Matematické Fórum

jelena · Střední škola

↑↑ Romans1:

Zdravím, to je efektivní důkaz, když v tématu je více úloh a nikomu se nechce prohrabovat přes příspěvky :-)

V zadání je "řešte rovnici", tedy ponechat ještě v řešení nerovnici bych považovala za nedořešené, stačí připsat pro k=3, 4, 5, 6. A také to říká i kolega ↑↑ zdenek1:"a z (1) určíš hodnoty".

Jinak postupem kolegy ↑↑ Freedy: to také jde, ale bude větší práce se seřazováním kořenů do požadovaného intervalu. Dobré je také mít představu o grafu funkce $f(x)=\sin ^{2}(3x)$ , abys odhadl počet kořenů v zadaném intervalu. Řekla bych, že v tom dotyčném testu lepší napsat více a v případě odvolání se to dá použit, než nedopsat.

Je vyřešeno? Děkuji.

nejsem_tonda · Střední škola

Ahoj,
mne se ten tvuj geometricky nahled moc libi. Jestli ale chces i pocetni postup, tak navrhuju vyuzit toho, ze $\sin x$ a $\cos x$ jsou navzajem svazane hodnoty. Jsou svazany vztahem $\sin^2 x + \cos^2 x=1$ . Toho se da vyuzit s ruznou mirou efektivity a elegance.

Prvni reseni:

Autor skryl část textu. Zobrazit/skrýt!

Druhe reseni:

Autor skryl část textu. Zobrazit/skrýt!

Brano · Vysoká škola: úvod do studia

len tak mi napadlo, nieje mozne, ze by ten pristroj robil presne to, ze hlada efektivnu hodnotu "vystredeneho" napatia. tj ze v podstate pocita "disperziu" - ja sa moc v meracich pristrojoch nevyznam tak je to mozno blbost.

Brano · Vysoká škola: úvod do studia

stredna hodnota tohoto priebehu nie je 0 ale 1. ak by sa priebeh "posunul" tak aby stredna hodnota bola 0 t.j. ze by osciloval medzi 1 a -1 a potom by sa vypocitala efektivna hodnota podla vzorca uvedeneho v otazke, tak by vysla 1.

kaja.marik · Vysoká škola: úvod do studia

↑↑ Marek FN:
Jo aha, ja jsem se upsal, myslel jsem efektivni hodnotu. Dekuji za upozorneni.

Marek FN · Vysoká škola: úvod do studia

↑↑ kaja.marik:
Myslím že střední hodnota by byla nula. A jak by se podle Vás změnila efektivní hodnota?

Marek FN · Vysoká škola: úvod do studia

↑↑ kaja.marik:

Ano, je to přístroj měřící efektivní hodnoty napětí, ale vždyť tento vztah počítá právě efektivní hodnotu, alespoň pro jiné periodické průběhy to funguje.

kaja.marik · Vysoká škola: úvod do studia

Jestli to je prubeh napeti a pristroj meri efektivni hodnotu napeti, tak Vam to meri spatne.

Dioxid · Fyzika

Zdravím, potřeboval bych poradit s výpočtem indukovaného napětí v závitu nakrátko ve známé vzdálenosti r od vodiče, kterým prochází střídavý proud s efektivní hodnotou I a frekvencí f. Indukci v této vzdálenosti od vodiče také znám.

Domnívám se, že by se tato úloha měla řešit užitím následujících vzorců, ale nejsem si jist co dosadit za $v$ , $l$ , či $\Phi$ a $\Delta t$ .

$U=-\frac{\Phi }{\Delta t}$ .
$U=Bvl$

Děkuji za pomoc při řešení.

Kobleezchek · Fyzika

zdraVím... níže přikládám schéma zapojení LEDky na síťové napětí, nevěděl jsem, jestli to chceš vyrábět jen "aby se neřeklo" nebo "echt gold", tak jsem tam pro jistotu přikreslil i návrh tištěného spoje. Schéma nám kreslil sám náš profesor a říkal, že ho má odzkoušeno, takže by to mělo jet.

A abys věděl, jak se na co přišlo...

