po jednom do každé z algeber

, tj.

. Prvek

se nazývá i-tá komponenta (komponenta v algebře

) prvku

. Z množiny

utvoříme univerzální algebru s množinou operací

tak, že operace z

definujeme po komponentách: je-li dána n-ární operace

a n-tice prvků z


,
položíme

.
Tak jsou splněny všechny identity z

. Konečně, algebra

se nazývá direktním součtem algeber

a značí se:

(v odkazech, které jsem uvedl)
Vraťme se k původnímu důkazu, tedy nechť

značí direktní součet svazů

a

, tj. prvky součtu

jsou dvojice

a operace s nimi se provádějí po komponentách (jak jsem uvedl výše). Přiřaďme každému prvku

v distributivním svazu

dvojici

. Toto zobrazení

do

je injektivní, protože v distributivním svazu

pro libovolné dva prvky

takové, že

plyne

.
Toto zobrazení je dokonce bijektivní resp. izomorfismus, protože:

.
Je tedy možno považovat

za podsvaz svazu

. Protože prvku

odpovídá dvojice

a prvku

dvojice

, zobrazují homomorfismy, přiřazující každému prvku z

jeho první, resp. druhou složku, svaz

na celé

, resp. na celé

a přitom nejsou nejsou izomorfismy. To znamená, že

je subdirektně rozložitelný svaz, což je spor s původním tvrzením (s otazníkem :-) ).
Odtud pak uvažme libovolný distributivní svaz

; to znamená, že

je subdirektním součtem svazů

, kde každý svaz

se skládá právě ze dvou prvků, ze své nuly

a jednotky

. Symbolem

označme množinu všech jednotek

a přiřaďme každému prvku

podmnožinu

všech těch jednotek

, jež se vyskytují jakožto i-té komponenty prvku

, chápaného jako prvek úplného direktního sousčtu svazů

. Je jasné, že pro

budou i jim odpovídající podmnožiny různé. z toho, že operace v úplném direktním součtu svazů

, se definujípo komponentách (jak jsem uvedl!), a z vlastnosti jednotky a nuly svazu ihned plyne, že

prvků z

odpovídá sjednocení

příslušných podmnožin a průseku

průnik

. Tím je úloha vyřešena.
Řešení lze zkrátit pomocí termínů Booleových svazů.
Booleův svaz (
Booleova algebra) je svaz s nulou a jednotkou, když pro každý prvek

existuje komplement

, pro nějž platí

a

a

.
Tato "komplementace" je jednoznačná.
Svaz všech podmnožin libovolné množiny

je Booleovým svazem, neboť ke každé podmnožině

existuje množinový komplement

. Množinový svaz, který obsahuje s libovolným svým prvekm i jeho doplněk je Booleův množinový svaz.
Odpovídá-li prvku

podmnožina

, je jeho komplementu

přiřazen množinový komplement

podmnožiny

v

. To však ihned plyne z toho, že vyjádření prvků

a

v úplném direktním součtu svazů

jsou taková, že má-li jeden z nich i-tou komponentu rovnou

, je u druhého rovna

a naopak.
↑ Olin:Takovým
věcem bych rád někdy rozuměl...
Poznámku: pěkně je téma zpracováno v Kurošových "Kapitolách z obecné algebry", je tam spoustu dalších zajímavých témat.
s pozdravem Honza