Tohle zapojení je realizováno pomocí kapacitního děliče.

Při výpočtech jsme vycházeli z toho, že neznáme kapacitu a tu jsme dopočítávali pomocí vzorce $C = \frac{I}{\omega \cdot U_{C}}=\frac{I}{2\pi \cdot f \cdot U_{C}}$

Pro zjištění $U_{C}$ jsme využili vzorce $U = \sqrt{U_{R}^{2}+U_{C}^{2}}$ .

$U_{R}$ jsme zjistili pomocí Ohmova zákona $U_{R}=R_{X}\cdot I$ , kde $I$ je požadovaný proud - v našem případě $20 mA$ - a $R_{X}$ je celkový odpor "za kapacitou"; tj. odpor $330\Omega$ , poté odpor Grätzova můstku ( $R_{G}=\frac{4\cdot U_{D}}{I}$ , kde $U_{D}$ je úbytek napětí na jednotlivých diodách - cca $0.7V$ pro Si diody) a nakonec odpor samotné LEDky, který spočítáš taktéž pomocí Ohmova zákona s využitím parametrů LEDky.

Jediný rozdíl je asi v tom, že my jsme počítali s 1 LEDkou a ty počítáš se 7, ale příliš velká změna v kapacitě to nebude, takže kapacita kolem $300nF$ bude vyhovující - použít jakýkoliv typ kondenzátoru krom elektrolytického, který se na AC nesmí používat. Na odporech se může vyskytnout celkem značný ztrátový výkon, takže odpory bude třeba výkonově dimenzovat a při výběru součástek dávej pozor i na napěťové dimenzování - v síti je sice $230V$ , ale toto je efektivní hodnota, amplituda dosahuje cca $325V$ . Jo a ještě na výstup Grätzova můstku se hodí paralelně zapojit kondenzátor cca $1mF$ , který slouží pro lepší vyhlazení.

Doufám, že jsem se nikde neřpepsal/nepřepočítal/nepřekreslil a přeji hodně zdaru a ať ti to nevyhoří.

zajca · Vysoká škola: úvod do studia

tak vyřešeno:
pokud to někoho bude zajímat tak v LP_solve to jde popsat takto

x0 - x1 + n*c0 >= 1;
x1 - x0 + n*c1 >= 1;
0 <= c0 <= 1;
0 <= c1 <= 1;
c0 + c1 = 1;

koeficient "n" je vlastně maximální hodnota pokud tedy máme prvky 1,2,3,4 tak je to 4.

a do poslendího řádku s int: taky přidat tyto proměnné aby měli opravdu hodnotu 0 1

na popsaní matice 4x4 je třeba těchto proměnných 96 na 8x8 896

kdyby někdo chtěl program co jsem řešil, můžu mu ho poslat je to asi 500řádků v ruby. Co do efektivnosti nic moc :D

Kirsta · Vysoká škola: úvod do studia

Ahoj,

chtěla bych se zeptat, jak se dájí efektivně vyřešit iterované procesy, když známe jedno vlastní číslo a jeho vlastní vektor?´
Poradíte prosím?

Pražská oblast má celkem 1200 tisíc obyvatel,
což zahrnuje vlastní město (centrum) a severní a jižní předměstí. Každý rok se z centra přestěhuje
10% obyvatel na sever a 20% obyvatel na jih, ze severu se přestěhuje 30% obyvatel do centra a 10%
obyvatel na jih a z jihu se přestěhuje 10% obyvatel do centra a 10% obyvatel na sever. Označte
jako Ck, Sk, Jk počet obyvatel centra, severního předměstí a jižního předměstí v roce k. Určete
dlouhodobý populační vývoj v této oblasti, pokud víte, že jedna vlastní hodnota příslušné matice
systému je 1 = 1 a její vlastní vektor je u1 = (7, 4, 9)T

mojzija2 · Fyzika

pokoušel jsem se vypočítat tento příklad,ale nevím zda je správně poradíte prosím

Sériový obvod RLC má odpor R = 10 Ω, indukčnost L = 45 mH a kapacitu C = 8 μF.
a) Vypočtěte efektivní hodnotu proudu v případě, že obvod připojíme na síť U = 230V/50Hz.
b) Vypočtěte rezonanční frekvenci fr
c) Vypočtěte amplitudu napětí na kondenzátoru při rezonanční frekvenci, jestliže zdroj střídavého napětí s rezonanční frekvenci bude mít amplitudu napětí
Um = 10 V.

MOJE VÝSLEDKY:
a) I=0,599A
b) Fr=265,6Hz
c) Uc=75V

woral · Fyzika

Střední hodnota napětí je vlastně plocha(součet ploch) pod tou křivkou lomeno periodou, ale pozor na jednu věc. Když máš křivku pod osou t, tak plocha je záporná. Takže plocha pod úsečkou od 1/6T do 5/6T je nulová. Pak zbývají ty dva obdelníky jejichž plocha je 2*Um*1/6T/T=Um/3. Jestli umíš integrály tak $U_{0}=\frac{1}{T}\int_{0}^{T}U(t)dt$ . A jen pro zajímavost vztah na efektivní $U_{ef}=\sqrt{\frac{1}{T}\int_{0}^{T}U^{2}(t)dt}$

charlie77 · Fyzika

Dobry den, potreboval bych pomoct s resenim jedne ulohy. Na internetu se mi nedari najit vhodne informace, ktere by mi dopomohly k reseni.

Mam za ukol vypocitat stredni a efektivni hodnoty napeti.
Zadane hodnoty:
Um[V]=299
T[s]=0.7

Vim, ze efektivni hodnotu napeti spocitam $\frac{Um}{\sqrt{2}}$ , kdyz toto zadam, dostanu 211.424, coz je spravne. Potrebuji tedy pomoct s vypoctem stredni hodnoty napeti U_nula

Dekuju

Clausewitz · Ostatní

Dobrý den,

omlouvám se, pokud dávám článek do špatné sekce, ale myslím, že takové, jakou bych potřeboval já, tu ani není. Nehledám totiž pomoc s matematikou středoškolskou, ale s čistě praktickým a živým problémem. Jeho obtížnost bude nejspíše na úrovni matematiky středoškolské, proto je dotaz zde.

Zabývám se problémem vztahu výše autorského podílu a konečného hodnocení publikace.

Představte si, že napíšete článek. Ten bude v nějakém evaluačním procesu ohodnocen 100 body. Vy ale dostanete za ten článek jenom 30 bodů. Proč? Protože z 10 autorů článku byli vaši jenom 3. 70 bodů tak "uteklo" na jinou instituci. Budu-li chtít více bodů, budu muset buď napsat článek do časopisu, jehož články dostávají v evaluaci více než 100 bodů, anebo přístě se budu snažit o to mít 4-10 autorů v autorském kolektivu.

Na každém jednotlivém případě je jasně vidět, že podíl (našich domácích) autorů výrazně ovlivňuje udělení finálních bodů. Protože tento poměr není mezi různými pracovišti zdaleka stejný, napadlo mne vypočítat průměr autorských podílů, aby bylo vidět, jak je kdo efektivní. Konkrétně aritmetický průměr, aplikovaný na řádově tisících záznamů.

Moje idea vycházející ze "zdravého selského rozumu" byla tedy následující: když 100 celkových bodů * 0,3 autorského podílu = 30 finálních bodů, potom platí i 50 celkových průměrných bodů * 0,1 průměrného autorského podílu = finální body.

A tady je ten problém - nerovná. Výsledné číslo je vždy o cca 10-15% zpravidla vyšší, někdy naoak nižší, než reálně udělené body. Myslím, že v principu je moje úvaha správná, protože mezi "efektivitou" a poměrem domácí-cizí autor je nepochybně vztah. Jak to ale vyjádřit matematicky? A je to vůbec potřeba - nestačí se např. spokojit s tím, že instituce napsala články za celkem 1000 bodů a dostala za ně 500 bodů (tj. 50%), zatímco jejich autorů bylo průměrně přítomno 57%?

Protože jsem napsal, že se jedná o příklad z praxe, hned mám jednu tabulku pro ilustraci po ruce na Odkaz vidíte tabulku obsahující data, s nimiž pracuji. Nás se týkají sloupce v"Body výsledku", nabývající hodnoty 0-500, "podíl organizace" (tj. autorský podíl, nebo chcete-li podíl zaměstnanců dané organizace), nabývají hodnoty od 0,1-1 a potom samozřejmě "Body organizace", jsoucí součinem prvních dvou.

Snad se mi problém povedlo jasně vysvětlit, předem děkuji za pomoc a objasnění.

rughar · Vysoká škola: úvod do studia

Ze skript, o kterých tu Jelena psala je vidět, že metoda Monte Carlo nám řekne následující věc:

Pokud máme v ploše nějakou významnou oblast, o které jsme schopni říci, kdy se nacházíme uvnitř a kdy venku, tak můžeme Monte Carlo metodou spočítat obsah této oblasti.

Tak tedy převedeme numerický výpočet integrálu na naši metodu Monte Carlo. Nejdřív si zvolíme oblast, kde b budueme metodu používat. Typicky se volí obdélník. Mi si zvolíme obdélník o stranách 2 a 10. První hodnotu volíme podle šířky definičního oboru a druhou hodnotu podle intervalu, kde se nám tu pohybují obory hodnoty funkce. Je to někde mezi 100 a 110, proto délka 10 (toto je potřeba zkrátka odhadnout, musíme si být jistí, že nám funkce do našho obdélníku "vejde").

Dále necháme proběnout výpočet. Vygenerujeme dvě náhodná čísla, označíme třeba "a" a "b". První generejume náhodně z intervalu 8..10 a druhé generujeme z intervalu 100..110. Tím vlastně náhodě zvolíme pozici v obdélníku, o kterém jsem mluvil v předešlém odstavci.

Integrál de facto odpovídá obsahu plochy pod křivkou. A mi právě metodou Monte Carlo si necháváme spočítat, jaký je obsah plochy pod funkcí uvnitř námi zvoleného obdélníku. Musíme zjistit, zda náhodně vygenerovaný bod (a,b) padl do oblasti pod křivku, či ne. To ověříme podmínkou

105 + ln(3*a)*sin(3*a) < b

Pokud je tato nerovnost pro náš náhodně zvolený bod pravda, tak si někde bokem "uděláme čárku" a pokud ne, neprovedeme nic. Postup zopakujeme 10 000 krát. Podle toho, kolik jsme si udělali čárek zjistíme, kolik procent z našeho obdélníku odpovídá oblasti pod funkcí, tedy hodnotě našeho integrálu. Pokud by se nám stalo, že 4500 takto náhodně vygenerovaných bodů nám splní výše uvedenou podmínku, pak to znamená, že jsme naší numerickou metodou odhadli obsah pod funkcí na hodnotu

4500 / 10000 * obsah obdélníku = 0.45 * 2 * 10 = 9

To byl jen příklad, kolik by to třeba mohlo vyjít. Nyní to musíme dát ještě nějak do kupy. Naše metoda nám řekla, jaký je obsah pod funkcí pouze v obdélníku 8..10 a 100..110. Hodnota integrálu však odpovídá obsahu pod funkcí až k nule. Tedy je potřeba přičíst ještě hodnotu 2*100 = 200.

Malá diskuse k tomu, jaký obdélník (intervaly pro náhodná čísla a,b) volit. Je dobré vilit co nejmenší obdélník, do kterého se vleze naše funkce. A zároveň je dobré volit obdélník takovým způsobem, aby velmi přibližně platilo, že nám cca polovina bude vyhovovat podmínce (stačí od oka). Čím více dodržíme tato pravidla, tím nám metoda oznámí výsledek přesněji.

Takže návrh svého postupu napíšu ještě stručněji, do návrhu algorytmu

1) Hodnotu C nastavím na 0
2) Náhodně vygeneruji číslo A z intervalu 8..10
3) Náhodně vygeneruji číslo B z intervalu 100..110
4) Pokud 105 + ln(3*A)*sin(3*A) < B, tak k číslu C přičtu 1, jinak nepřičítám nic
5) Vracím se ke kroku 2 tak dlouho, dokud si kroky 2-4 nezopakuju 10000 krát
6) Výsledná hodnota integrálu je pak rovna 2*10*C/10000 + 200

Pochopitelně se jedná o numerickou metodu, tekže nebude zcela přesná. Mělo by yvelmi přibližně platit, že při tomto počtu pokusů bude mít metoda přesnost kolem 1 procenta ( je to přibližně 1/sqrt(n) )

Pozn. po editaci: Vlastně je to podobné tomu co píše Jelena, jen se neshodujeme ve voleném obdélníku. Dovolil jsem si navrhnout ten interval jinak. Pokud by se čísla generovala z intervalu 0..109 tak vše, co padne do intervalu 0..100 nám vlastně nepřinese žádnou informaci. Tam my víme, že je oblast pod funkcí. Efektivně nám tak do zjištění obsahu pod funkcí v případě Jeleny přispěje jen asi necelých 1000 bodů. Je lepší volit oblast jak jsem již psal, co nejvíce "těsně"

Tímto Jelenu mimochodem zdravím a přeji hezké svátky :-)

jelena · Fyzika

↑↑ los_trpaslikos:

Není za co. Ano, na intervalu od T/2 do 3T/4 je třeba opravit zápis pro u(t), umocnit na druhou a postupovat dle vzorce pro efektivní hodnotu.

los_trpaslikos · Fyzika

Zdravím, potřeboval bych vyřešit tenhle integrál pro výpočet efektivní hodnoty. Zadané hodnoty jsou T=0,7[s] a Um=216[V]... Díky moc

$Uef=\sqrt{\frac{1}{T}*(\int_{0}^{\frac{T}{4}}(\frac{4*Um}{T}*t)^2dt+\int_{\frac{T}{2}}^{\frac{3T}{4}}(\frac{4T-4Um}{3T}*t-T)^2dt}$

Gaba006 · Fyzika

Zdravím, potřebovala bych poradit..
zadáni: Dva různé spotřebiče, tvořené sériovou kombinací ideálních prvků R,L,C jsou spojeny do série ke zdroji jednofázového napětí. Velikost napětí střídavého jednofázového zdroje je 62 V a je zadána v efektivní hodnotě. Dále je dáno: L1=L2=12,734mH, R1=R2=5 $\Omega$ , C1=389, f=5Ohz

no a potřebuji vypočítat U1 a U2, vypočítala jsem si celkovou impedanci a ta mi vyšla Z=10 $\Omega$ , nějak se v tom motám..potřebovala bych nakopnout aspoň..

kompik · Vysoká škola: úvod do studia

↑↑ patrick369:

Na zaciatku je sinusoida s amlitudou I_0 a polperiodou T_0/2.

$i(t)= \begin{cases} I_0 \sin \frac{2\pi t}{T_0} & t\le T_0/2, \\ 0 & t> T_0/2. \end{cases}$

http://en.wikipedia.org/wiki/Sine_wave

Stredna hodnota bude zrejme
$\frac1T \int_0^T i(t) \mathrm{d}t= \frac1T \int_0^{T_0/2} I_0 \sin \frac{2\pi t}{T_0} \mathrm{d}t= \frac{I_0}T \left[-\frac{T_0}{2\pi}\cos\frac{2\pi t}{T_0}\right]_0^{T_0/2}= \frac{I_0T_0}{\pi T}$

http://en.wikipedia.org/wiki/Mean_value … a_function

Termin efektivna hodnota nepoznam.

Dufam, ze som sa tam niekde nesekol.

check_drummer · Ostatní

Po relaxaci zaviněné volným víkendem, čtením různých pesimistických politicko-ekonimických vizí a posilněn nápojem značky whisky - bez újmy na konkrétnosti, mohu prozraditi jen to, že se jedná o kukuřici, nikoli o ječmen - konstatuji: během 8 hodin se my, plně zaměstatní, věnujme plně své práci, považujme přesčasy za mor, který ubíjí náš intelekt a relaxaci do dalšího dne a ekonomický růst. Jinými slovy: využívejeme čas, který nám byl pro danou činnost svěřen, plně, bez výčitek svědomí, avšak nenechme se ovládnout činnostmi, které nás plně nenaplňují. Dle mého by se to s lidským časem moderního člověka mělo míti takto:
8 hodin se věnuje vzkvétání společnosti - zpravidla se jedná o pracovní dobu, zajištění jedinci věnují se účastem v různých sociálních uskupeních mající za cíl zvýšení kvality lidského poznání
8 hodin se věnuje sebereailzaci - ať si pod tím představíme cokoli - od rodiny, po sebevdzedělání, zábavu, relaxi, atd.
8 hodin - spánek, odpočinek, nabírání sil
Tj. jinými slovy: třetinu času svých schopností věnuji beze zbytku společnosti (přijímaje za to finanční odměnu pro ostatní činnost), třetinu věnuji svěmu nejbližšímu okolí včetně sebe - ať již se jedná o růst sebe sama či svých blízkých ("volný čas"), a třetinu času strávím pasivním odpočinkem.
Myslím si, že to by mohla být myšlenka "trvale udržitelného rozvoje", tj. ani nevěnovat společnosti ani svému blízkému okolí 100% svých aktivit, ale vhodně tyto hodnoty distribuovat.

Moje zkušenost je, že mnoho lidí, kteří dosáhnou produktivního věku, se stávají mimo pracovní dobu prakticky nečinní, věnují se však rodině, avšak sami nijak aktivitu vůči "širší" společnostu neprojevují. Je to tak správné? Jejich schopnosti, dle mých pozorování, jsou na stejné, ne-li vyšší úrovni, než schopnosti veřejně exponovaných osob.

Vlastně si ani nejsem jist, zda toto téma klade nějakou otázku, a tedy zda je zajímavé. Ale myslím, že s postupem času nabyde na důležosti - bude důležité efektivně předávat informace "dalším generacím", neboť lidské poznání daného oboru se stane tak obsáhlé, že efektivní získání současných informací se stane zásadní pro to, aby se dotyčný člověk dostal na úroveň stávajícího "maxima vědění" a mohl toto maximum rozvíjet dále. Skoro bych řekl, že se jedná o limit lidského druhu - nepojme-li člověk danou teorii během svého života, pak samozřejmě nemůže v této teorii rozvinot nové myšlenky... Otázka je, zda jsme již blízko této hranice nebo zda je nám ještě vzdálena (doufejme).

Rumburak · Střední škola

↑↑ lukasgal:
Celkem efektivní metodou je zde odstranit absolutní hodnotu:

$|x^2 - 4| < 3$ ,
$-3 < x^2 - 4 < 3$ ,
$4-3 < x^2 < 4+3$ ,
$1 < x^2 < 7$ ,
$1 < |x| < \sqrt{7}$ .

Podotýkám, že jsme použili pouze ekvivalentních úprav. Poslední složená nerovnice má zřejmě řešení

$x \in (-\sqrt{7},-1)\cup(1,\sqrt{7})$ .

maartin · Fyzika

Mohl by mi prosím někdo pomoci s tímto příkladem? Trápím se s tím docela dlouho :(

Annnnnd · Střední škola

V prvni zemi maji rocni prirustek 3%. v Druhe zemi 4%. Ve druhe zemi je o petinu mene lidi. za kolik let budou mit obe zeme stejne?

Toto sem resil pres posloupnosti ten vzorecek z hodnoty a0 na an po n období s P úrokem. an= a0 (1 + P/100)^n . a kdyz dosadim a porovnam tak mi pak vychazi nesmysly. nezna nekdo nejakej efektivni postup jak nato?

edit: resp ono na wolframu mi to vyjde ale pocetne mi to nejak nesedi. pak me napadlo udelat prusecik grafu kdy jak ty obyvatele stoupaj ale to od oka nevyctu ten prusecik.

edit: tak uz sem to vyresil :-) dyztak muzete smazat, omlouvam se za zbytecne tema

Matematické Fórum

Střední škola » Gonio. rovnice » 19. 03. 2013 00:14

Střední škola » Goniometrická rovnice » 16. 03. 2013 23:18

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 22:47

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 22:10

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 20:55

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 19:46

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 14:14

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 14:01

Fyzika » Indukované napětí » 12. 05. 2012 11:22

Fyzika » LED diody na AC 230 V » 30. 04. 2012 20:18

Vysoká škola: úvod do studia » Sudoku popsané jako problém celočíselného lineárního programování » 09. 03. 2012 20:57

Vysoká škola: úvod do studia » Iterované procesy » 29. 01. 2012 12:50

Fyzika » elektřina » 03. 01. 2012 20:41

Fyzika » Výpočet střední a efektivní hodnoty » 30. 12. 2011 13:42

Fyzika » Výpočet střední a efektivní hodnoty » 30. 12. 2011 12:06

Ostatní » Aritmetický prúměr podílů, jeho vztah k výsledným podílům » 29. 12. 2011 11:57

Vysoká škola: úvod do studia » určitý integrál (metoda Monte Carlo) » 26. 12. 2011 22:31

Fyzika » Střední a efektivní hodnota » 13. 12. 2011 13:33

Fyzika » Střední a efektivní hodnota » 12. 12. 2011 22:05

Fyzika » RLC obvod » 09. 12. 2011 12:41

Vysoká škola: úvod do studia » Matematicky popis signalu » 14. 11. 2011 18:11

Ostatní » Nematematické, avšak reálné - ne tedy nutně racionální - téma » 13. 11. 2011 23:25

Střední škola » Kvadratická nerovnice s aboslutní hodnotou » 26. 10. 2011 15:37

Fyzika » Efektivní hodnota proudu » 30. 08. 2011 19:51

Střední škola » priklad :-) » 30. 06. 2011 23:18

Zápatí

Matematické Fórum

Střední škola » Gonio. rovnice » 19. 03. 2013 00:14

Střední škola » Goniometrická rovnice » 16. 03. 2013 23:18

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 22:47

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 22:10

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 20:55

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 19:46

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 14:14

Vysoká škola: úvod do studia » Určitý integrál » 25. 10. 2012 14:01

Fyzika » Indukované napětí » 12. 05. 2012 11:22

Fyzika » LED diody na AC 230 V » 30. 04. 2012 20:18

Vysoká škola: úvod do studia » Sudoku popsané jako problém celočíselného lineárního programování » 09. 03. 2012 20:57

Vysoká škola: úvod do studia » Iterované procesy » 29. 01. 2012 12:50

Fyzika » elektřina » 03. 01. 2012 20:41

Fyzika » Výpočet střední­ a efektivní­ hodnoty » 30. 12. 2011 13:42

Fyzika » Výpočet střední­ a efektivní­ hodnoty » 30. 12. 2011 12:06

Ostatní » Aritmetický prúměr podílů, jeho vztah k výsledným podílům » 29. 12. 2011 11:57

Vysoká škola: úvod do studia » určitý integrál (metoda Monte Carlo) » 26. 12. 2011 22:31

Fyzika » Střední a efektivní hodnota » 13. 12. 2011 13:33

Fyzika » Střední a efektivní hodnota » 12. 12. 2011 22:05

Fyzika » RLC obvod » 09. 12. 2011 12:41

Vysoká škola: úvod do studia » Matematicky popis signalu » 14. 11. 2011 18:11

Ostatní » Nematematické, avšak reálné - ne tedy nutně racionální - téma » 13. 11. 2011 23:25

Střední škola » Kvadratická nerovnice s aboslutní hodnotou » 26. 10. 2011 15:37

Fyzika » Efektivní hodnota proudu » 30. 08. 2011 19:51

Střední škola » priklad :-) » 30. 06. 2011 23:18

Zápatí

Fyzika » Výpočet střední a efektivní hodnoty » 30. 12. 2011 13:42

Fyzika » Výpočet střední a efektivní hodnoty » 30. 12. 2011 12:06